Mezinárodní trestní soud strana 4 z 5

Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování ruské invaze na Ukrajinu. Prokurátor ICC Karim Khan v pondělí avizoval, že na Ukrajině mohly být podle předběžného zkoumání spáchány válečné zločiny i zločiny proti lidskosti. Záběry z Ukrajiny ukazují útoky na civilní cíle a spekuluje se také o použití vakuových bomb, které zakazují ženevské konvence.

Turecko zřejmě znemožní ruským válečným lodím plavbu ze Středozemního do Černého moře. Rusko poprvé přiznalo mrtvé ve vlastních řadách. Satelitní snímky ukazují dlouhý konvoj ruské techniky směřující ke Kyjevu. Moskva i Kyjev souhlasily s tím, že se vyjednávači sejdou na bělorusko-ukrajinských hranicích. Ukrajina podala na Rusko žalobu u mezinárodního soudu v Haagu, chce, aby nařídil zastavení invaze a mírová jednání. Ministři EU odsouhlasili další sankce. Mimořádně naléhavě se sejde Valné shromáždění OSN.

Devatenáct příslušníků čínské ujgurské menšiny podalo v úterý v Turecku trestní oznámení na čínské představitele. Obvinili je z genocidy, mučení, znásilnění a zločinů proti lidskosti, informovala agentura Reuters.

Vyšetřovací komise horní komory brazilského parlamentu zveřejnila zprávu, v níž žádá obvinění prezidenta Jaira Bolsonara ze zločinu proti lidskosti a asi desítky dalších deliktů. Těch se hlava Brazílie podle senátní komise dopustila při řízení země během pandemie covidu-19. Informovala o tom agentura AFP. O zprávě mají senátoři hlasovat 26. října.

Filipíny nebudou spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem (ICC) při vyšetřování možných zločinů proti lidskosti spáchaných v rámci války proti drogám vedené prezidentem Rodrigem Dutertem. Podle agentury Reuters to oznámil prezidentův právní poradce.

Kanada v nově vydané vládní zprávě tvrdí, že Írán nese plnou zodpovědnost za loňské sestřelení ukrajinského letounu u Teheránu. Neštěstí stálo život všech 176 lidí na palubě, z nichž jich 138 mělo vazby na Kanadu. Podle Ottawy však neexistují důkazy o tom, že by Írán čin předem plánoval. Teherán v pátek zprávu odmítl a označil ji za „vysoce zpolitizovanou“, píše agentura Reuters.

Izraelské nálety v Pásmu Gazy mohou představovat válečné zločiny, pokud se ukáže, že byly nepřiměřené. V úvodu mimořádného jednání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) svolaného na žádost muslimských zemí to řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Poznamenala také, že dosud neobdržela žádné důkazy o tom, že civilní budovy zasažené při izraelských náletech byly využívány k vojenským účelům.

Izraelská armáda v noci na pondělí zesílila bombardování palestinského Pásma Gazy. Podle armádního prohlášení bylo zničeno patnáct kilometrů tunelů a domy devíti velitelů radikálního hnutí Hamás. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že o život přišel další Palestinec, izraelská armáda tvrdí, že zabila jednoho z velitelů skupiny Islámský džihád. Také Hamás pokračoval v noci s ostřelováním izraelského území. USA už potřetí v OSN zablokovaly rezoluci vyzývající k ukončení bojů. Dávají zatím Izraeli podporu i čas.

Izraelští ministři zodpovědní za bezpečnost na svém jednání ve středu večer rozhodli o dalším vystupňování útoků na palestinské Pásmo Gazy. O život přišlo od pondělí přes sedmdesát lidí, konkrétně pětašedesát Palestinců a sedm Izraelců, a stovky utrpěly zranění. V mnoha izraelských městech pokračuje násilí mezi arabským a židovským obyvatelstvem. V Lodu je kvůli němu vyhlášen výjimečný stav. Izraelský prezident Reuven Rivlin označil situaci za „občanskou válku“.

Mezinárodní trestní soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let vězení, žaloba navrhovala dvacet let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Mezinárodní trestní soud (ICC) ve středu potvrdil zproštění viny bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba. Ten byl společně s ministrem Charlesem Blé Goudém souzen za zločiny proti lidskosti, kterých se podle obžaloby dopustil v letech 2010 a 2011. Verdikt je definitivní, Gbagbovi stoupenci ho slavili před budovou soudu v Haagu.

