Z ukrajinských rodin na ruské vojenské akademie. Odvlečené děti jsou pod neustálým tlakem propagandy

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu uneslo na své území tisíce dětí. Většina z nich se dostane do adoptivních nebo pěstounských rodin, které je vychovávají k úctě k nové vlasti a navíc jim často tvrdí, že Ukrajina už byla zničena. Někteří starší chlapci dokonce museli nastoupili do kadetských akademií, kde jsou vzděláváni „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“. Ukrajinské úřady i neziskové organizace se snaží děti vracet zpátky domů, zatím se to ale podařilo zhruba u tří stovek.

Kyjev identifikoval přibližně devatenáct a půl tisíce ukrajinských dětí, které byly od začátku plnohodnotné invaze loni v zimě odvlečeny do Ruska. Pracovníci v oblasti lidských práv ale zároveň zdůrazňují, že skutečný počet odvezených dětí je mnohem vyšší.

Podle odhadu Spojených států z července 2022 Rusko násilně deportovalo dokonce 260 tisíc ukrajinských dětí. Mnohé z nich byly umístěny do ústavů a pěstounských rodin.

Moskva tvrdí, že nyní žije na 700 tisíc dětí z okupovaných oblastí v Rusku. Předseda zahraničního výboru Rady federace Grigorij Karasin na Telegramu napsal, že v zemi „našly útočiště, protože utekly před bombardováním a ostřelováním z konfliktních oblastí na Ukrajině.“

Komisařka pro práva dětí Maria Lvová-Belová tvrdí, že drtivá většina z těchto ukrajinských dětí přišla do Ruska se svými rodiči nebo příbuznými. Její zpráva zmiňuje 1500 sirotků, kteří byli evakuováni ze separatistických východoukrajinských regionů Doněck a Luhansk, z nichž 380 bylo od té doby adoptováno ruskými rodiči.

Právě kvůli nezákonné deportaci ukrajinských dětí vydal na Lvovou-Bělovou i ruského vůdce Vladimira Putina Mezinárodní trestní soud v Haagu letos v březnu zatykač.

Deportace přes sociální a zdravotní služby

Internetový deník The Kyiv Independent reportuje o systematické deportaci ukrajinských děti z okupovaných částí Ukrajiny proti jejich vůli, což, jak podotýká, podle jedné z pěti definic uvedených v Úmluvě OSN splňuje znaky genocidy.

Při vyšetřování těchto únosů hovořil The Kyiv Independent s více než čtyřiceti lidmi a zjistil, že do procesu deportace dětí z okupovaného Mariupolu byli zapojeni zaměstnanci sociálních služeb, zdravotnických zařízení a dětských sociálních center z oblastí, které byly napadeny Ruskem už v roce 2014.

Děti byly z Mariupolu deportovány na dříve okupovaná území a poté po určitou dobu drženy v nejméně devíti doněckých nemocnicích – i když nebyly zraněny. Poté byly některé z nich deportovány do Ruska pod záminkou pokračování „zotavování“ v Rusku. Ve skutečnosti byly následně umístěny do péče ruských rodin nebo dětských domovů.

Ruské rodiny i úřady děti přesvědčují, že Ukrajina byla zničena, převychovávají je k ruskému patriotismu a militantnímu smýšlení.

Nábor kadetů

Tady vstupuje do hry Vyšetřovací výbor, ruský federální orgán jinak činný v trestním řízení. Od prvních fází ozbrojeného konfliktu v Donbasu v roce 2014 zahájil řadu programů, které vydává za pomoc dětem postiženým válečnými událostmi na východě Ukrajiny.

Když konflikt přerostl v plnohodnotnou válku, začal federální úřad nabírat mládež z okupovaného regionu do svého kadetského sboru a vysílat ji do několika školních areálů po celém Rusku.

Opoziční web Meduza přinesl reportáž nezávislého listu Verstka, jehož redaktorka vyzpovídala několik ukrajinských teenagerů, kteří jsou nyní v těchto akademiích zapsáni jako kadeti.

„Děti Donbasu“, jak ruská propaganda začala této mládeži říkat, přitahovaly zájem ruského Vyšetřovacího výboru od samého počátku ozbrojeného konfliktu v regionu. Federální agentura začala okamžitě nabírat studenty z konfliktní zóny do jedné ze svých internátních škol, která sídlí v městské zástavbě Chimki nedaleko Moskvy. Náboráři se zaměřili na sociálně znevýhodněnou mládež.

Se začátkem plné invaze začali agenti navštěvovat vysídlené ukrajinské děti v ruských sirotčincích a nosit jim dárky a „humanitární pomoc“. Při setkání s dětmi školního věku se pracovníci komise zmiňovali o svém kadetském sboru a povzbuzovali je, aby se do něj přihlásily.

K těmto návštěvám docházelo nejméně v deseti různých ruských regionech, jak spočítala Verstka společně s open-source projektem Kidmapping, který sleduje deportace ukrajinských dětí do Ruska na interaktivní mapě.

