Turecko zřejmě znemožní ruským válečným lodím plavbu ze Středozemního do Černého moře. Rusko poprvé přiznalo mrtvé ve vlastních řadách. Satelitní snímky ukazují dlouhý konvoj ruské techniky směřující ke Kyjevu. Moskva i Kyjev souhlasily s tím, že se vyjednávači sejdou na bělorusko-ukrajinských hranicích. Ukrajina podala na Rusko žalobu u mezinárodního soudu v Haagu, chce, aby nařídil zastavení invaze a mírová jednání. Ministři EU odsouhlasili další sankce. Mimořádně naléhavě se sejde Valné shromáždění OSN.
Rusko poprvé přiznalo oběti. Evropské země Ukrajině posílají zbraně
Události: Ukrajina nadále vzdoruje ruské agresi (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Podle britského ministerstva obrany jsou ruské síly 30 kilometrů před Kyjevem. To je stejná vzdálenost jako v sobotu. Podle Britů i podle amerických zdrojů je nyní cílem ruských jednotek ukrajinskou metropoli obklíčit. Zástupce britského ministerstva řekl agentuře Reuters, že nejsou žádné náznaky toho, že by mělo Rusko pod kontrolou některé významné ukrajinské město.
Kyjevský starosta Vitalij Klyčko odhadl, že by ruské síly mohly být dvacet kilometrů před městem. Zdůraznil, že v Kyjevě není žádný ruský voják.
„Situace v Kyjevě je klidná, hlavní město je naprosto pod kontrolou ukrajinské armády a obrany. V noci došlo k několika střetům se skupinami sabotérů,“ napsal již ráno na oficiálním účtu na Telegramu Mykola Povoroznyk, první náměstek městské správy Kyjeva.
V Kyjevě a okolí se ale v noci na neděli bojovalo a ráno byly slyšet tři výbuchy. Podle ukrajinského webu Segodnya.ua byl odpálen most u města Buča západně od metropole. Není jasné, zda se zřítil po ruském bombardování, nebo jestli jej odpálili ukrajinští vojáci. Podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka se od Buči pokoušely ruské jednotky proniknout do Kyjeva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj charakterizoval noc ze soboty na neděli jako brutální. Ruské ostřelování podle něj cílí na civilní objekty v místech, kde není žádná vojenská infrastruktura. Rusové podle něj útočí i na sanitky, jejich počínání má podle Zelenského „znaky genocidy“. „Chystají se dál bombardovat ukrajinská města, budou cíleně zabíjet naše děti. Je to zlo, které přišlo do naší země a musí být zničeno,“ prohlásil Zelenskyj ve videu z nedělního rána.
„Noc byla krutá. Okupanti bojují proti všemu živému,“ řekl Zelenskyj (zdroj: ČT24)
Podle vrchního velitele ukrajinských sil Valerije Zalužného sestřelili jeho vojáci řízenou střelu s plochou dráhou letu, která byla vypálena ruským strategickým bombardérem Tu-22 nad Běloruskem. Použití této zbraně označil za další válečný zločin Ruska a Běloruska.
V sobotu večer při boji na západě Kyjeva zahynul šestiletý chlapec, uvedla CNN. Dalších několik ukrajinských civilistů utrpělo zranění. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko řekl, že od čtvrtka, kdy začala ruská invaze, do neděle zahynulo ve městě 31 lidí včetně devíti civilistů.
Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví v neděli uvedlo, že ruské invazní jednotky zavraždily 352 lidí, včetně čtrnácti dětí. Více než šestnáct stovek Ukrajinců, včetně 116 dětí, utrpělo ranění.
Ruské ministerstvo obrany v neděli poprvé přiznalo, že na Ukrajině padli ruští vojáci. Tvrdí ale, že ruské ztráty jsou mnohem nižší než ukrajinské – aniž by úřad čísla specifikoval.
Rusové chystají obléhání, zní z Washingtonu
V neděli zhruba v 17 hodin místního času byly směrem k Ukrajině z běloruského území vypáleny rakety Iskander, informovala s odkazem na ukrajinské ministerstvo vnitra agentura Reuters. Střely dopadly na letiště u severoukrajinského Žytomyru, doplnilo ministerstvo.
