Putin je válečný zločinec, soudí Rychetský. Oligarchové by se ho měli zbavit „jakýmkoliv způsobem“

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin je válečný zločinec a vrah a takto by s ním mělo mezinárodní společenství civilizovaných demokratických zemí zacházet, řekl v pořadu ČT Události, komentáře předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří, že síly, které Putina vynesly k moci, se ho nyní pod mezinárodním tlakem dokážou zbavit.

Rychetský řekl, že Rusko nikdy nebylo demokratickou zemí, a proto nevěří, že se dokáže zbavit Vladimira Putina ve volbách. Podle předsedy Ústavního soudu jsou Rusové tak zmanipulovaní státní propagandou, že prezidenta nesvrhnou. Rychetský však začíná věřit, že mezinárodní  tlak by mohl k zásahu donutit oligarchy (kteří Putina vynesli k moci).

K této situaci by mohlo dojít tím, že se Rusko dostane do totální izolace, bude vyloučeno ze všech mezinárodních společenství, mimo jiné i ze sportovních. Pomoci mají také ekonomické sankce i to, že se oligarchům neumožní cestování a zmrazí se či zkonfiskuje  jejich majetek. I to, že nebudou moci užívat své vily v zahraničí, jejich děti nebudou moci studovat na Západě, bude pro oligarchy dostatečnou motivací k akci. 

Rychetský soudí, že Putin je válečný zločinec a patří před  Mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Ocenil, že prokurátor už zahájil šetření těchto možných zločinů. Připomněl, že Slobodan Miloševič byl též hlava státu, „také se dopouštěl genocidy a nakonec ho jeho vlastní země vydala.“

V případě Putina nevěří, že ho Rusko vydá, ale může tam být souzen, aniž by byl přítomen. Může na něj být také vydán mezinárodní zatykač. I to by vedlo k totální izolaci Putina, a pak by bylo v zájmu mocenských skupin v samotném Rusku se ho zbavit. „Co řeknu, je drsné. Líbil by se mi jakýkoliv způsob. Neprotestoval bych, kdyby zvolili jakýkoliv způsob, jak se ho zbavit,“ řekl Rychetský a ruského prezidenta označil za nebezpečí pro celý civilizovaný svět.

Rychetský je pro bezletovou zónu nad koridory

Rychetský se také vyslovil pro vytvoření bezletové zóny přinejmenším nad humanitárními koridory, která by měla být bráněna nejen silami NATO, ale i nečleny této Aliance, kteří sdílejí stejný názor. Doplnil, že si je vědom, že za tento názor bude kritizován. 

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou striktně odmítají všechny státy NATO. V případě jejího vyhlášení by totiž bylo nutné ji také zajistit. A to by mohlo vést k přímému vojenskému střetu s Ruskem, čemuž se Aliance snaží vyhnout. 

Rychetský se již dříve vyslovil také pro vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti.

Mezinárodní soudní tribunál v Haagu v pondělí projednal žalobu, kterou podala Ukrajina na Rusko. Stání skončilo kvůli neúčasti ruské delegace předčasně, původně bylo naplánované i na úterý. Ukrajina soud žádá, aby nařídil přerušit vojenské operace. Moskva podle Kyjeva a západních lídrů porušuje lidská práva. Po vyslechnutí argumentů Ukrajiny soud uvedl, že rozhodne „co nejdříve“.

Ukrajina chce prostřednictvím jednání u soudu co nejrychleji zastavit válečné operace na svém území. Argumentuje tím, že odůvodnění „speciálních operací“ ze strany Ruska jsou lživá. Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, podle Moskvy mělo na východě Ukrajiny docházet ke genocidě.

Válkou na Ukrajině se bude zabývat i další instituce v Haagu, a to Mezinárodní trestní soud, který je na rozdíl od mezinárodního soudního tribunálu nezávislou institucí. Jeho pozorovatelé se již vydali na Ukrajinu mapovat situaci, aby měli dostatek materiálu k rozhodnutí o tom, zda během konfliktu dochází k porušování lidských práv.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 mminutami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 1 hhodinou

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 2 hhodinami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 3 hhodinami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.