Moskva zavřela horkou linku s Pentagonem. USA jsou připraveny k dalším akcím proti Asadově režimu

Nahrávám video

Moskva v reakci na raketový útok Spojených států proti syrské základně zavřela takzvanou horkou linku s Pentagonem, přes kterou oba státy komunikovaly o leteckých operacích nad Sýrií. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson označil reakci Ruska za zklamání. Spojené státy vzkázaly, že jsou připravené znovu zasáhnout.

Tillersona sice reakce Ruska na raketový útok USA zklamala, zároveň ale dodal, že tím není nijak překvapen. Americký ministr financí Steven Mnuchin mezitím oznámil, že USA připravují ekonomické sankce proti Sýrii. 

Kvůli útoku vyšly v New Yorku nebo Chicagu do ulic stovky lidí. V Kongresu ale Trump našel podporu mezi republikány i demokraty. „Je velitel ozbrojených sil. V Sýrii jsou američtí vojáci, které musí chránit. Syrský režim má sarin a neváhá ho použít. To je jasné nebezpečí pro naše jednotky,“ uvedl republikánský senátor Marco Rubio.

Prezidenta ale Kongres také vyzval, aby vyvinul strategický plán pro vyřešení konfliktu a aby svoje další významné kroky s Kongresem konzultoval. „Vojáci odvedli skvělou práci. Otázka ale zní, kam dál. Pokud je teď cílem změna režimu a sesazení Asada, bude to vyžadovat nasazení našich mužů a žen přímo v terénu. Než něco takového prezident povolí, musíme to široce prodiskutovat,“ prohlásil demokratický senátor Ed Markey. 

Nahrávám video
Zhruba čtyřicet hodin po včerejším útoku se nezdá, že by se válka zklidňovala. Během dneška došlo k několika vážným incidentům, které nepoukazují na to, že by rázný americký vykřičník Asadův režim nějak zastrašil.
Jakub Szántó

Spojené státy v pátek ráno odpálily 59 střel s plochou dráhou doletu na leteckou vojenskou základnu Šajrát, jihovýchodně od města Homs. Šlo o odvetu za úterní chemický útok na pozice povstalců, ze kterého Washington viní Damašek. Rakety podle Damašku zabily šestnáct lidí včetně devíti civilistů. Letiště útok vyřadil z provozu a zničil asi dvě desítky letadel.

Reakce Ruska, které je hlavním spojencem syrského prezidenta Bašára Asada, byla rázná. „Jde o agresi na základě naprosto smyšlené záminky. Připomíná mi to situaci v roce 2003, kdy Spojené státy a Británie spolu se svými spojenci vtrhly do Iráku bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Rusko navíc od soboty zastavilo komunikaci s Pentagonem o leteckých operacích nad Sýrií. Ta sloužila hlavně k odvrácení možných kolizí vojenských letadel v dané oblasti. Moskva si také předvolala amerického vojenského atašé. 

Tillersona čeká v Moskvě nepříjemný rozhovor

Do Moskvy má letět příští týden i Tillerson. Ruské ministerstvo zahraničí už mu vzkázalo, že se má připravit na velmi nepříjemný rozhovor. Rusko stojí za tím, že režim Bašára Asada nemá žádné chemické zbraně.

Tillerson ale vzkázal Moskvě, že i on chce během návštěvy otevřít některá nepříjemná témata. Amerika je naopak přesvědčená, že Asadův režim chemické zbraně má. Podle Tillersona tak existují pouze dvě možnosti. Buď Rusko Asada kryje, nebo nezvládá svou funkci garanta pro chemické odzbrojení Sýrie. 

Lavrov a Tillerson už spolu ale stihli po pátečním raketovém útoku USA telefonický hovořit, uvedlo v sobotu ruské ministerstvo zahraničí. Navzdory protikladným stanoviskům k útoku se oba ministři dohodli, že budou v diskusích o Sýrii osobně pokračovat.

Podle bezpečnostního analytika Univerzity obrany Lukáše Dyčky se vztahy mezi oběma státy na nějakou dobu zhorší. „Velmoci se ale pragmaticky vrátí ke snaze minimálně v Sýrii koordinovat svoje letecké údery. V dlouhodobějším hledisku si nemyslím, že by to mělo na vztahy Ruska a USA nějaký větší vliv,“ řekl ČT. Útok na syrskou základnu byl podle něj zaměřený spíš na americké voliče. „Vůči nim určitě ukázal sílu Ameriky, ale vůči situaci v Sýrii nedokázal nic,“ dodal.

Kvůli útoku mimořádně zasedla také Rada bezpečnosti OSN. Generální tajemník António Guterres vyzval strany zapojené do syrského konfliktu, aby se zdržely akcí, které mohou situaci víc vyhrotit. Americká zástupkyně Nikki Haleyová ale prohlásila, že Spojené státy jsou připravené zasáhnout kdykoliv znovu.

„Když mezinárodní společenství konstantně nedokáže plnit svou povinnost jednat kolektivně, nastanou okamžiky, kdy státy musí přijmout vlastní opatření. Nevybíravé použití chemických zbraní proti nevinným civilistům je takovým příkladem. Je naším životně důležitým zájmem zabránit šíření a používání chemických zbraní,“ uvedla Haleyová.

Chemické bojové látky zabily při úterním útoku v provincii Idlib podle místní samosprávy na 90 lidí, třetina obětí byly děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 2 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 4 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 8 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 8 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 8 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.