Čínský vůdce Si v Kremlu jednal s Putinem o ruské válce proti Ukrajině

7 minut
Události: Si Ťin-pching navštívil Moskvu
Zdroj: ČT24

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

„Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat,“ sdělil podle agentury TASS Putin po společném jednání v Kremlu. Si Ťin-pching pak podle ruské agentury Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají „dějinnou logiku“. Putinovi také poděkoval za to, že Rusko podle něj Čínu podporuje. 

Zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek připomněl mírový návrh Číny, který tamní vláda zveřejnila v den prvního výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. „Vladimir Putin zveřejnil v čínském tisku svoje úvahy o tom, že je otevřený diplomatickému a mírovému jednání,“ doplnil zahraniční zpravodaj.

Zároveň však Rožánek vyjádřil domněnku, že pokud by došlo k mírovým rozhovorům, tak by Putin požadoval zachování současného statu quo, aby Rusku zůstala okupovaná území, což je pro Ukrajinu i Západ v tuto chvíli nepřijatelné.

Čína se do tohoto jednání snaží vstoupit a působit na mezinárodním poli jako nový klíčový hráč. „To, že čínský prezident přijel osobně navštívit Putina, ukazuje, že Čína Rusko diplomaticky velmi výrazně podporuje,“ míní zpravodaj. 

6 minut
Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil Moskvu
Zdroj: ČT24

Čínsko-ruské vztahy

Ruské vedení sice bude návštěvu čínského prezidenta ukazovat přinejmenším domácímu publiku, jakože Čína je plně na jejich straně, že jim bude pomáhat. Ve skutečnosti Čína vede velmi pragmatickou politiku, řekl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup ve vysílání ČT24.

„Víme, že se sice Čína nepřipojila k sankcím, nicméně prakticky je téměř dodržuje, tudíž je velmi obtížné nakupovat třeba mikročipy pro ruské firmy a tak dále… Rusko doufalo, že bude pomocí čínských bank obcházet sankční režim. To se nestalo, takže Čína hraje svojí hru a Moskva ve vzájemném vztahu plní úlohu juniorního partnera,“ doplnil Soukup.

Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení „přítel“. Rožánek upozornil, že Čína je pro Rusko klíčový obchodní partner.

Kyjev: Podmínkou pro čínský plán je ruské stažení

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci už dříve uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Některá americká média mezitím informovala, že Si by měl po své návštěvě Moskvy se Zelenským telefonicky hovořit.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov nyní na Twitteru zopakoval ukrajinskou pozici: „Vzorec pro úspěšnou realizaci čínského ‚mírového plánu'. Prvním a nejdůležitějším bodem je kapitulace nebo stažení ruských okupačních sil z (ukrajinského) území v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN.“

AP: Významná diplomatická podpora Putinovi

Čínský vůdce po příletu do Ruska podle TASS řekl, že Peking je připraven po boku Moskvy bránit světový řád založený na mezinárodním právu. Je to přitom právě Rusko, které svou agresí vůči Ukrajině mezinárodní právo porušuje. 

Si bude první zahraniční vůdce, který si s Putinem potřese rukou od pátku, kdy Mezinárodní trestní soud (ICC) na šéfa Kremlu vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Moskva v reakci na zatykač zahájila trestní stíhání soudců ICC, uvedl ruský vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny.

„Cesta čínského prezidenta Si Ťin-pchinga do Ruska se uskutečnila po vydání zatykače Mezinárodního trestního tribunálu na ruského prezidenta Vladimira Putina. To naznačuje, že Čína si nemyslí, že by se Kreml měl zodpovídat za své zvěrstva na Ukrajině,“ uvedl v pondělí americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Peking se sice k válce oficiálně staví neutrálně, vpád ruských vojsk na Ukrajinu ale odmítl odsoudit, přebírá propagandu Kremlu o speciální vojenské operaci a obviňuje NATO z vyprovokování konfliktu. Popírá, že by dodával Rusku munici, jak tvrdí Spojené státy. Také ukrajinští vojáci ji údajně natočili přímo na bojišti.

„Zbraně na ukrajinské bojiště nedodává čínská strana, ale americká. USA by neměly přilévat oleje do ohně, rozdmýchávat plameny a ukazovat prstem na jiné země,“ prohlásil čínský ministr zahraničí Wang Wen-pin.

Jednat se bude i o obchodu

Dalším důležitým bodem jednání budou obchodní vztahy. Čína je pro Rusko zdaleka nejdůležitější exportní trh. Vzájemný obchod loni stoupl téměř o třetinu a činil rekordních 190 miliard dolarů (4,3 bilionu korun). Rusko se snaží kvůli západním ekonomickým sankcím rozšířit vztahy s Čínou, aby dopad sankcí zmírnilo.

Oboustranně výhodná je rusko-čínská obchodní výměna v oblasti takzvaných technologií dvojího užití. Tedy zboží, na jehož prodej Rusku Západ uvalil sankce. Jedná se například o drony, navigace nebo náhradní díly pro vojenské letouny. Čína zaplňuje také místo po západních firmách, které odešly z ruského trhu. Dodává například většinu součástek pro tamní automobilový průmysl.

Téměř polovina ruských státních příjmů stále pochází z prodeje ropy a plynu. Pokles dodávek do zemí EU do značné míry kompenzoval zvýšený vývoz do Asie. Podle BBC vyvezlo Rusko v roce 2022 do Číny dvakrát více zkapalněného zemního plynu (LPG) než v předchozím roce. Vývoz zemního plynu plynovodem Síla Sibiře vzrostl o polovinu, dodávky ropy o desetinu. Čína se také neúčastní pokusů západních zemí zavést globální cenový strop na ruskou ropu.

Si vyjádřil Putinovi podporu v nadcházejících volbách

Si Ťin-pching v pondělí řekl Putinovi, že je přesvědčen, že ho Rusové podpoří v prezidentských volbách v roce 2024, i když šéf Kremlu zatím neřekl, zda bude usilovat o další funkční období.

„Vím, že Rusko uspořádá prezidentské volby,“ řekl Si Putinovi v mandarínštině. „Pod vaším silným vedením udělalo Rusko velký pokrok ve svém prosperujícím rozvoji. Jsem přesvědčen, že ruský lid vám bude i nadále vyjadřovat svou pevnou podporu,“ prohlásil.

Putin na to reagoval jen krátkým úsměvem. Mluvčí Kremlu Peskov posléze upozornil, že Si výslovně neřekl, zda se Putin v příštím roce zúčastní voleb. Nicméně dodal, že Kreml sdílí Siovu důvěru v podporu Putina ze strany Rusů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 22 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...