Mezinárodní trestní soud bude na Ukrajině vyšetřovat možné válečné zločiny

Tým odborníků z Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odjel ve čtvrtek na Ukrajinu, aby zahájil vyšetřování možných válečných zločinů. Tyto činy vyšetřuje také Litva. Německo zvažuje, že Ukrajině dodá 2700 protiletadlových raket. Jeho ministryně zahraničí zároveň obvinila Rusko z porušování lidských práv Ukrajinců i Rusů. Ruský prezident Vladimir Putin trvá na odzbrojení Ukrajiny, což je nepřijatelné, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se šéfem Kremlu. Evropská unie je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové připravena odbourat svou závislost na ruském plynu, nynější topnou sezónu zvládne i v případě přerušení dodávek z Ruska.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

O odjezdu týmu odborníků Mezinárodního trestního soudu (ICC) informoval ve čtvrtek hlavní prokurátor ICC Karim Khan. Ten ve středu oznámil, že zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině. Uvedl, že shledal dostatek důvodů pro to se domnívat, že tyto zločiny mohly být spáchány. 

Vyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu 2013, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí dohody s EU tehdejší proruskou vládou, do současnosti. Může se vztahovat na všechny strany konfliktu v jakékoli části Ukrajiny.

Ukrajina dosud k ICC nepřistoupila, ale v roce 2013 a 2014 k němu podala dvě stížnosti, které soudu přiznávají jurisdikci nad údajnými závažnými zločiny spáchanými na jejím území od roku 2014 bez ohledu na státní příslušnost pachatelů. Rusko soud neuznává.

Možné válečné zločiny vyšetřuje i Litva

Litevská generální prokuratura zahájila vyšetřování možných zločinů proti lidskosti a válečných zločinů na Ukrajině při ruské invazi. Podobné vyšetřování otevřelo tento týden i Polsko.

„Vyšetřování začalo v souvislosti s ozbrojenou agresí na Ukrajině,“ uvedla litevská generální prokuratura. Zaměří se na „vojenské útoky na civilisty, lékaře, domy obývané civilisty, nemocnice, vzdělávací instituce a další civilní infrastrukturu, v jejichž důsledku zemřeli dospělí i děti“.

Polský generální prokurátor a zároveň ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pondělí nařídil zahájit vyšetřování v souvislosti „se zločinem útočné války“, jejíž obětí se stala Ukrajina. S prosbou, aby se věci Polsko ujalo, se na Ziobra obrátila ukrajinská nejvyšší státní zástupkyně Iryna Venediktovová. Ziobro uvedl, že ve věci bude spolupracovat s Litvou.

Také státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) chce vytvořit expertní misi, která by možné porušení mezinárodního práva prověřila. Mechanismus pro zřízení takové mise podle Londýna spouští pětačtyřicet ze sedmapadesáti členských států OBSE.

„Uplatňují takzvaný moskevský mechanismus OBSE pro zřízení mise nezávislých expertů na zjišťování faktů a okolností možných případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně těch, které vzešly ze záměrných a nerozlišujících útoků na civilisty a civilní infrastrukturu,“ uvedla britská mise při OBSE.

Němci zvažují dodávku protiletadlových střel Ukrajině

Německo uvažuje o dodávkách 2700 protiletadlových raket na Ukrajinu, protože se snaží bránit proti invazi Ruska. Agentuře Reuters to řekl ve čtvrtek vládní zdroj. Dodal, že tento krok musí ještě schválit spolková bezpečnostní rada. „Rakety jsou připraveny k přepravě,“ dodal zdroj.

Německo již v sobotu uvedlo, že Ukrajině dodá jeden tisíc protitankových zbraní a pět set raket země-vzduch Stinger.

Baerbocková žádá vyšetřit ruské činy proti lidským právům

Útok na Ukrajinu je útokem na lidská práva Ukrajinců i Rusů, prohlásila ve videoprojevu k Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) zasedající v Ženevě německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která zároveň vyzvala k rychlému vyšetřování ruských činů.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková
Zdroj: imago stock&people / ČTK/Chris Emil Janssen

„Nezbytně potřebujeme kvůli Ukrajině sestavit komisi, která by vyšetřila všechna porušení lidských práv, jichž se Rusko od začátku vojenské agrese dopustilo,“ řekla Baerbocková. Zdůraznila, že Rusko nejhrubším způsobem porušilo nejen lidská práva Ukrajinců, ale také Rusů, kteří proti válce demonstrují a které se Rusko snaží umlčet stejně jako uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného.

„Musíme tomuto ruskému útoku čelit,“ uvedla Baerbocková, podle které popírání lidských práv ohrožuje „naši existenci“. Chce také, aby se Rada pro lidská práva více zaměřila na jednání a odpovědnost dalších států, jako jsou Bělorusko, Myanmar či Sýrie.

Putin trvá na odzbrojení Ukrajiny, řekl Macron

Situace na Ukrajině je nadále velmi nepříznivá a ruský prezident Vladimir Putin dál trvá na odzbrojení Ukrajiny a její kapitulaci, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po čtvrtečním telefonátu se šéfem Kremlu. Tyto požadavky francouzský prezident považuje za nepřijatelné. Od propuknutí války na Ukrajině už si oba státníci telefonovali potřetí, nynější hovor trval hodinu a půl, uvedla agentura AFP s odkazem na Elysejský palác. Putin kritizoval Macronův středeční projev k národu a jeho klíčové výroky o dění na Ukrajině.

„Situace v terénu je nepopiratelně velmi nepříznivá. Zdá se zjevné, že Vladimir Putin trvá na svých pozicích, na vůli demilitarizovat Ukrajinu a na její kapitulaci, což je jednoznačně nepřijatelné,“ uvedl Macron. V jednání s Moskvou je podle francouzského prezidenta „potřeba důslednost v principech a v sankcích“, ale zároveň je potřeba usilovat o „mírový dialog“, což Macron pokládá za velmi obtížné.

Putin v rámci telefonního rozhovoru s francouzským protějškem odmítl zprávy o bombardování ukrajinského hlavního města Kyjeva a dalších ukrajinských měst, uvedl web gazeta.ru s odkazem na oficiální stránky Kremlu. Putin zdůraznil, že cílů vojenské „speciální operace“, jak Rusko válku nazývá, bude dosaženo v každém případě. „Pokusy získat čas protahováním jednání vedou pouze ke stupňování požadavků vůči Kyjevu,“ uvedl Kreml v prohlášení citovaném agenturou DPA.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...