Čínský vůdce Si v Kremlu jednal s Putinem o ruské válce proti Ukrajině

7 minut
Události: Si Ťin-pching navštívil Moskvu
Zdroj: ČT24

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

„Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat,“ sdělil podle agentury TASS Putin po společném jednání v Kremlu. Si Ťin-pching pak podle ruské agentury Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají „dějinnou logiku“. Putinovi také poděkoval za to, že Rusko podle něj Čínu podporuje. 

Zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek připomněl mírový návrh Číny, který tamní vláda zveřejnila v den prvního výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. „Vladimir Putin zveřejnil v čínském tisku svoje úvahy o tom, že je otevřený diplomatickému a mírovému jednání,“ doplnil zahraniční zpravodaj.

Zároveň však Rožánek vyjádřil domněnku, že pokud by došlo k mírovým rozhovorům, tak by Putin požadoval zachování současného statu quo, aby Rusku zůstala okupovaná území, což je pro Ukrajinu i Západ v tuto chvíli nepřijatelné.

Čína se do tohoto jednání snaží vstoupit a působit na mezinárodním poli jako nový klíčový hráč. „To, že čínský prezident přijel osobně navštívit Putina, ukazuje, že Čína Rusko diplomaticky velmi výrazně podporuje,“ míní zpravodaj. 

6 minut
Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil Moskvu
Zdroj: ČT24

Čínsko-ruské vztahy

Ruské vedení sice bude návštěvu čínského prezidenta ukazovat přinejmenším domácímu publiku, jakože Čína je plně na jejich straně, že jim bude pomáhat. Ve skutečnosti Čína vede velmi pragmatickou politiku, řekl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup ve vysílání ČT24.

„Víme, že se sice Čína nepřipojila k sankcím, nicméně prakticky je téměř dodržuje, tudíž je velmi obtížné nakupovat třeba mikročipy pro ruské firmy a tak dále… Rusko doufalo, že bude pomocí čínských bank obcházet sankční režim. To se nestalo, takže Čína hraje svojí hru a Moskva ve vzájemném vztahu plní úlohu juniorního partnera,“ doplnil Soukup.

Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení „přítel“. Rožánek upozornil, že Čína je pro Rusko klíčový obchodní partner.

Kyjev: Podmínkou pro čínský plán je ruské stažení

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci už dříve uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Některá americká média mezitím informovala, že Si by měl po své návštěvě Moskvy se Zelenským telefonicky hovořit.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov nyní na Twitteru zopakoval ukrajinskou pozici: „Vzorec pro úspěšnou realizaci čínského ‚mírového plánu'. Prvním a nejdůležitějším bodem je kapitulace nebo stažení ruských okupačních sil z (ukrajinského) území v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN.“

AP: Významná diplomatická podpora Putinovi

Čínský vůdce po příletu do Ruska podle TASS řekl, že Peking je připraven po boku Moskvy bránit světový řád založený na mezinárodním právu. Je to přitom právě Rusko, které svou agresí vůči Ukrajině mezinárodní právo porušuje. 

Si bude první zahraniční vůdce, který si s Putinem potřese rukou od pátku, kdy Mezinárodní trestní soud (ICC) na šéfa Kremlu vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Moskva v reakci na zatykač zahájila trestní stíhání soudců ICC, uvedl ruský vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny.

„Cesta čínského prezidenta Si Ťin-pchinga do Ruska se uskutečnila po vydání zatykače Mezinárodního trestního tribunálu na ruského prezidenta Vladimira Putina. To naznačuje, že Čína si nemyslí, že by se Kreml měl zodpovídat za své zvěrstva na Ukrajině,“ uvedl v pondělí americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Peking se sice k válce oficiálně staví neutrálně, vpád ruských vojsk na Ukrajinu ale odmítl odsoudit, přebírá propagandu Kremlu o speciální vojenské operaci a obviňuje NATO z vyprovokování konfliktu. Popírá, že by dodával Rusku munici, jak tvrdí Spojené státy. Také ukrajinští vojáci ji údajně natočili přímo na bojišti.

„Zbraně na ukrajinské bojiště nedodává čínská strana, ale americká. USA by neměly přilévat oleje do ohně, rozdmýchávat plameny a ukazovat prstem na jiné země,“ prohlásil čínský ministr zahraničí Wang Wen-pin.

Jednat se bude i o obchodu

Dalším důležitým bodem jednání budou obchodní vztahy. Čína je pro Rusko zdaleka nejdůležitější exportní trh. Vzájemný obchod loni stoupl téměř o třetinu a činil rekordních 190 miliard dolarů (4,3 bilionu korun). Rusko se snaží kvůli západním ekonomickým sankcím rozšířit vztahy s Čínou, aby dopad sankcí zmírnilo.

Oboustranně výhodná je rusko-čínská obchodní výměna v oblasti takzvaných technologií dvojího užití. Tedy zboží, na jehož prodej Rusku Západ uvalil sankce. Jedná se například o drony, navigace nebo náhradní díly pro vojenské letouny. Čína zaplňuje také místo po západních firmách, které odešly z ruského trhu. Dodává například většinu součástek pro tamní automobilový průmysl.

Téměř polovina ruských státních příjmů stále pochází z prodeje ropy a plynu. Pokles dodávek do zemí EU do značné míry kompenzoval zvýšený vývoz do Asie. Podle BBC vyvezlo Rusko v roce 2022 do Číny dvakrát více zkapalněného zemního plynu (LPG) než v předchozím roce. Vývoz zemního plynu plynovodem Síla Sibiře vzrostl o polovinu, dodávky ropy o desetinu. Čína se také neúčastní pokusů západních zemí zavést globální cenový strop na ruskou ropu.

Si vyjádřil Putinovi podporu v nadcházejících volbách

Si Ťin-pching v pondělí řekl Putinovi, že je přesvědčen, že ho Rusové podpoří v prezidentských volbách v roce 2024, i když šéf Kremlu zatím neřekl, zda bude usilovat o další funkční období.

„Vím, že Rusko uspořádá prezidentské volby,“ řekl Si Putinovi v mandarínštině. „Pod vaším silným vedením udělalo Rusko velký pokrok ve svém prosperujícím rozvoji. Jsem přesvědčen, že ruský lid vám bude i nadále vyjadřovat svou pevnou podporu,“ prohlásil.

Putin na to reagoval jen krátkým úsměvem. Mluvčí Kremlu Peskov posléze upozornil, že Si výslovně neřekl, zda se Putin v příštím roce zúčastní voleb. Nicméně dodal, že Kreml sdílí Siovu důvěru v podporu Putina ze strany Rusů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 3 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...