Ujgurové podali v Turecku trestní oznámení na čínské představitele. Viní je ze zločinů proti lidskosti

Devatenáct příslušníků čínské ujgurské menšiny podalo v úterý v Turecku trestní oznámení na čínské představitele. Obvinili je z genocidy, mučení, znásilnění a zločinů proti lidskosti, informovala agentura Reuters.

Podle právního zástupce Ujgurů Güldena Sönmeze bylo trestní oznámení nutné kvůli absenci kroků mezinárodních institucí proti čínským úřadům. Ty podle západních expertů napomáhají zadržování Ujgurů a dalších příslušníků převážně muslimských menšin ve vězeňských táborech a jejich využívání k nucené práci. Peking to popírá.

V Turecku žije odhadem asi 50 tisíc Ujgurů. S Turky je pojí etnické, náboženské i jazykové vazby. Turecko je tak po Číně a středoasijských státech domovem největšího počtu příslušníků této muslimské menšiny, uvádí Reuters.

„Tento proces měl již zahájit Mezinárodní trestní soud, ale Čína je členem Rady bezpečnosti OSN a zdá se, že za této dynamiky to není možné,“ okomentoval právní zástupce Sönmez skutečnost, proč bylo trestní oznámení podáno v Turecku.

Společně se Sönmezem dorazilo v úterý k budově istanbulského soudu přes padesát lidí, kteří drželi fotografie pohřešovaných příbuzných nebo hesla vyzývající ke stíhání čínských představitelů. Oznámení bylo podáno proti 112 lidem, včetně členů čínské komunistické strany nebo ředitelů pracovních táborů, a vztahuje se ke 116 osobám, které jsou podle autorů trestního oznámení zadržovány.

Mezi těmi, kdo podali trestní oznámení, je také Medine Nazimiová, která uvádí, že její sestra byla v roce 2017 odvezena a od té doby o ní nikdo neslyšel. „Já a moje sestra jsme turecké občanky, a proto žádám tureckou vládu, aby moji sestru zachránila,“ sdělila Nazimiová.

OSN a lidskoprávní organizace tvrdí, že v Číně prošlo tábory v autonomní provincii Sin-ťiang přes milion příslušníků etnických menšin, zejména Ujgurů. V táborech zadržovaným vnucují čínskou většinovou kulturu a je na ně vytvářen nátlak, aby se odklonili od islámu. USA již dříve prohlásily, že se podle nich Peking v oblasti dopouští genocidy. Čína však tato tvrzení popírá a tvrdí, že se jedná o rekvalifikační tábory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...