Putin je válečný zločinec, soudí Rychetský. Oligarchové by se ho měli zbavit „jakýmkoliv způsobem“

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin je válečný zločinec a vrah a takto by s ním mělo mezinárodní společenství civilizovaných demokratických zemí zacházet, řekl v pořadu ČT Události, komentáře předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří, že síly, které Putina vynesly k moci, se ho nyní pod mezinárodním tlakem dokážou zbavit.

Rychetský řekl, že Rusko nikdy nebylo demokratickou zemí, a proto nevěří, že se dokáže zbavit Vladimira Putina ve volbách. Podle předsedy Ústavního soudu jsou Rusové tak zmanipulovaní státní propagandou, že prezidenta nesvrhnou. Rychetský však začíná věřit, že mezinárodní  tlak by mohl k zásahu donutit oligarchy (kteří Putina vynesli k moci).

K této situaci by mohlo dojít tím, že se Rusko dostane do totální izolace, bude vyloučeno ze všech mezinárodních společenství, mimo jiné i ze sportovních. Pomoci mají také ekonomické sankce i to, že se oligarchům neumožní cestování a zmrazí se či zkonfiskuje  jejich majetek. I to, že nebudou moci užívat své vily v zahraničí, jejich děti nebudou moci studovat na Západě, bude pro oligarchy dostatečnou motivací k akci. 

Rychetský soudí, že Putin je válečný zločinec a patří před  Mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Ocenil, že prokurátor už zahájil šetření těchto možných zločinů. Připomněl, že Slobodan Miloševič byl též hlava státu, „také se dopouštěl genocidy a nakonec ho jeho vlastní země vydala.“

V případě Putina nevěří, že ho Rusko vydá, ale může tam být souzen, aniž by byl přítomen. Může na něj být také vydán mezinárodní zatykač. I to by vedlo k totální izolaci Putina, a pak by bylo v zájmu mocenských skupin v samotném Rusku se ho zbavit. „Co řeknu, je drsné. Líbil by se mi jakýkoliv způsob. Neprotestoval bych, kdyby zvolili jakýkoliv způsob, jak se ho zbavit,“ řekl Rychetský a ruského prezidenta označil za nebezpečí pro celý civilizovaný svět.

Rychetský je pro bezletovou zónu nad koridory

Rychetský se také vyslovil pro vytvoření bezletové zóny přinejmenším nad humanitárními koridory, která by měla být bráněna nejen silami NATO, ale i nečleny této Aliance, kteří sdílejí stejný názor. Doplnil, že si je vědom, že za tento názor bude kritizován. 

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou striktně odmítají všechny státy NATO. V případě jejího vyhlášení by totiž bylo nutné ji také zajistit. A to by mohlo vést k přímému vojenskému střetu s Ruskem, čemuž se Aliance snaží vyhnout. 

Rychetský se již dříve vyslovil také pro vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti.

Mezinárodní soudní tribunál v Haagu v pondělí projednal žalobu, kterou podala Ukrajina na Rusko. Stání skončilo kvůli neúčasti ruské delegace předčasně, původně bylo naplánované i na úterý. Ukrajina soud žádá, aby nařídil přerušit vojenské operace. Moskva podle Kyjeva a západních lídrů porušuje lidská práva. Po vyslechnutí argumentů Ukrajiny soud uvedl, že rozhodne „co nejdříve“.

Ukrajina chce prostřednictvím jednání u soudu co nejrychleji zastavit válečné operace na svém území. Argumentuje tím, že odůvodnění „speciálních operací“ ze strany Ruska jsou lživá. Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, podle Moskvy mělo na východě Ukrajiny docházet ke genocidě.

Válkou na Ukrajině se bude zabývat i další instituce v Haagu, a to Mezinárodní trestní soud, který je na rozdíl od mezinárodního soudního tribunálu nezávislou institucí. Jeho pozorovatelé se již vydali na Ukrajinu mapovat situaci, aby měli dostatek materiálu k rozhodnutí o tom, zda během konfliktu dochází k porušování lidských práv.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled