Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.
Si pozval Putina na návštěvu Číny, ten slíbil dodávky plynu
Události: Setkání prezidentů Ruska a Číny (zdroj: ČT24)
„Včera (v pondělí) jsem pozval prezidenta Putina, aby letos v pro něj vhodnou dobu navštívil Čínu,“ uvedl v úterý Si Ťin-pching při setkání s Mišustinem, kterého podle agentury TASS pozval do Číny rovněž.
Putin zase slíbil, že Rusko navýší dodávky plynu, které do země posílá. Ruská plynárenská společnost Gazprom chvíli před tím uvedla, že v pondělí dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den, množství ale neupřesnila. Moskva usiluje o zvýšení dodávek plynu do Číny už několik let.
Putin a Si mluvili rovněž o plánovaném plynovodu Síla Sibiře 2, který by měl ročně dodávat 50 miliard metrů krychlových plynu z Ruska do Číny přes Mongolsko. Moskva s touto myšlenkou přišla již před mnoha lety, nyní je však mnohem aktuálnější, protože Čína by mohla nahradit Evropu a stát se hlavním odběratelem ruského plynu, upozornila agentura Reuters.
Státy mají dobré vztahy
„Jsem přesvědčen, že naše mnohostranná spolupráce se bude i nadále rozvíjet pro dobro lidí našich zemí,“ řekl Putin svému čínskému partnerovi. Dodal, že Rusko je strategickým dodavatelem ropy, plynu a uhlí do Číny. Ruský prezident také řekl, že Moskva je připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které opustily Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině.
Si uvítal úzké vztahy s Ruskem a dodal, že Peking a Moskva by měly těsněji spolupracovat na prosazení větší „praktické spolupráce“, když její první plody jsou již viditelné a další spolupráce postupuje. Podle čínské tiskové agentury Nová Čína Si nabídl Rusku spolupráci v různých oblastech, od obchodu po technologie.
Putin také pochválil čínský mírový plán. Řekl, že by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině, současně ale dodal, že dosud nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat v tomto směru. Západ chce podle něj bojovat „až do posledního Ukrajince“.
Mimo jiné prezidenti podepsali dokumenty o strategickém partnerství a ekonomické spolupráci do roku 2030. Rusko hodlá v mezinárodním obchodu přejít na čínské juany.
Si stráví v Rusku tři dny
Státní návštěva čínského prezidenta pokračuje druhým dnem. Po pondělní neformální schůzce s Putinem se dvojice sešla znovu na oficiálním jednání, jemuž jsou přítomny i delegace. Návštěvu Ruska zakončí ve středu.
Pondělní jednání obou státníků mezi čtyřma očima trvalo čtyři a půl hodiny. Ruský prezident před ním vyzdvihl Siův „vyvážený“ postoj k Ukrajině a uvedl, že se seznámil s návrhy, které Peking minulý měsíc představil s cílem dosáhnout ukončení bojů. Ukrajinu otevřeně napadlo Rusko na konci loňského února, Kyjev má při své obraně podporu západních zemí.
Siovu třídenní cestu do Moskvy označily obě strany za příležitost k prohloubení deklarovaného „přátelství bez hranic“. Podle agentury AP návštěva posílá silný vzkaz Západu, že úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského prezidenta také představuje povzbuzení pro Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
Bezprecedentní podpora i šalamounský přístup, hodnotí návštěvu analytici
Podle analytičky Kateřiny Procházkové z projektu Sinopsis zřejmě Si nemohl předpokládat, že bude na Putina zatykač vystaven, cestu ale mohl i tak po oznámení této zprávy ještě zrušit. Čínský prezident navíc ve svých prohlášeních v Moskvě nelavíroval, naopak jasně podpořil Rusko. „Je to naprosto bezprecedentní,“ uvedla.
„Dokazuje to, že jde doopravdy o partnerství bez limitů a evidentně se zintenzivňuje,“ řekla Procházková. Čína s Ruskem se podle ní potřebují navzájem, Moskva je ale v submisivní pozici. „Evidentně má Si Ťin-pching Rusko, nebo Putina, v kapse. Velmi toho využívá,“ uvedla.
