U Mezinárodního trestního soudu se chystají žaloby proti Rusku, napsal americký list

Mezinárodní trestní soud (ICC) hodlá ve dvou případech zahájit stíhání za válečné zločiny související s ruskou invazí na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje mezi současnými i bývalými představiteli soudu to v pondělí napsal list The New York Times (NYT), podle kterého ICC také požádá o vydání zatykačů na několik osob.

První žaloba se má týkat obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva se s tímto programem, který označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí před válkou, nijak netají.

Podle druhého obvinění Kreml při útocích úmyslně cílí na civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty, píše NYT. V tomto případě Rusko při svých četných vlnách vzdušných úderů na ukrajinská města a infrastrukturu i přes důkazy vypovídající o opaku tvrdí, že zasahuje vojenské cíle.

Měsíce práce zvláštních vyšetřovacích týmů

Dva zmíněné případy by představovaly první mezinárodní žalobu vznesenou od začátku loňské velké ruské invaze na Ukrajinu. Chystanému podání žalob předcházely podle NYT měsíce práce zvláštních vyšetřovacích týmů.

Hlavní prokurátor ICC Karim Khan musí obvinění nejprve předložit k předběžnému posouzení, na základě kterého se rozhodne, zda jsou splněny požadavky pro vydání zatykačů.

Zatím není jasné, koho se přesně žaloby mají týkat. ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Na žádost NYT o komentář kancelář prokurátora uvedla, že podrobnosti související s probíhajícím vyšetřováním veřejně nekomentuje.

Bude mezi obviněnými Putin?

Někteří diplomaté a experti uvedli, že je možné, že by mezi obviněnými mohl být ruský vládce Vladimir Putin. Pravděpodobnost procesu je ale malá, protože soud nemůže projednávat případy v nepřítomnosti obžalovaných a je vysoce nepravděpodobné, že by Rusko své představitele vydalo.

Kreml od začátku loňské invaze odmítá, že by se na Ukrajině dopouštěl válečných zločinů. Mezinárodní i ukrajinští vyšetřovatelé i neziskové organizace a média ale už od prvních dnů konfliktu shromažďují přesvědčivé důkazy o zvěrstvech ruské armády, připomíná NYT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
před 1 mminutou

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 5 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 40 mminutami

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 43 mminutami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pomoc pro přeživší popravy Pikeovou se značně zpozdila, píše AP

Lékařská pomoc pro americkou vražedkyni Christu Pikeovou odsouzenou k smrti, která nedávno přežila popravu dvěma smrticími injekcemi, se kvůli zmatkům mezi představiteli věznice a záchranáři značně zpozdila, informovala v úterý agentura AP.
před 4 hhodinami

Vyšetřování či impeachment. Demokraté chtějí po volbách využít síly Kongresu

Kongres Spojených států může provádět vyšetřování, odvolat vysoké americké představitele a drží moc nad rozpočtem. Republikáni v Senátu i Sněmovně reprezentantů během posledních necelých dvou let nevyužívali plný potenciál těchto pravomocí. Demokraté slibují, že pokud v listopadových volbách vyhrají, tak to změní. Zaměřit by se mohli na již navržený impeachment ministra obrany Petea Hegsetha nebo vyšetřování kauz administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
před 6 hhodinami

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.