Satelitní snímky soukromé americké firmy Maxar Technologies odhalily v neděli večer konvoj ruské vojenské techniky a pozemních sil severovýchodně od Ivankiva. Kolona, v níž jsou i tanky, se podle firmy táhne zhruba pět kilometrů, nachází se zhruba 64 kilometrů od Kyjeva a směřuje právě k metropoli.
Podle amerického činitele, kterého cituje agentura Reuters, se zdá, že ruská invazní armáda mění taktiku a chystá se na obléhací válku. Vede k tomu frustrace z toho, že se nedaří prolomit ukrajinskou obranu klíčových měst a problémy má ruská armáda se zásobováním a logistikou, míní zdroj z ministerstva obrany Spojených států. Zdůraznil, že taktika obléhání zvyšuje riziko kolaterálních škod.
V Charkově byly ruské jednotky, podle místních úřadů je město opět pod ukrajinskou kontrolou
Ukrajinské ozbrojené síly nadále čelí útokům ruské armády na mnoha místech. Podle zpráv se bojuje v Charkově, Chersonu či Luhanské oblasti.
Brzy odpoledne oznámily místní úřady v Charkově, že je město plně pod ukrajinskou kontrolou. „Kontrola nad Charkovem je plně v našich rukou. Ozbrojené síly, policie a domobrana pracují na úplném vyčištění města od nepřátel,“ uvedl guvernér Charkovské oblasti Oleh Sinegubov. Ve druhém největším městě Ukrajiny se v neděli ráno objevili ruští vojáci, podle Sinegubova se až do centra dostala lehká vojenská vozidla.
Události: Obyvatelé Charkova se kryjí před okupanty (zdroj: ČT24)
Úřady potom vybídly obyvatele, aby dali vědět, kde se nacházejí ruští vojáci, aby mohli být zneškodněni. Agentura Reuters s odkazem na místní zdroj uvedla, že byla ve městě slyšet střelba.
Video, které zveřejnil poradce Heraščenko, ukazovalo několik lehkých vojenských vozů následovaných nákladními automobily, které se pohybují po jedné z ulic. Na jiných záběrech jedno z ruských vozidel hoří.
V noci ukrajinská armáda oznámila, že byl u Charkova zastaven těžký ruský útok. Podle Unianu při bojích v okolí města vzplál plynovod, který byl vyhozen do povětří ruskými vojáky. V Charkově byl také v sobotu večer podle ukrajinské státní služby pro mimořádné situace zasažen „nepřátelským dělostřelectvem“ devítipatrový obytný dům. Jedna žena při tom zemřela. Budova byla značně poškozena, asi 80 lidí se podařilo zachránit. Většina z nich se ukrývala ve sklepě.
„Samozřejmě že Rusové mají silnější armádu a mají větší sílu, ale možná to můžeme zvládnout,“ říká k ruské invazi obyvatelka Charkova.
Rusko poprvé přiznalo mrtvé
Těžké boje byly hlášeny také v Luhanské oblasti na východě země. Tyto informace však nebylo možné nezávisle ověřit, uvedla DPA. Podle agentury Reuters Ruskem podporovaní separatisté v Luhansku oznámili, že ve městě Roveňky byl ukrajinskou raketou vyhozen do vzduchu ropný terminál.
Poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v sobotu večer uvedl, že ukrajinské vedení „má pod naprostou kontrolou vše, co se děje v oblastech Ukrajiny“. Zdůraznil, že se žádné ukrajinské město nevzdalo.
Ukrajinská společnost Ukravtodor, která má na starosti výstavbu a údržbu silnic, uvedla, že odstraňuje všechny dopravní značky, které by mohly být použity ruskými silami při hledání cesty. „Nepřítel má špatnou komunikaci, nemůže se orientovat v terénu,“ uvedla firma na Facebooku. „Pomůžeme jim dostat se přímo do pekla,“ dodala. Firma také zveřejnila upravenou fotografii standardní dopravní značky, na níž byly směrovky do okolních měst nahrazeny nadávkami.
