Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že povstalci ve východní části syrského Aleppa použili chemické zbraně proti příslušníkům syrské armády. Při útoku prý bylo zasaženo asi třicet vojáků, informovala ruská agentura TASS. Moskva obvinila rebely z použití nebezpečných chemikálií již dříve, opozice to odmítá.
Podle ministerstva se útok odehrál v neděli večer a většina postižených vojáků musela být odvezena do nemocnice v Aleppu.
Ruská armáda již minulý týden v pátek oznámila, že našla důkazy toho, že syrská opozice používá v bojích o Aleppo chemické zbraně. Experti ministerstva obrany údajně našli munici se zbytky chloru a bílého fosforu. Nález je z jihozápadního předměstí Aleppa, které nedávno vybojovala zpět syrská armáda.
Opoziční Syrská národní rada (SNC) popřela, že povstalci v Aleppu chemické zbraně používali. Střely, jež byly vypáleny, jsou podle ní stejné jako ty, které používají vládní síly a milice bojující po jejich boku. Syrská národní rada v této souvislosti vyzvala OSN, aby začala celý případ vyšetřovat.
Rusko zase požádalo Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), aby na místo poslala své experty. Odborníkům budou předány i vzorky, které v oblasti posbírali Rusové.
Z používání chemických zbraní viní USA a jejich spojenci syrskou vládu. Rusko jako spojenec Damašku ale prohlašuje, že spojení režimu s chemickými zbraněmi by mělo prokázat nezávislé vyšetřování.
Rusko má ve východním Středomoří letadlovou loď Admirál Kuzněcov. Při pokusu o přistání se u ní v pondělí zřítil stíhací letoun MiG 29. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Pilot se úspěšně katapultoval a nezraněn byl dopraven na loď. Letoun byl na cvičné misi a havárii způsobila technická porucha, uvedlo ministerstvo bez dalších podrobností.
EU rozšířila protisyrské sankce
Evropská unie rozšířila seznam osob, které postihuje sankcemi za jejich podíl na represích vůči civilnímu obyvatelstvu v Sýrii. Přidala na něj sedmnáct ministrů syrské vlády a guvernéra centrální banky. Na syrském soupisu těch, kdo nesmí do Unie cestovat a mají případně zmrazený evropský majetek, je tak nyní už 234 lidí. Zmrazení majetku se týká také 69 právnických osob.
Postihy konkrétních osob nejsou jediným způsobem, jak EU na syrský konflikt reagovala. Vůči Sýrii platí také ropné embargo, zákaz určitých typů investic i zmrazení prostředků syrské centrální banky v zemi.
Zakázán je také dovoz technologií a zboží, které by mohlo sloužit k represím či sledování například internetové či telefonní komunikace. Tyto sankce byly naposledy prodlouženy 27. května a nyní platí do 1. června příštího roku.