Analytička Kateřina Procházková hovořila o návštěvě čínského prezidenta v Rusku (zdroj: ČT24)
Podle Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy to ale Čína „s podporou úplně nepřehání“ a Si zůstal u zdvořilostních frází. Peking podle něj bude chtít vystupovat jako konstruktivní prostředník, který chce dosáhnout míru, zatímco Spojené státy podporují válku. „Neřekl bych, že je to úplně stoprocentní vyjádření podpory Ruska. Je to šalamounské,“ uvedl.
Upozornil, že „Číňané milují velká prohlášení“. Podepsání deklarace o přátelství je podle něj jedna věc, nemusí ale znamenat reálné naplnění prohlášení. „Což ostatně známe i z České republiky, kdy se přislíbené masivní investice a stamiliardy nakonec ukázaly být výrazně skromnější,“ přiblížil Svoboda.
Přestože podle něj mají Si i Putin určité „styčné body“, jako je přístup k lidským právům a demokracii, nemá Čína „nejmenší důvod nějak extrémně Rusko podporovat“. Peking nebude chtít, aby Rusko ve válce na Ukrajině drtivě prohrálo, na druhou stranu nelze počítat s tím, že by „vyslali milion čínských dobrovolníků“, domnívá se Svoboda.
Karel Svoboda hovořil o návštěvě čínského prezidenta v Moskvě (zdroj: ČT24)
„Návštěva je především gestem ze strany Pekingu, že podpora vůči Moskvě v současné situaci stále trvá. Dá se očekávat, že se bude prohlubovat,“ řekl sinolog z projektu Sinopsis Bao Do, který také upozornil na disbalanc mezi spojenci. „Čína začíná mít navrch nad Moskvou, která je vlivem své vlastní agrese na Ukrajině pod zátěží. Peking se toho určitě snaží využít,“ uvedl.
Podle analytika se však Čína stále ohlíží i na reakci, kterou návštěva čínského prezidenta vyvolá na Západě. „Během rozhovorů byl zdrženlivější. Spíše se staví do role mírotvorce. Jasnou a přímou podporu Moskvě jsme zatím neslyšeli,“ řekl Do.
Si podle něj svou cestou prolomil mezinárodní izolaci Ruska. „Co za to bude chtít, je otázka,“ poznamenal.
Sinolog Bao Do hovořil o posilování vztahů Ruska a Číny (zdroj: ČT24)
Kirby: Chce-li hrát Čína konstruktivní roli, měla by na Rusko naléhat, aby válku ukončilo
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v úterý prohlásil, že pokud chce Peking hrát konstruktivní roli, měl by na Moskvu naléhat, aby válku na Ukrajině ukončila. „V tom, co řekl Putin a Si Ťin-pching, jsme neviděli nic, co by nás vedlo k tomu, abychom si mysleli, že válka na Ukrajině skončí brzy,“ řekl.
Čína podle něho není v otázce války na Ukrajině nestranná, zároveň by vztah Pekingu a Moskvy nenazýval spojenectvím. Uvedl, že některé čínské firmy možná poskytují Rusku zboží dvojího užití, tedy takové, které jde nasadit k civilním i vojenským účelům. Podle serveru Politico jde o pušky, ochrannou výstroj nebo součásti dronů.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková návštěvu Si Ťin-pchinga v Moskvě označila za zklamání, neboť Čína měla příležitost dostát roli a odpovědnosti stálého člena Rady bezpečnosti OSN, jehož výsadou není jen vznášení veta, ale i práce ve prospěch míru.
Baerbocková upozornila, že úterní prohlášení Moskvy a Pekingu — které vystupuje proti „jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN — „se nezmiňuje o skutečnosti, že v posledním roce zažíváme ve světě útočnou válku, nebo jak by se to dalo jinými slovy nazvat; jako by tato válka celý rok vůbec nebyla“.