Trump oznámil nový protiimigrační dekret. Z černé listiny vypustil Irák

Nahrávám video
Donald Trump podepsal druhý prezidentský dekret proti imigraci
Zdroj: ČT24

Prezident Donald Trump podepsal nový imigrační výnos. Oproti lednové verzi ze seznamu sedmi „zakázaných zemí“ vypadnul Irák. Ze zbývajících, tedy Íránu, Jemenu, Súdánu, Sýrie, Libye a Somálska mají mít lidé zapovězen vstup do USA na 90 dní. Zákaz se týká jen žadatelů o nová víza; držitelé platných víz budou moci nadále do USA cestovat. Oproti původnímu dekretu, který americké soudy v únoru zablokovaly, dostali též výjimku držitelé trvalých pracovních povolení známých jako zelené karty.

Nová vyhláška má být náhradou za lednový protiimigrační dekret, jehož platnost zablokovaly soudy. Změnou proti původnímu dekretu je právě vyjmutí Iráku ze seznamu států, kterých se zákaz vstupu bude týkat. Podle médií je důvodem vyškrtnutí Bagdádu jeho klíčová role v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.

„Irák je významným spojencem v boji proti ISIS,“ zdůvodnil změnu ministr zahraničí Rex Tillerson, který použil jednu ze zkratek teroristické organizace Islámský stát. Americké úřady podle něho zajistí spolu s iráckou vládou opatření, která zabrání cestovat do USA „lidem s kriminálními či teroristickými úmysly“.

Nahrávám video
Podle Tillersona je Irák významným spojencem v boji proti IS
Zdroj: ČT24

Bagdád ocenil krok Bílého domu

Irák již vydal oficiální prohlášení, ve kterém vyslovil úlevu nad tím, že se ho Washington rozhodl neponechat na seznamu. „Takové rozhodnutí je krokem správným směrem, upevňuje strategické spojenectví mezi Bagdádem a Washingtonem v řadě oblastí a také ve válce proti terorismu,“ citoval Reuters prohlášení iráckého ministerstva zahraničí.

Prezidentský vrtulník míří k Bílému domu
Zdroj: Reuters

Zatímco dřívější dekret zakazoval vstup všem občanům vybraných států, nyní se to má týkat jen těch, kteří nejsou držiteli zelených karet. Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvedla, že vstup do USA bude umožněn i všem držitelům amerických víz.

Změna se bude týkat i syrských uprchlíků, na jejichž přijímání původní dekret uvalil časově neomezené embargo. Nově podle AP mají americké úřady k syrským běžencům přistupovat jako ke všem ostatním uprchlíkům, na které se bude vztahovat 120denní pozastavení azylových a uprchlických programů.

Trump by rád hlavně vzdělané migranty

Prezident Trump v minulých dnech také poprvé připustil komplexní přistěhovaleckou reformu s tím, že by chtěl, aby i do USA mířili hlavně vzdělaní migranti. Americké úřady navíc zvažují, že v případě nelegálního překročení hranice rozdělí matky od dětí.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Cílem zamýšleného opatření je zamezit ženám, aby s dětmi nedovolené přechody absolvovaly. Zmíněný návrh předpokládá, že ženy by po zadržení vyčkaly na výsledek azylového řízení v detenčním středisku, jejich děti by byly předány do ústavní péče.

V současné době jsou rodiny, které přišly do USA nelegálně, obyčejně po zadržení obratem propouštěny a během azylového i deportačního řízení zůstávají na svobodě. Prezident Donald Trump tuto praxi kritizoval a vyzval k jejímu zrušení.

Republikáni v Kongresu tvrdí, že ženy se na mnohdy nebezpečnou cestu přes hranice s dětmi vydávají, neboť počítají s tím, že budou po případném zadržení rychle propuštěny a že deportační řízení potrvá roky.

Mexicko-americká hranice
Zdroj: Reuters

Nejistota i u rodin, které už v Americe žijí

O nic snazší pozici nemusí mít ani imigranti bez dokumentů, kteří už v Americe žijí. Právě je mohou postihnout širší deportace než dosud. „Vláda dosud tvrdila, že nemá příliš zájem na deportaci člověka, který tu pobýval mnoho let a má děti s americkým občanstvím. A nový dekret říká: všichni jsou stejnou prioritou,“ uvedla výkonná ředitelka poradny CHIRLA Angelica Salasová.

Obavy enormně zvyšují zájem o právní poradenství, v posledních týdnech jde na jihozápadě USA o nárůst v řádu několika tisíc procent. Ve Spojených státech žije na 5 milionů dětí (většina z nich s americkým občanstvím), jejichž alespoň jeden rodič pobývá v zemi nelegálně.

Kontrola mexických imigrantů
Zdroj: Reuters

Dosud není například ani jasné, zda se Bílý dům vydá cestou plošných nebo výběrových deportací. Prezident Trump dokonce naznačil možnost reformy s vidinou legalizace pobytu ‒ tedy oproti kampani obrat o 180 stupňů. V Kongresu pak mluvil hlavně o tom, že chce přilákat vzdělané cizince. Za podobný přístup k migrantům pochválil jmenovitě Kanadu a Austrálii.

Během předvolební kampaně i krátce po nástupu do Bílého domu se Trump ostře vymezoval vůči imigrantům, kteří jsou v USA bez povolení k pobytu. Postupně ale začal zdůrazňovat, že chce ze země deportovat hlavně cizinecké zločince.

Platnost Trumpova nařízení po sérii žalob pozastavil soud. Podle některých amerických médií z něj chce Bílý dům vypustit spornou pasáž o úplném zákazu vstupu syrských uprchlíků do země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...