Pohřeb zastřelené novinářky z al-Džazíry doprovodily střety mezi Palestinci a izraelskou policií

Tisíce Palestinců v pátek v Jeruzalémě přišly na pohřeb reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla ve středu zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Palestinská samospráva odpovědnost za smrt novinářky připisuje izraelské armádě. Ta v pátek uvedla, že podle prvních výsledků vyšetřování nelze určit, zda novinářku zastřelili izraelští vojáci, nebo palestinští ozbrojenci. Pohřeb provázely střety mezi izraelskou policií a truchlícími, což vyvolalo znepokojení představitelů OSN či USA.

Rakev s tělem novinářky se z nemocnice do kostela v jeruzalémském Starém Městě pokusily přenést desítky lidí, mnozí z nich měli palestinské vlajky. Na místě zasáhla izraelská policie a propukly střety, při kterých se v jednu chvíli rakev zřítila k zemi. Policie později umožnila rodině převézt rakev do kostela autem. Vstup do nemocnice následně uzavřela a proti zbývajícím demonstrantům uvnitř použila slzný plyn, píše AP. 

Podle agentury Reuters se kolem rakve u nemocnice sv. Josefa tísnily desítky Palestinců, někteří mávali palestinskými vlajkami. Izraelští policisté zjevně chtěli zabránit tomu, aby nesli rakev v pěším procesí, a někteří bili obušky nosiče rakve a kopali do nich. Násilné scény, které trvaly jen několik minut, podle Reuters přispěly k ještě většímu rozhořčení Palestinců nad zabitím Aklahové.

Izraelská policie uvedla, že skupina palestinských výtržníků před nemocnicí házela po policistech kameny. „Policisté byli nuceni jednat,“ tvrdí policie. Davy Palestinců pak provázely rakev i v úzkých uličkách Starého Města. Rakev byla nakonec přinesena na hřbitov na hoře Sion. Hrob novinářky byl pokryt věnci a nad náhrobním křížem visela palestinská vlajka. Hrob obklopili truchlící a slavnostně se rozloučili se zesnulou.

„Jsme zde, protože voláme po spravedlnosti. Spravedlnost pro Širín abú Aklahovou a spravedlnost pro Palestinu,“ řekl jeden z truchlících, který si podle Reuters nepřál být jmenován. Podle zpravodaje ČT v Izraeli Davida Borka událost ovlivňuje život v Jeruzalémě. Je tam prý patrná nervozita a vyšší policejní přítomnost, uvedl.

Podle izraelské armády nelze určit, kdo střílel

Izraelská armáda v pátek uvedla, že asi dvě stě metrů od Aklahové docházelo k silné střelbě. V tuto chvíli ale prý nelze určit, kdo střílel. Novináři, kteří byli s Aklahovou, z nichž jeden byl postřelen, uvedli, že na místě v době incidentu nebyli palestinští ozbrojenci a ke střetům nedocházelo.

Reportérčino tělo bylo ve čtvrtek převezeno k sídlu palestinské samosprávy v Ramalláhu. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás před truchlícími řekl, že izraelské úřady nesou plnou odpovědnost za smrt novinářky a že věc předá Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Izrael předtím vyzval ke společnému vyšetřování. Palestinská samospráva to ale odmítla a sdělila, že kulku, která novinářku zabila, nevydá k balistické analýze.

Nahrávám video

Známá tvář pro miliony diváků

Jednapadesátiletá Aklahová se narodila v Jeruzalémě a pro al-Džazíru začala pracovat v roce 1997. Pravidelně přinášela reportáže z Izraele, Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy a pro miliony arabských televizních diváků byla známou tváří. Ve středu byla střelena do hlavy, když pracovala na reportáži o izraelské razii v Džanínu. Měla na sobě vestu s viditelným nápisem Press.

Izraelští vojáci v pátek brzy ráno opět podnikali razii v Džanínu. Fotograf AP tam slyšel silnou střelbu a výbuchy a řekl, že izraelští vojáci obklíčili dům. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že třináct Palestinců bylo hospitalizováno poté, co byli zraněni v bojích, včetně jednoho, který byl střelen do břicha. Izraelská armáda uvedla, že Palestinci začali střílet, když izraelští vojáci přišli zatknout podezřelého.

Izraelské bezpečnostní složky v poslední době provádějí prakticky denně razie v Džanínu, který je považován za jednu z bašt palestinských radikálů. Izrael zintenzivnil vojenské akce na palestinských územích v souvislosti se sérií protiizraelských útoků, při kterých bylo od konce března zabito devatenáct lidí. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví izraelské síly od konce března zabily třicet Palestinců, jsou mezi nimi útočníci, ale také účastníci střetů a kolemjdoucí.

Reakce ze světa

Znepokojení nad násilnostmi ze strany izraelských bezpečnostních sil v pátek vyjádřila OSN či Spojené státy. „Právě jsme z toho viděli video a je pro nás prostě velmi šokující,“ řekl mluvčí OSN Farhan Haq. OSN se nyní podle něj snaží získat o incidentu více informací. „Samozřejmě chceme stejně jako ve všech případech zajistit, aby byla chráněna a dodržována základní práva na svobodu shromažďování a samozřejmě právo na svobodné pokojné demonstrace,“ dodal Haq. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová uvedla, že záběry jí hluboce otřásly.

Bílý dům záběry ukazující, jak izraelští policisté napadají palestinské nosiče rakve, označil za znepokojivé. Prezident USA Joe Biden a jordánský král Abdalláh II. v pátek hovořili o „naléhavých mechanismech“ ukončení násilí a napětí v Izraeli a na Západním břehu, uvedl Bílý dům po setkání obou státníků. Také Evropská unie v pátek prostřednictvím svého zastoupení v Palestině vyjádřila zděšení nad použitím „zbytečné síly“ izraelskými silami během pohřbu. „Tak nepřiměřené chování jen přiživuje napětí,“ uvedla EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled