Senát podle očekávání schválil misi až patnácti českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasil rovněž s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Vyslání je podmíněno ještě souhlasem sněmovny, která by o vládním návrhu měla rozhodovat nejdříve příští týden. Horní komora taky podpořila návrh zákona o kompenzaci zdravotnickým zařízením v souvislosti s epidemií koronaviru.
Senát schválil misi vojenských policistů k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině
Čeští vojenští policisté mají podporovat vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Budou součástí mnohonárodního vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu (ICC). Mohli by být ale nasazeni také v nizozemském Haagu, kde ICC sídlí.
Vyslaný tým nebude podle ministerstva obrany působit v zahraničí nepřetržitě. Bude nasazen několikrát ročně, pokaždé na čtyři až šest týdnů. Počet nasazení se bude odvíjet od konkrétního požadavku ICC i možností ministerstva obrany. Spolu s nimi by měli být vysláni i republikoví policisté na základě rozhodnutí policejního prezidenta.
ICC hodlá stíhat za válečné zločiny minimálně ve dvou kauzách. První se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Kvůli tomu před dvěma týdny ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Podle Kremlu toto rozhodnutí nemá právní základ a je „nehorázné a nepřijatelné“.
Podle druhého obvinění ruská armáda úmyslně cílí na ukrajinskou civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty. Rusko to odmítlo s tím, že míří na vojenské cíle.
Mise, na níž se hodlají podílet až dvě desítky zemí, by měla trvat do konce příštího roku. Letos by náklady na ni měly být 12,4 milionu korun, příští rok 17,2 milionu. Vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině formálně začalo v březnu 2022, kdy čtyřicet smluvních stran takzvaného Římského statutu, na jehož základě ICC vznikl, podalo oznámení o páchání zločinů podle mezinárodního práva.
V Nigeru by čeští vojenští instruktoři působili jako instruktoři a poradci při budování tamních obranných kapacit do konce roku. Vojáci mají sbírat informace, mapovat situaci a na základě toho má být možné dospět k rozhodnutí, jaké další angažmá v Nigeru by bylo přínosné.
Náhrady za ztráty příjmů kvůli covidu
Zdravotnická zařízení by mohla dostat i za loňský rok náhrady za výpadky příjmů kvůli covidu-19. Senátoři schválili vládní návrh zákona, podle něhož bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat podobně jako pro roky 2020 a 2021 takzvanou kompenzační vyhlášku. Poskytovatelé péče by se ale mohli dohodnout se zdravotními pojišťovnami i jinak. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Resort by pravomoc k vydání vyhlášky nemusel využít, pokud by byly ztráty zdravotnických zařízení zanedbatelné. „V případě, že by celkové dopady epidemie covid-19 v roce 2022 byly nevýznamné, nebude zmocnění k vydání kompenzační vyhlášky využito a kompenzace nebudou stanoveny,“ stojí v důvodové zprávě.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil návrh zákona za pojistku. Z nynějších údajů podle něho nevyplývá, že by byly náhrady potřebné, přesná data ale budou až na konci prvního pololetí. „Rozhodně neplánují, že by případná vyhláška měla zásadně zasáhnout do hospodaření zdravotních pojišťoven,“ upřesnil ministr. Senát předlohu schválil hlasy 69 ze 73 přítomných členů, proti byl jeden.
Covid-19 výrazněji dopadl na poskytovatele zdravotní péče zejména na začátku epidemie, kdy se rušila nebo odkládala plánovaná vyšetření a zákroky a nemocnice se musely starat o náročnější pacienty s tímto onemocněním. Počet hospitalizací na akutních lůžkách nemocnic byl kvůli epidemii nižší podle ministerstva ještě i v prvním pololetí loňského roku.
Propady zaznamenala podle dřívějšího Válkova vyjádření i následná péče, která zahrnuje například léčebny dlouhodobě nemocných nebo rehabilitační ústavy, a lázeňská péče. Případnou potřebu nahradit zdravotnickým zařízením propad příjmů ministerstvo zdůvodnilo stálými náklady, zejména na platy, případně na energie.
Silnější postavení arbitra v soudních sporech
Finanční arbitr a další úřady, které rozhodují rovněž spotřebitelské spory, zřejmě získají od července silnější postavení v navazujících soudních sporech. Zakotví je předloha poslanců opozičního hnutí ANO, kterou schválil Senát hlasy 63 ze 69 přítomných členů. Proti nebyl nikdo.
Finanční arbitr a další úřady, jako jsou Český telekomunikační úřad a Energetický regulační úřad, budou moci podle předlohy soudům předkládat písemná vyjádření při řízení, nahlížet do spisu a vystupovat při jednáních. Nyní mají tyto instituce právo dát jen písemné stanovisko k žalobě. Poslanec ANO Patrik Nacher za předkladatele ale upozornil na to, že se o soudním řízení nemusí ani dozvědět.
Tvůrci předlohy poukazují na to, že pokud obchodník napadne nález finančního arbitra nebo jiného specializovaného orgánu u soudu, rovnováha a výhody, které spotřebitelům poskytuje rozhodování nesoudních orgánů, mohou být ztraceny. Obchodník si podle předkladatelů může dovolit lepší advokátní služby než klient, který si na začátku vybral levnější způsob řešení sporu právě kvůli nedostatku peněz a na právní zastoupení většinou nemá. „Spotřebitel je tak před soudem ve značné nevýhodě,“ uvedli ve zdůvodnění.
Rozhodnutí o tom, zda nová oprávnění uplatní, nebo ne, bude po výzvě soudu podle novely na mimosoudních arbitrech. Soud jim bude muset vždy doručit svůj verdikt a pokud by jejich rozhodnutí zrušil, bude muset svůj postoj zdůvodnit.
Při projednávání ve sněmovním ústavně-právním výboru se k novele stavěli velmi rezervovaně zástupci bankovní asociace a kanceláře pojistitelů. Poukazovali na možný nátlak orgánu výkonné moci na moc soudní a na to, že instituce rozhodující spotřebitelské spory by se prakticky staly advokátem spotřebitele. Nacher však zdůraznil, že postavení těchto institucí je neutrální, před soudem budou obhajovat svá rozhodnutí.
Povinnosti správců fondů
Horní komora také schválila úpravu informační povinnosti správců fondů. Některé klíčové informace týkající se vybraných fondů kolektivního investování nebudou muset jejich správci poskytovat investorům dvojmo. Stručná novela zavádí pravidlo, že klíčové informace lze poskytnout i podle jiného právního předpisu EU než dosud. Podle vlády jde o technickou změnu, která nemá dopad na věcnou stránku právního předpisu. Novela zákona má vstoupit v účinnost k prvnímu dni měsíce následujícího po vyhlášení novely ve sbírce zákonů.
Vláda uvádí, že navrhovaná změna je nezbytná kvůli implementaci evropského právního předpisu. Pokud by ji Česko nesplnilo, vystavilo by se riziku řízení ze strany Evropské komise a následně také pokutě. Příslušnou směrnici měla česká strana zavést do loňského 30. června.
Ombudsman v boji s diskriminací
Senát na rozdíl od svého sociálního výboru nepodpořil rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv v boji proti diskriminaci, neboť jejich dodržování nebude moci vynutit. Horní komora o tom rozhodla po obsáhlé debatě těsnou většinou, která se ve shodě s vládou přiklonila ke stanovisku senátního evropského výboru k návrhům Evropské komise.
Požadavek unijního návrhu, aby ombudsman prováděl nestranná šetření patrně i v soukromoprávních vztazích a zároveň vystupoval před soudy na straně obětí diskriminace, je podle Senátu neslučitelný s požadavkem jeho nestrannosti a nezávislosti. Navrhované pravomoci by měly umožnit členským zemím, aby zachovaly rozdělení pravomocí například mezi ombudsmana a inspekční instituce.
Senátoři ve shodě s vládou odmítli nejasně formulovanou pravomoc ombudsmana zahájit soudní řízení za účelem řešení strukturální a systematické diskriminace, protože návrh Evropské komise postrádá bližší specifikaci těchto řízení, takže by umožňoval výklad narušující ústavní principy dělby moci. Senátní sociální výbor požadoval, aby ombudsman měl možnost přispívat stanovisky do soudních řízení, podávat žaloby v případech významné systémové diskriminace a účastnit se řízení ve veřejném zájmu.