Humám Hamúdí: Irák je důležitý článek v boji s IS. Trumpův výnos byl pro nás šok

Nahrávám video

Nespravedlivý a nešikovný krok, který pouze hraje ve prospěch teroristů. Tak hodnotí místopředseda iráckého parlamentu Humám Hamúdí výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dočasně zakázal vstup občanům z Iráku a dalších šesti zemí na území USA. Irák podle Hamúdího potřebuje, aby mu svět pomohl v boji s islamisty, a ne aby vedl boj proti němu samému. Hamúdí byl hostem pořadu Události, komentáře s Lukášem Dolanským.

Jak rozumíte kroku Donalda Trumpa?

Co se týče zákazu Iráčanům cestovat do Ameriky, tak to byl obrovský šok pro irácký lid. Irácký lid měl totiž obrovské ztráty v boji proti DAEŠ a teroristům a několikrát v tomto boji zvítězil. Irák je hrdý na to, že je jedním z mála států, kterým se podařilo pokořit tyto teroristy. Je velmi smutné slyšet potom takovéto věci. Ministerstvo zahraničí bylo šokováno, spojilo se se svou protější stranou v Americe. Ze strany USA je to porušení diplomatických a mezinárodních vztahů a dohod.

Nemá každý stát právo na určení vlastních pravidel?

Ano, s tím nemáme problém. Ale toto usnesení bude ve prospěch teroristů. (…) Amerika má celonárodní postoj proti muslimům. A je to upevňování myšlenky mezikulturního boje a podporuje se tak terorismus.

Irák ale také zakazuje některým národnostem vstup na svoje území. Třeba Izraelcům.

My proti nim nic nemáme, ale jde o diplomatickou věc, že tento stát neuznáváme jako legitimní. Nemáme nic proti Židům, pokud chtějí navštívit Irák, mohou kdykoliv.

Vy jste řekl, že tento krok podpoří teroristické uskupení Islámský stát. Z čeho vycházíte?

Vzkaz v tomto rozhodnutí je, že je namířený proti Arabům a muslimům, a je nařknutím z terorismu. Je rozdíl mezi náboženstvím a terorismem. USA takto nespravedlivě vzkazují, že jsou všichni muslimové teroristi.

Rozumíte strachu z islámského terorismu?

Ano, máme z toho velké obavy. V Iráku s tím máme obrovské problémy. Snažíme se nad tím vyhrát, ale nejednáme s tím takto nešikovně. Nepodnikáme nespravedlivé kroky vůči ostatním.

Může tohle vést k protiamerickým náladám v Iráku?

Mnoho Američanů je na naší straně v tomto rozhodnutí, i na ministerstvu zahraničí, takže Iráčani v tom nevidí žádnou negativitu vůči Američanům. Vadí jim jen rozhodnutí jako takové.

Irácký parlament už v pondělí schválil rezoluci, kterou chtěl v zásadě zavést totéž. Dovedete si představit, že by něco takového uspělo?

Je to rozhodnutí na základě mezinárodních smluv a reakce, aby nás respektovali stejně, jako my respektujeme je.

Dovedete si představit, že byste to skutečně zavedli?

Diskutuje o tom mnoho specialistů a politologů.

I přesto, že dnes je v Iráku několik tisíc Američanů, kteří vám pomáhají bojovat s islámským státem?

Ano, je to pravda. Je to vlastně reakce, aby se znovu zvážilo to rozhodnutí, aby nám řekli, že nejde přímo o Irák, ale jen o skupinu, která u nás působí. My proti ní bojujeme jako celek, jako arabské státy. Je to naše práce, abychom proti těmto teroristům naším vlastním tělem a krví bojovali. Je třeba, abychom ze světa dostali pomoc místo toho, aby proti nám bojovali jako celku. Protože my jsme důležitým článkem v boji proti IS. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 30 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 31 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 34 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...