Lidskoprávní aktivisté tvrdí, že podstata Trumpova imigračního dekretu se nezměnila. Organizace Amnesty International (AI) přirovnala nový výnos k viru, který jen zmutoval do nebezpečnější podoby. Podle AI je dekret stále namířený proti muslimům, jen to lépe maskuje. Výnos zklamal i súdánskou vládu, Írán zatím mlčí. Trumpa naopak chválí Irák, který už není na černé listině.
Nařízení zakazuje na 90 dní vstup do Spojených států občanům šesti převážně muslimských zemí – Íránu, Súdánu, Jemenu, Libye, Somálska a Sýrie.
„Ministerstvo zahraničí vyjadřuje politování a zklamání z exekutivního nařízení, které americký prezident vydal 6. března a které na 90 dní obnovuje imigrační zákaz obyvatelům šesti zemí včetně Súdánu,“ ozval se Chartúm.
Somálci jsou pro USA i přínosem, ozval se prezident
Somálský prezident Mohamed si je vědom bezpečnostních výzev, kterým jeho země čelí. Připomněl ale, že v USA žije početná somálská menšina, jež pomáhá k rozvoji amerického hospodářství i americké společnosti. „Musíme spíše mluvit o Somálcích, kteří jsou přínosem, než o několika málo lidech, kteří způsobují problémy,“ řekl Mohamed, jenž má vedle somálského i americké občanství a řadu let ve Spojených státech žil.
Jemenská státní agentura Saba označila dekret za pokrytecký, protože nepostihuje další arabské státy v oblasti Perského zálivu. Jako příklad zmínila Saúdskou Arábii, kde se podle ní připojilo k terorismu mnoho tamních občanů. Dekret cílí jen na slabé státy, které nemají přímé vazby na USA, postěžovala si agentura.
Oproti původnímu dekretu z ledna ze seznamu zmizel Irák. „Takové rozhodnutí je krokem správným směrem, upevňuje strategické spojenectví mezi Bagdádem a Washingtonem v řadě oblastí a také ve válce proti terorismu,“ reagovalo irácké ministerstvo zahraničí.
Írán slíbil odvetu už při prvním dekretu
Teherán zatím výnos nekomentoval. V reakci na původní dekret, jehož platnost krátce po podpisu zablokovaly americké soudy, nevydal víza skupině amerických zápasníků, kteří se chtěli v Íránu zúčastnit světové soutěže. Po zablokování dekretu mohli Američané na zápas do Íránu nakonec přicestovat. Teherán dal tehdy na vědomí, že v případě zákazu vstupu do země uplatní princip reciprocity.
Do USA cestují tisíce Íránců. „Jeden z našich klientů by měl ve Spojených státech začít studovat. Tento zákaz možná úplně změní jeho budoucnost,“ podotkla zaměstnankyně íránské cestovní kanceláře Zohreh Elahiová.
Nové nařízení se vztahuje na žadatele o víza, tentokrát se tedy oficiálně netýká držitelů zelené karty umožňující trvalý pobyt a držitelů platných víz. Mírnější je nový dekret k běžencům ze Sýrie – na ně se už nevztahuje časově neomezené embargo, ale stejně jako na ostatní uprchlíky 120denní lhůta.
„Snažíme se s americkou vládou konstruktivně pracovat a hledat řešení. Spojené státy jsou totiž pro přemisťování uprchlíků klíčovým partnerem. A řada z nich teď neví, co se bude dít dál,“ konstatovala mluvčí UNHCR Cecile Pouillyová.
Podle lidskoprávních aktivistů jde o stejný výnos – jen v jiném kabátě. „Upravený zákaz vstupu vypovídá o xenofobním přístupu k muslimům, který podobně jako virus zmutoval do ještě odolnější formy. A stejně jako u viru není možné jeho šíření snadno zastavit,“ prohlásil generální tajemník AI Salil Shetty Shetty.
AI vyhlásila na úterý celoamerický akční den. Chce tak přimět Kongres USA, aby exekutivní nařízení odmítl. „Je na nás, abychom zpochybnili všechno, co zmíněný zákaz vstupu představuje,“ konstatoval Shetty.
Trumpova administrativa opatření obhajuje preventivním bojem proti terorismu. Prezident totiž považuje současný imigrační model za riziko pro bezpečnost USA – podle něj by z rizikových zemí mohli do země přijít radikálové. Zákazy chce uvolnit, až přijme zpřísněné bezpečnostní postupy.
Z výnosu naopak budou těžit extremisté, varuje šéf AI
„Díky těmto opatřením nebude nikdo ve větším bezpečí. Místo toho by mohla hrát do karet přímo násilným extremistům, kteří tvrdí, že americká vláda je ve válce s islámem,“ upozornil Shetty.
„Mediální cirkus, který doprovází každý Trumpův krok, nesmí odvést pozornost od skutečnosti, že dlouhodobé závazky USA v oblasti lidských práv jsou silně podkopané. Nový výnos je kontraproduktivní a je nutné se mu postavit na každém kroku,“ dodává šéf lidskoprávní organizace.
Z únorového průzkumu agentury AP a společnosti NORC vyplynulo, že dvě třetiny Američanů si nepřejí zpřísnit podmínky přistěhovalectví, v případě přijímání uprchlíků takto vstřícný postoj ale zastává méně než polovina respondentů.
