Čínský vůdce Si Ťin-pching ve středu ráno odletěl z Moskvy. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o „mír a dialog“. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedli, že Siho „vágní diplomactiká prohlášení“ nejsou zřejmě to, v co Putin doufal – tedy potvrzení neomezeného dvoustranného partnerství obou zemí.
Čínský vůdce odletěl z Moskvy. Putin podle analytiků od Siho nedostal to, co chtěl
Pro čínského vůdce šlo o první zahraniční cestu od znovuzvolení prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období. V Moskvě byl zároveň jako první cizí hlava státu od doby, kdy minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na šéfa Kremlu Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
Jak Moskva, tak Peking hovořily o Siově třídenní cestě jako o příležitosti k prohloubení deklarovaného „přátelství bez hranic“ obou zemí. Prezidenti podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci.
Čína chce podle Sia do Ruska dodávat více elektroniky a Rusko si podle Putina přeje, aby čínské firmy nahradily v zemi západní společnosti, které Rusko opustily kvůli konfliktu na Ukrajině.
Rusko naopak uspokojí čínskou ekonomiku spolehlivými dodávkami ropy a plynu, uvedl Putin. Jejich vývoz tvoří důležitou součást ruské ekonomiky a Moskva po zhroucení evropského odbytiště kvůli své invazi na Ukrajinu usiluje o větší export do asijských zemí.
Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl podle Putina rekordních téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu korun) a letos by měl překročit dvě stě miliard.
Média: Čína a Rusko budou ve vzájemném obchodě více využívat vlastní měny
Server americké televize CNBC s odkazem na čínská média píše, že Si a Putin se v Moskvě dohodli, že Čína a Rusko budou ve vzájemném obchodě více používat vlastní měny, tedy čínský jüan a ruský rubl. Kreml k tomu sdělil, že obě tyto měny se už na obchodních platbách mezi Ruskem a Čínou podílejí zhruba ze dvou třetin. Čína je už teď největším obchodním partnerem Ruska.
Jde o součást širší ekonomické spolupráce, kterou delegace obou zemí dojednaly. Moskva dohodu zdůrazňuje více než Peking a také o ní podrobněji informuje. Zatímco čínská strana pouze uvedla, že se zavazuje k výraznému zvýšení vzájemného obchodu do roku 2030, Kreml popisuje dohodnutý růst obchodních vazeb jako „několikanásobné zvýšení“.
Objem dovozu z Ruska do Číny se loni při vyjádření v místní měně zvýšil téměř o 49 procent na 763,75 miliardy jüanů (2,45 bilionu korun), stojí v záznamech čínského celního úřadu. O rok dříve růst činil zhruba 28 procent.
Rusko se zmiňuje také o dalších detailech, které čínská strana podrobněji nekomentuje. „Co se investic týče, naše země sestavily soubor 80 důležitých a slibných bilaterálních projektů v různých oborech v objemu zhruba 165 miliard dolarů (3,6 bilionu korun),“ píše se v oznámení Kremlu. „V transakcích mezi Ruskou federací a jejími partnery v Asii, Africe a Latinské Americe podporujeme používání čínského jüanu,“ stojí dále v textu.
Zdaleka nejvíce používanou měnou v obchodních transakcích po celém světě je americký dolar. Veřejně dostupné údaje nicméně naznačují, že význam čínského jüanu stoupá, i když jeho využití je proti dolaru či euru stále výrazně slabší a zůstává v jednotkách procent. Peking tlačí na internacionalizaci čínské měny, stejně jako na soběstačnost v zásobování energiemi a potravinami.
ISW: Putin zřejmě nedostal, co chtěl
Americký Institut pro studium války (ISW) nicméně napsal, že Putinovi se pravděpodobně nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal. Závazky, které obě země přijaly při návštěvě Si Ťin-pchinga v Moskvě, jsou podle něj nevyvážené.
Si podle ISW nevyjádřil žádný záměr podpořit ruskou válku kromě „vágních diplomatických ujištění“, což je podle amerických analytiků pravděpodobně méně, než v co Putin doufal.
„Putinovi se pravděpodobně nepodařilo zajistit přesně takový druh partnerství, jaký potřebuje a po jakém touží, a Si pravděpodobně odjede z Moskvy s ujištěními, která jsou jednostrannější, než Putin zamýšlel,“ je přesvědčen ISW.
Dokládá to tím, že Putin na rozdíl od Sia slíbil řadu opatření, která „ukazují na pokračující orientaci Ruska na Čínu a jeho závislost na ní v energetickém a hospodářském sektoru, což se ve srovnání s relativně umírněnými závazky Sia jeví jako velmi jednostranné“.
USA pochybují, že Čína chce být mírotvůrce
Bílý dům v reakci na návštěvu vyjádřil pochybnost, že Čína hodlá v konfliktu na Ukrajině hrát roli mírotvůrce. „V tom, co řekli Putin a Si Ťin-Pching, jsme neviděli nic, co by nás vedlo k tomu, abychom si mysleli, že válka na Ukrajině skončí brzy,“ poznamenal bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v úterý.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Čínu vyzval, aby se připojila k ukrajinskému plánu na ukončení války, nedostal však odpověď. Čínský protějšek bude se Zelenským podle Reuters patrně mluvit pouze telefonicky.
Si a Putin v Moskvě po jednání vydali společné prohlášení, v němž mimo jiné odmítají „všechny jednostranné sankce“ vyhlášené bez schválení Rady bezpečnosti OSN, kde mají obě země při hlasování právo veta. Čínský prezident také pozval Putina v letošním roce do Číny.