GALERIE
Doněcká oblast po ozbrojeném střetnutí mezi Ukrajinou a Ruskem
Hasiči nemohou kvůli bojům k hořícímu ropnému skladišti
Ruské střely v noci ze soboty na neděli údajně zasáhly v Kyjevě úložiště radioaktivního odpadu, informoval o tom na sociálních sítítích tamní jaderný úřad. Rozsah škod nebylo možné vyhodnotit, personál pobočky kvůli bombardování města trávil noc v krytu. Podle předběžných zpráv ale obyvatelé ohroženi nejsou.
Natalja Balasynovyčová, starostka města Vasylkiv, které leží asi 30 kilometrů jižně od Kyjeva, podle agentury Unian uvedla, že místní letecká základna i celé město byly terčem silného ostřelování. V důsledku bombardování začaly hořet zásobníky s ropou. Bombardování města jižně od Kyjeva potvrdil i ukrajinský vládní poradce Anton Heraščenko. Úřady v Kyjevě podle The Kyiv Independent vydaly pokyn, aby obyvatelé neotvírali okna, a nevystavovali se tak riziku vdechnutí škodlivých zplodin.
Ruští vojáci se snaží ovládnout některé z letišť v okolí ukrajinského hlavního města. Už dříve se začalo bojovat o letiště Hostomel, které leží severovýchodně od Kyjeva. List Ukrajinska pravda v neděli uvedl, že se zde během bojů podařilo Ukrajincům rozbít čečenskou speciální jednotku. Zahynul přitom údajně i velitel jednotky, generál Magomed Tušajev. Agentura DPA upozornila, že se informace nedá nezávisle ověřit.
V Kyjevě platí od sobotní osmé hodiny večer zákaz vycházení. Podle BBC v ukrajinské metropoli panoval „pocit, že se blíží rozpoutání bitvy o město“. Civilisté se opět ukrývají v metru, krytech či sklepech, zatímco starosta Vitalij Klyčko ohlásil pátrání po „sabotérech a výzvědných skupinách“. Vyhlásil, že každý, kdo bude spatřen na ulici, bude považován za ruského „sabotéra“.
368 tisíc uprchlíků
Ukrajinu po ruské invazi opustilo nejméně 368 tisíc lidí, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Oproti sobotě je to více než dvojnásobný odhad, tehdy ještě hovořil UNHCR o 150 tisících uprchlíků. Nejvíce lidí, kteří odešli z Ukrajiny, zamířilo do Polska, polská pohraniční stráž do nedělního rána eviduje 156 tisíc uprchlíků, většina z nich dorazila v sobotu. Desetitisíce uprchlíků překročily hranice do Maďarska, Rumunska, na Slovensko a také do Moldavska.
Evropská komisařka vnitra Ylva Johanssonová uvedla, že se musí unie připravit ještě na vyšší počty lidí utíkajících z Ukrajiny. Před hranicemi ostatně stojí mnohakilometrové fronty aut, lidé v nich čekají hodiny, často i dny.
Eurokomisař pro humanitární pomoc a krizový management Janez Lenarcic varoval, že Evropa by mohla čelit největší humanitární krizi za mnoho let. V současné chvíli Brusel očekává více než sedm milionů lidí vyhnaných z domovů.
Podle maďarských úřadů jen málokdo žádá v zemi o azyl. Učinilo tak zatím deset ukrajinských občanů. Agentura DPA však upozornila, že v Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny žije početná maďarská menšina a většina lidí má dvojí občanství.
Kvůli ruské agresi svolala Rada bezpečnosti OSN na pondělí mimořádné naléhavé zasedání Valného shromáždění OSN. Jelikož šlo v Radě bezpečnosti o procedurální hlasování, Moskva nemohla uplatnit právo veta. Shromáždění tohoto typu se uskutečnilo v minulosti pouze desetkrát.
Turecko již vnímá konflikt jako válku, chystá zavření úžin
Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v neděli ráno uvedl, že „ve čtvrtý den války na Ukrajině prezident zopakoval výzvu k okamžitému zastavení ruských útoků a zahájení rozhovorů o příměří“. Bylo to poprvé, co z Ankary oficiálně zaznělo, že je na Ukrajině válka. Tím si otevřela možnost uzavřít pro válečná plavidla stran konfliktu průlivy Dardanely a Bospor mezi Středozemním a Černým mořem, což Turecku umožňuje konvence z Montreux.
