Mezinárodní trestní soud strana 5 z 5

Venezuela má od úterý dva parlamenty. Jeden z nich, který měl ustavující zasedání a v němž má většinu aliance autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, vzešel z voleb před měsícem. Tyto volby ale neuznala řada zemí v čele s USA ani EU a jako nesvobodné je bojkotovala velká část opozice, která měla většinu v dosavadním parlamentu a která uspořádala jednání starého zákonodárného sboru.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro připustil, že v jeho zemi se porušují lidská práva, zodpovědnost ale přisoudil jen nejmenovaným „skupinám policistů“. Informovala o tom agentura EFE. Maduro také oznámil plán vzdělávání policistů v oblasti lidských práv, který povede ministerstvo vnitra. V témže projevu slíbil benefity pro policisty, kteří „riskují životy pro ochranu občanů“.

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu (NS) soudce Petra Angyalossyho. Funkce se uvolnila letos v únoru, kdy se dosavadní šéf soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) přitom doporučila za Šámalova nástupce Roberta Fremra z Mezinárodního trestního soudu. Bývalá předsedkyně NS Iva Brožová označila jmenování Angyalossyho za možnou politizaci vedení soudu, sám Angyalossy naopak tvrdí, že na něj politika žádný vliv nemá.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Česko poskytlo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) právní expertizu na podporu Izraele. Informaci izraelských listů Haarec a Times of Israel již potvrdila česká diplomacie. Podle ministerstva zahraničí Palestina zatím nemůže být považována za plnohodnotný stát, a tudíž není v jurisdikci soudu zabývat se možnými válečnými zločiny spáchanými na Západním břehu Jordánu nebo v Gaze. Stejně jako Česko bude ve věci podle izraelských médií postupovat Německo a možná také Rakousko.

Vůdci Súdánu předají svrženého dlouholetého prezidenta země Umara Bašíra Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC). Informuje o tom britská BBC. Bašír čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy v souvislosti s konfliktem, jenž vypukl v roce 2003 v regionu Dárfúr. Bašír veškerá obvinění popírá.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvinil Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu z antisemitismu. Reagoval tak na páteční oznámení prokurátorky ICC Fatou Bensoudaové, že zahájí vyšetřování válečných zločinů na palestinských územích.

Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová zahájí vyšetřování válečných zločinů, které byly údajně spáchány na Palestincích či Izraelcích na palestinských územích. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to označil za „temný den pro spravedlnost“.

Súdánský soud vynesl nad exprezidentem Umarem Bašírem trest dvou let za korupci a praní špinavých peněz. Kvůli věku nepůjde Bašír do vězení, ale do zařízení s ostrahou. První rozsudek v procesu s bývalým dlouholetým autoritářským vůdcem Súdánu oznámila agentura AFP.

Mezinárodní trestní soud se bude zabývat závažným obviněním britských vojáků ze spáchání válečných zločinů. Podle odhalení reportérů stanice BBC se někteří dopustili mučení a vražd civilistů v Afghánistánu a Iráku. Britské ministerstvo obrany označilo odhalení za nepodložená, slíbilo ale spolupráci s mezinárodními vyšetřovateli.

K 30 letům vězení odsoudil Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu konžského povstalce Bosca Ntagandu, kterého již v červenci shledal vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Soudci se tehdy shodli, že Ntaganda, přezdívaný „Terminátor“, hrál ústřední roli při plánování operací konžských rebelů. Je to nejvyšší trest, jaký dosud ICC vynesl. Odsouzený se už proti nemu odvolal.

Tisíce súdánských demonstrantů se po čtvrtečním svržení prezidenta Umara Bašíra armádou utábořily u ministerstva obrany v Chartúmu. Podle agentury Reuters požadují vytvoření civilní vlády a svým počínáním se vzpírají zákazu vycházení vyhlášenému ve čtvrtek vojenským režimem. Dosavadní ministr obrany a šéf přechodné vojenské rady Avad Ibn Auf vzápětí podle zahraničních médií odstoupil. Vůdce puče je na sankčním seznamu USA kvůli genocidě v Dárfúru. Vojenská rada je prý otevřena dialogu s demonstranty.

Súdánský prezident Umar Bašír (75) byl ve čtvrtek zatčen. Skončila tak jeho 30letá vláda Súdánu, který byl až do roku 2011 největší zemí Afriky. Vláda Bašíra byla od začátku jeho příchodu k moci v roce 1989 poznamenaná občanskou válkou a ozbrojenými konflikty. Byl také jedinou úřadující hlavou státu, kterou Mezinárodní trestní soud (ICC) obvinil z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.