Chceme spravedlnost, tvrdí představitelka ukrajinské organizace, která se snaží najít děti unesené do Ruska

8 minut
Události, komentáře: Oleksandra Romancovová k ruským únosům ukrajinských dětí
Zdroj: ČT24

Hledáním unesených dětí a sbíráním důkazů se zabývá ukrajinské Centrum pro občanské svobody, kde Oleksandra Romancovová působí jako výkonná ředitelka. Tato organizace v roce 2022 získala Nobelovu cenu za mír, jejím cílem nyní je, aby proběhl soudní proces s pachateli únosů ukrajinských dětí. „Přejeme si, aby se celý svět mohl přesvědčit, že se bude jednat o spravedlivý soud,“ prohlásila v pořadu Události, komentáře.

„Násilná deportace do Ruské federace se nejvíce týká dětí, které byly v různých zařízeních nebo ztratily své rodiče. Případně je okupanti odloučili ve filtračních táborech, tam docházelo k tomu, že brali děti rodičům,“ řekla Romancovová.

Podle ní ale Rusko neposkytuje informace o tom, kolik dětí odvedlo. Centrum pro občanské svobody pracuje jen s předpoklady.

Souhlas k deportacím údajně dal sám ruský vůdce Vladimir Putin, a proto na něj Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač. V současné době Rusko odvedené děti využívá k vydírání Ukrajiny, tvrdí Romancovová.

„Sbíráme důkazy o válečných zločinech na území Ukrajiny, zdokumentovaných případů máme třicet tisíc. Zabývá se tím organizace Tribunál pro Putina,“ doplnila informace o další organizaci.

Hledání unesených dětí

„Na osvobozeném území Ukrajiny kontaktujeme lidi a oni s námi rádi mluví. Nejhorší je situace v okupovaných oblastech. V Rusku vyhledáváme civilisty, které tamní vláda jednoduše unesla z ukrajinského území a uvěznila je,“ dodala Romancovová.

Podle mezinárodního práva je potřeba je propustit, i když Rusové je chtějí vyměňovat, tvrdí pracovnice organizace. Centrum pro občanské svobody má v Rusku dobrovolníky, kteří se snaží odvedené děti najít.

„Po vítězství budeme děti hledat, ať už to bude v Rusku, nebo v republikách, které na jeho místě vzniknou,“ uvedla Romancovová. Podle ní je těžké nalézt informace o unesených dětech, ale cílem její organizace je spravedlnost před soudem.

Soudní proces má být spravedlivý

„Generální prokuratura Ukrajiny má již zdokumentováno sedmdesát tisíc zločinů a je jich stále více, každý týden přináší nový zločin. Spolupracujeme s prokuraturou ICC, která se zabývá těmi nejhoršími případy,“ prohlásila Romancovová.

Proto se domnívá, že ICC se ujme jen části případů a většinu jich budou muset řešit ukrajinské soudy. I když připustila, že k tomu bude potřebovat mezinárodní pomoc, protože „s takovou výzvou se ještě nepotkal žádný právní systém“.

„Viděli bychom to jako hybridní mechanismus, kterého by se účastnili ukrajinští právníci, ale potřebujeme i spolupráci s mezinárodními odborníky. Přejeme si, aby se celý svět mohl přesvědčit, že se bude jednat o spravedlivý soud, že nikoho neodsoudíme jen proto, že byl v ruské armádě. Ne, budeme soudit jen ty, kteří se dopouštěli zločinů,“ uzavřela Romancovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 5 hhodinami

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 6 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 7 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 8 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...