Turecký ministr zahraničí Mevlit Cavusoglu později řekl, že země připravuje kroky podle této úmluvy, která reguluje plavbu úžinami.
Podle agentury Reuters je Erdogan rozpolcen, Turecko je na jedné straně členským státem NATO, na druhé straně má úzké vazby na Rusko. K uzavření průlivů pro ruské válečné lodě vyzval Ankaru již ve čtvrtek ukrajinský prezident a již v sobotu jí poděkoval, že tak učinila, což ale v té době ještě zpochybňovalo jak Turecko, tak i Moskva.
Turecko také opakuje, že může hostit rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě strany tvrdí, že jsou ochotné vyjednávat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dokonce v neděli oznámil, že ruská delegace dorazila do města Gomel a očekává příjezd ukrajinských vyjednavačů. K jednání vyzval Ukrajinu i běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko.
Vyjednávání na hranicích
Podle Zelenského je Ukrajina připravena jednat, ale nikoli v Bělorusku, které označil za komplice ruského útoku. Ruské jednotky pronikají na Ukrajinu i z běloruského území. Podle Moskvy i ukrajinských médií ale Kyjev nakonec souhlasil, že se delegace sejdou na ukrajinsko-běloruských hranicích.
„Nemám velkou důvěru v toto jednání, ale ať to zkusí,“ poznamenal Zelenskyj s tím, že i když je šance minimální, chce využít každou šanci na zastavení války.
O nařízení příměří a jednání zároveň v neděli požádala Ukrajina Mezinárodní soud v Haagu, k němuž podala žalobu na Rusko. „Požadujeme povolat Rusko k odpovědnosti za to, že překrucuje pojem genocidy pro ospravedlnění agrese. Žádáme soud, aby okamžitě přikázal Rusku přerušit vojenské operace a stanovil jednání na příští týden,“ uvedl Zelenskyj. Podle generální prokurátorky Iryny Venediktové Ukrajina u soudu prokáže, že je Vladimir Putin „hlavním válečným zločincem 21. století“.
K diplomatickým snahám se ovšem vyjádřila také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Řekla, že se do poslední chvíle pokoušela vyřešit napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, ale Kreml podle ní všechny snahy odmítl a lhal.
Ukrajina zakládá cizineckou legii, Putin poděkoval svým jednotkám
Ukrajina současně volá o pomoc dobrovolníků. Podle prezidenta Zelenského založila cizineckou legii, očekává, že by se do ní mohli přihlásit lidé ze zahraničí. „Bude to zásadní důkaz, že podporujete naši zemi,“ prohlásil. Bratr kyjevského starosty Vladimir Klyčko v sobotu večer ve videu sdíleném na sociálních sítích varoval, že na Ukrajině hrozí humanitární katastrofa, a vyzval „celý svět, aby zastavil tuhle válku, kterou Rusko začalo“. „Není možné čekat… musíte konat teď,“ řekl.
Ruský prezident Vladimir Putin naopak v nedělním televizním projevu poděkoval svým jednotkám za to, že „hrdinsky plní své vojenské povinnosti při speciální operaci na pomoc lidovým republikám v Donbasu“. Moskva oficiálně prohlašuje, že v sousední zemi operují jen její speciální síly. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ale uvedla, že Rusko již ztratilo asi 4300 vojáků a také 146 tanků, 27 letadel a 26 helikoptér. Údaje nelze nezávisle ověřit.
Putin poděkoval vojákům, kteří „hrdinsky plní povinnosti“ na Ukrajině (zdroj: ČT24)
V neděli odpoledne Putin nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti ruské síly jaderného odstrašení. Prohlásil, že tím reagoval na údajná agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podotkl, že Putinova jaderná výhrůžka může být snahou zatlačit před jednáním ukrajinské a ruské delegace na bělorusko-ukrajinských hranicích. Hrozba jaderné války zemi nezlomí, vzkázal Kuleba.
EU stupňuje sankce a izolaci Moskvy
Na Ukrajinu směřuje materiální pomoc z mnoha zemí. Na místo určení přijel vlak se zbraněmi z Česka a vyrazí další. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl v rozhovoru pro CNN Prima News, že vláda schválí v neděli další dodávku zbraní a vojenské techniky. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upřesnila v Otázkách Václava Moravce, že nový příspěvek bude mít hodnotu 400 milionů korun, nejde podle ní jen o lehké zbraně.