Vrchní prokurátorka Mezinárodního trestního soudu v Haagu zahájila oficiální vyšetřování údajných válečných zločinů na palestinských územích. To se má zaměřit jak na teroristickou skupinu Hamás, tak na Izrael. Proces vyšetřování bude velmi dlouhý, ale pokud by byli vysoce postavení izraelští politici či vojáci uznání vinnými, byl by na ně vydán zatykač, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. To by znamenalo, že by pak nemohli například cestovat do mnoha zemí Evropy, přiblížila možné dopady.

Od pondělí v Jeruzalémě oficiálně funguje pobočka české ambasády. Podle ministerstva zahraničí nejde o nový zastupitelský úřad, ale o služby pro české občany. Věc prý nesouvisí s mírovým procesem na Blízkém východě. Větší diplomatickou vstřícnost vůči Izraeli prosazuje především prezident Miloš Zeman, který dlouhodobě volá po přesunutí velvyslanectví do Jeruzaléma.

Mezinárodní trestní soud (ICC) ve čtvrtek shledal bývalého velitele ugandské povstalecké skupiny Dominika Ongwena vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti včetně vraždy, sexuálního otrokářství, únosu dětí, mučení a plenění. Ongwen podle rozhodnutí soudu dohromady spáchal 61 ze 70 zločinů, z nichž byl obviněn. Uganďanovi hrozí až doživotní odnětí svobody, výši trestu ale soud podle agentury Reuters oznámí později.

Venezuela má od úterý dva parlamenty. Jeden z nich, který měl ustavující zasedání a v němž má většinu aliance autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, vzešel z voleb před měsícem. Tyto volby ale neuznala řada zemí v čele s USA ani EU a jako nesvobodné je bojkotovala velká část opozice, která měla většinu v dosavadním parlamentu a která uspořádala jednání starého zákonodárného sboru.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro připustil, že v jeho zemi se porušují lidská práva, zodpovědnost ale přisoudil jen nejmenovaným „skupinám policistů“. Informovala o tom agentura EFE. Maduro také oznámil plán vzdělávání policistů v oblasti lidských práv, který povede ministerstvo vnitra. V témže projevu slíbil benefity pro policisty, kteří „riskují životy pro ochranu občanů“.

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu (NS) soudce Petra Angyalossyho. Funkce se uvolnila letos v únoru, kdy se dosavadní šéf soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) přitom doporučila za Šámalova nástupce Roberta Fremra z Mezinárodního trestního soudu. Bývalá předsedkyně NS Iva Brožová označila jmenování Angyalossyho za možnou politizaci vedení soudu, sám Angyalossy naopak tvrdí, že na něj politika žádný vliv nemá.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Česko poskytlo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) právní expertizu na podporu Izraele. Informaci izraelských listů Haarec a Times of Israel již potvrdila česká diplomacie. Podle ministerstva zahraničí Palestina zatím nemůže být považována za plnohodnotný stát, a tudíž není v jurisdikci soudu zabývat se možnými válečnými zločiny spáchanými na Západním břehu Jordánu nebo v Gaze. Stejně jako Česko bude ve věci podle izraelských médií postupovat Německo a možná také Rakousko.

Vůdci Súdánu předají svrženého dlouholetého prezidenta země Umara Bašíra Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC). Informuje o tom britská BBC. Bašír čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy v souvislosti s konfliktem, jenž vypukl v roce 2003 v regionu Dárfúr. Bašír veškerá obvinění popírá.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvinil Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu z antisemitismu. Reagoval tak na páteční oznámení prokurátorky ICC Fatou Bensoudaové, že zahájí vyšetřování válečných zločinů na palestinských územích.

Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová zahájí vyšetřování válečných zločinů, které byly údajně spáchány na Palestincích či Izraelcích na palestinských územích. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to označil za „temný den pro spravedlnost“.

Súdánský soud vynesl nad exprezidentem Umarem Bašírem trest dvou let za korupci a praní špinavých peněz. Kvůli věku nepůjde Bašír do vězení, ale do zařízení s ostrahou. První rozsudek v procesu s bývalým dlouholetým autoritářským vůdcem Súdánu oznámila agentura AFP.