Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že Česko chce se státy paralelně vyšetřujícími možné válečné zločiny na Ukrajině koordinovat shromažďování důkazů. To má být základem pro případné sestavení obžaloby. O české účasti na vyšetřování jednal v pondělí v nizozemském Haagu spolu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou s prezidentem Mezinárodního trestního soudu (ICC) Piotrem Hofmańským.
Česko chce koordinovat shromažďování důkazů o válečných zločinech na Ukrajině
3 minuty
Události: Koordinace shromažďování důkazů o válečných zločinech
„Není možné, aby docházelo jednak k duplicitě, ale hlavně k vyhodnocování důkazů různými státy různě. Toho okamžitě v tu chvíli využije obhajoba,“ zdůvodnil nutnost koordinace vyšetřování Blažek.
Česká republika by podle něj spolupráci v rámci zemí Evropské unie mohla prosazovat při svém půlročním předsednictví EU, které začíná v červenci. Podle Blažka bude snahou českého předsednictví také například lepší unijní koordinace v boji proti kybernetické kriminalitě a také finanční podpora činnosti agentury. Praha chce také trvat na nutnosti zločiny spojené s ruskou agresí vyšetřit, o čemž zatím nejsou přesvědčeny všechny státy, dodal ministr spravedlnosti.
Zatímco haagský soud se již do vyšetřování činů ruských vojáků zapojil, unijní agentura v současnosti vytváří mezinárodní vyšetřovací tým, k němuž by se mohlo přidat i Česko. Blažek možnosti spolupráce probíral se šéfem agentury Ladislavem Hamranem a setkal se i s českými zástupci při Eurojustu. Čeští činitelé se pak v sídle soudu s jeho šéfem Piotrem Hofmańským bavili o tom, jak co nejvíce zefektivnit spolupráci na všech třech úrovních.
Tribunál je daleko, je třeba zajistit důkazy, míní Bradáčová
Podle vrchní státní zástupkyně Bradáčové zatím není jisté, zda si státy nakonec důkazy mezi sebou předají a některé budou na svém území možné zločince soudit, nebo to bude na ICC. Vyloučen podle ní není ani vznik tribunálu, který se bude věnovat pouze činům spojeným s válkou na Ukrajině. Případný soudní proces je však spíše věcí vzdálenější budoucnosti, dodala.
„Reálné očekávání pro tuto chvíli je zajistit co nejvíce důkazů, poté je vyhodnotit a následně sestavit případné obžaloby,“ řekla hlavní česká žalobkyně. Rusko, stejně jako například Spojené státy, jurisdikci ICC neuznává.
Někteří experti jsou i proto skeptičtí v otázce, zda je v případě obžaloby vrcholných ruských politiků či armádních špiček reálné postavit je před soud. Podle Blažka je ale potřeba ve vyšetřováních pokračovat s tím, že jednou nastanou okolnosti umožňující vykonat spravedlnost.
9 minut
Studio ČT24: Blažek a Bradáčová k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině
„Určitě se nedočkáme nějakých odsouzení zítra, a asi ani ne za rok. Ale to neznamená, že nás to má zastavit,“ prohlásil Blažek. I vyšetřování zločinů z války v někdejší Jugoslávii trvalo řadu let a nakonec se před soud dostali i vrcholní politici, dodal.
Česko vede stejně jako například Británie, Německo či Polsko vlastní vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině, které v českém případě zajišťuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Mimo jiné shromažďuje svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi utekli na české území.
V souvislosti s možnými zločiny spáchanými na Ukrajině se nejčastěji mluví o masovém zabíjení v Buče u Kyjeva, kde podle Ukrajiny ruské síly zabily přes 400 lidí. Podle odborníků na mezinárodní právo by tyto vraždy mohly naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů i zločinů proti lidskosti.
Někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká v diskuzním pořadu Události, komentáře podotkla, že dokazování zločinů na Ukrajině musí být pečlivě vedeno. „Ale zásadní a důležité je, že probíhá včasně, což je základní zásada úspěšného vyšetřování.“
Dodala, že zodpovědnost za zločiny má být vyšetřována ve všech rovinách. „Kdo zavinil následek, musí za něj o odpovídat. I ten, kdo vydá rozkaz, i ten, kdo ho vykoná, takže je možné, že i Vladimir Putin jednou stane před soudem v Haagu.“
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) podotkla, že kruté zacházení a zločiny proti lidskosti jsou ze strany Ruska součástí určité strategie zastrašení. „Optikou toho můžeme posuzovat činy jednotlivců,“ zmínila s tím, že důkazy se musí shromažďovat s „velkou procesní obezřetností.“
V souvislosti s válkou na Ukrajině se rovněž skloňuje pojem genocida. Ten je podle Vesecké přesně definován a „abychom mohli říct, že probíhá, musí dojít k naplnění znaků, které jsou uvedeny.“ Podle europoslance a bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (TOP 09) lze pojem genocida vnímat ve dvou rovinách. „Jako politik jsem přesvědčen, že systematická likvidace civilního obyvatelstva, což má nakázán ruský voják, je genocida,“ míní s tím, že existuje i právní termín genocida, a ten je třeba prokázat. „Rozlišujme, kdy to řekne politik, a kdy to řekne právník, který to musí dokázat,“ dodal.
29 minut
Události, komentáře: Vesecká, Válková, Pospíšil a Dzuro o vyšetřování válečných zločinů
Pospíšil také řekl, že mezinárodní společenství by se mělo pokusit dostat před soud i prezidenta Vladimira Putina. „Zkušenosti máme, musíme začít u hlavy Ruska a skončit u posledního vojáka, který znásilňoval a vraždil,“ dodal s tím, že ruský prezident by se měl obávat, pokud překročí hranice jiných států. „Jakmile opustí zemi, je potřeba ho zajistit – musí být psancem,“ dodal.
Někdejší vyšetřovatel válečných zločinů v bývalé Jugoslávii Vladimír Dzuro podotkl, že k souzení válečných zločinů je potřeba politická vůle a mezinárodní konsensus. Dodal rovněž, že důležité jsou také peníze. „Jugoslávský tribunál stál za dobu působení dvě miliardy dolarů na 161 pachatelů. Je to strašně drahý proces. A politická vůle musí být podpořena tím, aby ty země byly ochotny to financovat,“ zmínil.
Zdůraznil, že je při vyšetřování těchto zločinů důležité mít svědky ve všech úrovních. „Válka je zločin, který je organizovaný státem. A to nařízení někdo vydává a pokud nemáte klíčového svědka ze struktur státu, tak těžko můžete soudit ty, kdo nařizovali zločiny, za jejich spáchání,“ dodal.
Podotkl, že neexistuje ospravedlnění toho, jak se vojáci ve válečném konfliktu chovají. „Od toho máme Ženevské konvence. Důležitý zákon, aby se tím vojáci řídili. (…) Státy, které je podepsaly, se jich musí držet,“ řekl. O případných obhajobách, například, že vojáci byli v amoku, lze podle Dzura hovořit možná na politické úrovni, což musí i tak posoudit soud stejně jako u běžných trestných činů. „Ale apriori to obhajovat amokem je nezodpovědné,“ zdůraznil.