V přepočtu asi stomilionovou pomoc zašle na Ukrajinu Slovensko. Zásilky vojenské pomoci oznámilo také Rumunsko, Bulharsko, Finsko či Estonsko.
Evropští lídři schválili další sankce vůči Rusku. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl v Otázkách Václava Moravce, že navrhne, aby schengenské státy přestaly vydávat ruským občanům víza. Takové opatření zatím zavedla Česká republika jednostranně.
V neděli von der Leyenová a šéf evropské diplomacie Josep Borrell oznámili, že EU uzavře vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých. Poprvé v historii také Unie zafinancuje a zašle zbraně zemi, která se ocitla pod útokem. Zbraně hodlá – navzdory svým dlouhodobým postojům – dodat také Švédsko, dodávky avizovaly mimo jiné Dánsko či Belgie.
Unijní sankce míří také na Bělorusko.
K blokaci ruských bank v systému SWIFT se připojí i Japonsko, řekl v neděli jeho premiér Fumio Kišida. Tokio podle něj zavede i sankce vůči Vladimiru Putinovi a poskytne Ukrajině humanitární pomoc v hodnotě sto milionů amerických dolarů. „Musíme být jednotní a podniknout rázné akce,“ řekl Kišida.
Zavřené evropské nebe pro ruská letadla
Mnoho evropských zemí již zakázalo přílety i přelety ruských letadel – nač Rusko reagovalo obdobnými zákazy – a dál jich přibývá. V neděli ohlásily, že se jim budou muset ruská letadla vyhýbat, Finsko, Itálie, Nizozemsko, Německo, Švédsko, Španělsko, Francie, Rakousko, země Beneluxu, Severní Makedonie i Kanada.
Poté, co rozhodla Francie, že nebude přijímat ruské stroje, musel se vrátit do Ruska let Aeroflotu Moskva–Paříž. Australská letecká společnost Qantas oznámila, že se vyhýbá ruskému vzdušnému prostoru, přestože se tak prodlouží cestovní doba na lince do Londýna o hodinu.
Britský energetický kolos BP se kvůli ruské invazi na Ukrajinu zbaví svého pětinového podílu v největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Šéf BP Bernard Looney a jeho předchůdce Bob Dudley také odstoupí ze správní rady Rosněfti.
„Ruský útok na Ukrajinu je aktem agrese, který má na region tragické dopady… BP se proto po důkladném uvážení rozhodla, že naše zapojení v Rosněfti, státem vlastněném podniku, nemůže dál pokračovat,“ konstatovala firma.
Washington tlačí na Čínu, aby ruskou agresi vůči Ukrajině odsoudila. „Toto není čas na přihlížení od postranní čáry. Toto je čas na hlasité odsouzení činů prezidenta Putina a Ruska,“ zdůraznila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
Další postihy a demonstrace
Na ruského prezidenta a jeho zemi cílí i některé specifické postihy. Mezinárodní federace juda zbavila Putina pozice svého čestného prezidenta a ambasadora. Fotbalové reprezentace Polska, Švédska a České republiky zase odmítly utkat se s Ruskem v baráži o mistroství světa. A papež František varoval, že ti, kdo vyvolali válku, si nemohou myslet, že by Bůh byl na jejich straně. „Nezajímá se o každodenní život lidí, ale staví nade vše své dílčí zájmy a věří ďábelské a zvrácené logice zbraní, která je tím, co je Bohu nejvzdálenější,“ prohlásila hlava římskokatolické církve.
Ve světě se také demonstruje za ukončení ruské agrese na Ukrajině. K demonstracím se lidé sešli v Praze či Brně, velký protiválečný protest se uskutečnil v Berlíně, skandování proti válce bylo slyšet i v Minsku.
K protestům proti válečné politice vedení země se sešli i Rusové, proti nim však zasáhla policie. Ve 44 městech zadržela přes 900 lidí. Jak připomněla agentura Reuters, je zároveň sedmé výročí vraždy opozičního politika Borise Němcova, Rusové se částečně scházeli i proto. Policie zatýkala rovněž na shromáždění u improvizovaného Němcovova pomníku před Kremlem.