Chceme spravedlnost, tvrdí představitelka ukrajinské organizace, která se snaží najít děti unesené do Ruska

Nahrávám video

Hledáním unesených dětí a sbíráním důkazů se zabývá ukrajinské Centrum pro občanské svobody, kde Oleksandra Romancovová působí jako výkonná ředitelka. Tato organizace v roce 2022 získala Nobelovu cenu za mír, jejím cílem nyní je, aby proběhl soudní proces s pachateli únosů ukrajinských dětí. „Přejeme si, aby se celý svět mohl přesvědčit, že se bude jednat o spravedlivý soud,“ prohlásila v pořadu Události, komentáře.

„Násilná deportace do Ruské federace se nejvíce týká dětí, které byly v různých zařízeních nebo ztratily své rodiče. Případně je okupanti odloučili ve filtračních táborech, tam docházelo k tomu, že brali děti rodičům,“ řekla Romancovová.

Podle ní ale Rusko neposkytuje informace o tom, kolik dětí odvedlo. Centrum pro občanské svobody pracuje jen s předpoklady.

Souhlas k deportacím údajně dal sám ruský vůdce Vladimir Putin, a proto na něj Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač. V současné době Rusko odvedené děti využívá k vydírání Ukrajiny, tvrdí Romancovová.

„Sbíráme důkazy o válečných zločinech na území Ukrajiny, zdokumentovaných případů máme třicet tisíc. Zabývá se tím organizace Tribunál pro Putina,“ doplnila informace o další organizaci.

Hledání unesených dětí

„Na osvobozeném území Ukrajiny kontaktujeme lidi a oni s námi rádi mluví. Nejhorší je situace v okupovaných oblastech. V Rusku vyhledáváme civilisty, které tamní vláda jednoduše unesla z ukrajinského území a uvěznila je,“ dodala Romancovová.

Podle mezinárodního práva je potřeba je propustit, i když Rusové je chtějí vyměňovat, tvrdí pracovnice organizace. Centrum pro občanské svobody má v Rusku dobrovolníky, kteří se snaží odvedené děti najít.

„Po vítězství budeme děti hledat, ať už to bude v Rusku, nebo v republikách, které na jeho místě vzniknou,“ uvedla Romancovová. Podle ní je těžké nalézt informace o unesených dětech, ale cílem její organizace je spravedlnost před soudem.

Soudní proces má být spravedlivý

„Generální prokuratura Ukrajiny má již zdokumentováno sedmdesát tisíc zločinů a je jich stále více, každý týden přináší nový zločin. Spolupracujeme s prokuraturou ICC, která se zabývá těmi nejhoršími případy,“ prohlásila Romancovová.

Proto se domnívá, že ICC se ujme jen části případů a většinu jich budou muset řešit ukrajinské soudy. I když připustila, že k tomu bude potřebovat mezinárodní pomoc, protože „s takovou výzvou se ještě nepotkal žádný právní systém“.

„Viděli bychom to jako hybridní mechanismus, kterého by se účastnili ukrajinští právníci, ale potřebujeme i spolupráci s mezinárodními odborníky. Přejeme si, aby se celý svět mohl přesvědčit, že se bude jednat o spravedlivý soud, že nikoho neodsoudíme jen proto, že byl v ruské armádě. Ne, budeme soudit jen ty, kteří se dopouštěli zločinů,“ uzavřela Romancovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 44 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...