Podle interní zprávy vyšetřovacího výboru agentura přesunula 323 dětí z ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti přes ruské hranice. Pouze 181 z nich byli sirotci. Po vstupu do Ruska bylo 78 nezletilých (z toho 28 sirotků) zapsáno do ruských škol, včetně vojenských akademií.

Převýchova k ruskému patriotismu

Mezi hodnoty uvedené v chartě kadetského sboru Vyšetřovacího výboru patří věrnost Ruské federaci a „úcta ke službě společnosti“. Školní osnovy také popisují, jaký by měl každý kadet být: od dětí se očekává nejen morálka a kreativita, ale také to, že „přijmou osud své vlasti za svůj“. Předpokládá se, že touto vlastí je Rusko, protože studenti mají také zakořenit „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“.

Mimoškolní aktivity v internátních školách se také točí kolem různých ruských válek v průběhu dějin. Od roku 2022 se ke standardnímu repertoáru přednášek o druhé světové válce a novějších čečenských a afghánských válkách přidaly i přednášky o „speciální vojenské operaci“, jak ruská propaganda napadení Ukrajiny nazývá.

Také děti, které neprocházejí přípravou do armádních struktur, zažívají neustálou indoktrinaci.

Zdraví jako záminka

Daria Kasjanová, programová ředitelka charitativní organizace SOS dětské vesničky, je jednou z mála, kterým se podařilo zajistit návrat několika ukrajinských dětí. Popsala, že když ruská armáda objevila mariupolské děti bez opatrovníků, odvážela je do filtračních táborů, sociálně-psychologických rehabilitačních center a v mnoha případech i do nemocnic na okupovaném území.

Ruské úřady používaly zdravotní stav dětí jako ospravedlnění svého jednání a snažily se únosy představovat jako humánní činnost. Když se rodiče snažili dostat své potomky zpátky, zdravotnický personál neuznal platnost dokumentů vydaných Ukrajinou a děti vrátit odmítl.

Navíc na základě dekretu, který v květnu 2022 podepsal Putin, je pro sirotky z okupovaných oblastí snazší získat ruské občanství. A ruské úřady je pak snáze přesouvají do země a poskytují k adopci. 

Indoktrinace a nesvoboda

Mykola Kuleba, šéf charitativní nadace Save Ukraine, jejíž dobrovolníci vracejí děti z ruských deportací zpět do jejich vlasti, říká, že děti nemohou svobodně vyjádřit svou vůli. Často to proto navenek vypadá, že se vrátit nechtějí.

„Jsou tam děti, které se chtějí vrátit, ale (Rusové) jim mění karty a telefony a děti se bojí navázat kontakt, protože je to Rusko, kde je totální kontrola,“ popisuje Kuleba.

Prokurátorka Janina Tertyčna dodává, že po výslechu navrácených dětí se její tým dozvěděl, že je jejich ruské pěstounské rodiny krmily ruskou propagandou a říkaly jim, že Ukrajina již byla zničena.

Ukrajinské úřady i neziskové organizace se stále snaží o navracení dětí do země. Nadace Save Ukraine jich z ruského území dostala zpět více než stovku, podle údajů z letošního července Ukrajina přivezla domů celkem 383 dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Rusku hoří závod s datovým centrem, Kyjev hlásí mrtvé

Kyjev hlásí další dva mrtvé po večerním ruském útoku na výškovou obytnou budovu v Kyjevě. Celkem na Ukrajině zemřely ve středu tři desítky lidí. V Rusku bylo při údajném nočním dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+.
09:03Aktualizovánopřed 14 mminutami

Izrael neustoupil. Britský konzulát v Jeruzalémě ukončuje činnost

Britský konzulát v Jeruzalémě ukončuje činnost, oznámil izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Dvacítka diplomatů včetně generálního konzula opustí Izrael. Podle britského šéfa diplomacie Londýn může nadále budovu užívat – nyní bude sloužit jako nezávislá diplomatická mise. Obě země se zároveň dohodly na pokračování dialogu.
před 1 hhodinou

Nový Zéland po dekádách apatie zbrojí

Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.
před 3 hhodinami

Ruští agenti zřejmě vnikli do bytů finských poslanců. V jednom nechali „vizitku“

Kreml čelí obvinění, že jeho agenti vnikli do bytů finských poslanců a v jednom z nich vykonali velkou potřebu. Podobné metody – jako například otevřená okna, přestavěný nábytek či vyměšování v bytech sledovaných lidí – už ruské a sovětské tajné služby k zastrašování použily již dříve. Takové případy popsali někteří politici, diplomaté i novináři. Finsko za šest měsíců čekají volby a tamní prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je „útokem na demokracii“.
před 3 hhodinami

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli. Ve čtvrtek ráno pak povstalci prohlásili, že provedli další úder balistickou raketou na mezinárodní letiště v Rijádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
00:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.