Americký prokurátor Clint Williamson pomáhá s vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině, kam vyrazil hned po začátku ruské agrese loni v únoru. Vede společnou skupinu Evropské unie, Spojených států a Velké Británie. V rozhovoru pro ČT řekl, že si neuměl představit, že i v 21. století může v Evropě docházet ke zločinům, jaké se nyní v zemi napadené Ruskem páchají.
„Bylo to neuvěřitelné, že tuhle práci zase dělám v Evropě v 21. století. S Ukrajinci jsem spolupracoval už v době, než konflikt vypukl. Všichni jsme věděli, že je určitá pravděpodobnost, že k invazi dojde. Ale všichni doufali, že tomu tak nebude. Když se to ale stalo, všichni mobilizovali síly a uvědomili si, že to bude situace, kdy se budou dít hrozné zločiny proti lidskosti. A to se také ukázalo,“ řekl v rozhovoru s moderátorem ČT Danielem Stachem americký prokurátor.
Jsme v situaci, kdy ukrajinská vláda žádá o pomoc, o mezinárodní spolupráci. Jaké to má důsledky, když země, ve které vyšetřování probíhá, skutečně spolupracuje s vyšetřovateli a jejich poradci?
Na Ukrajině je ta situace jedinečná. Máme mezinárodní proces prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu, který má na Ukrajině jurisdikci a provádí tam svoje šetření. Myslím, že mají v plánu po tom jít, ať je ten případ zavede kamkoliv, klidně na nejvyšší úroveň vlády v Moskvě.
Na domácí straně máte demokraticky zvolenou vládu, která dodržuje standardy právního státu a má schopnosti vyšetřovat a podávat trestní oznámení. Máte jak robustní místní systém, tak robustní mezinárodní systém. Oba dva dokážou podávat žaloby.
To ukazuje, že se tyto dva přístupy mohou doplňovat. A to je přesně to, co Mezinárodní trestní soud od samého začátku měl dělat. Máte nějaké místní úřady a pokud to jde, vyšetřování a stíhání vedou ony. A pak máte Mezinárodní trestní soud, takový mechanismus poslední instance pro případ, že to místní úřady nemohou zvládnout samy.
Jste si jistý, že (ukrajinská) vláda nezadržuje žádné informace, které byste potřeboval? Protože vláda samozřejmě některé informace tají, stále probíhá válka.
Samozřejmě to je riziko, se kterým musíme počítat. Žádný systém není dokonalý. A pro Ukrajince to určitě nebude jednoduché, protože musí řešit i případy, kdy jejich vlastní vojáci se mohli dopustit válečných zločinů na Rusech. Ale ukázali ochotu, že i tohle budou vyšetřovat.
Na první schůzce, kterou jsem s ukrajinskými prokurátory měl, týden po začátku války, to sami zmínili. Řekli, že i tohle je jejich zodpovědnost – zkoumat a případně stíhat zločiny, které mohli spáchat Ukrajinci. Myslím, že tady politická ochota a vůle je. Ale není to jednoduché.
Mohl byste mě provést tím, co se děje na místě činu? Co dělali vyšetřovatelé, když dorazili do Buči a speciální tým jim řekl: „Dobře, je to celkem bezpečné tady být a pracovat“?
Oblasti kolem Buči a Irpině jsou jedno velké místo činu, které se táhne na ploše desítek kilometrů. Jedno velké místo činu, na kterém máte stovky těl. Každé tělo, které najdete, každá budova, která byla zničena, je samostatné místo činu, které je třeba zpracovat.
I když tam máte spoustu těl, každé z nich musíte brát jako jedno místo činu. Vás zajímají důkazy, které se týkají zabití konkrétního člověka. Třeba najdete nábojnice v blízkosti těla, nebo stopy po provazech, kterými měl člověk svázané ruce. Všechny tyto věci jsou důkazy, které se týkají konkrétní oběti. A je nutné tento zločin stíhat, třeba i v rámci nějakého širšího procesu.
Nebudu tvrdit, že vše bylo úplně dokonalé, že k chybám nedošlo. Ale to je přirozené, vzhledem k tomu, v jaké situaci pracují (vyšetřovatelé – pozn. red.). Časem se výrazně zlepšili, dnes je proces efektivnější a funguje dobře.
Aktuálně má úřad generálního prokurátora otevřených 50 tisíc spisů týkajících se válečných zločinů na Ukrajině. Myslím, že tohle číslo je nadsazené, protože často dochází k duplikaci. Takže reálné číslo může být o dvacet, možná o čtyřicet procent míň.
Kolik lidí z ukrajinského týmu na vyšetřování pracuje?
Jsou to tisíce lidí. Máte osm tisíc žalobců v úřadu generálního prokurátora, kteří jsou po celé Ukrajině. Koneckonců Ukrajina je zemí, kde žije 45 milionů lidí, takže je tam spousta regionálních prokurátorů. Navíc také řeší ostatní, běžné zločiny, ke kterým dochází pořád.
Čtvrtého dubna 2022 ruský ministr obrany řekl pro AP: „Ani k jedinému civilistovi se ruská armáda nechovala násilně.“ Ve stejný den jsme se od ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova dozvěděli, že prý to, co jsme viděli mimo Kyjev, jsou „zinscenované scény, sloužící jako protiruská propaganda“. Našel jste jakékoliv důkazy, které by podporovaly tyto ruské výroky?
Ne.
Clint Williamson vyšetřoval válečné zločiny v Kambodži i Kosovu. V rámci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii se podílel mimo jiné na případu srbského prezidenta Slobodana Miloševiče. Byl také u odhalování masového hrobu v Ovčaře, kde s kolegy našel víc než dvě stě zavražděných lidí. Na tomto případu spolupracoval i s českým vyšetřovatelem Vladimírem Dzurem. Oba budou hosty sobotního Hyde Parku Civilizace.
