Rusko už nezvládne garantovat mír, zní z Arménie. Země se odklání od Moskvy, pokukuje na Západ

Arménie, kdysi jeden z nejbližších spojenců Kremlu, se pomalu odklání od Moskvy. Na cvičení do země dokonce přijedou američtí vojáci. Invaze na Ukrajinu totiž ukazuje, že už se Jerevan nemůže spoléhat na Rusko jako na garanta své bezpečnosti, prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan. Aktuální deziluze Jerevanu by mohla představovat zásadní obrat pro zemi, ve které žije zhruba 2,8 milionu obyvatel a v níž rostou obavy z návratu otevřeného konfliktu s Ázerbájdžánem.

Po rozpadu Sovětského svazu Arménie delegovala velkou část kontroly nad železnicemi, energetickým sektorem a dokonce i vlastními hranicemi na Rusko. Když se v roce 2020 čtyřiačtyřicet dní bránila silnějším, Tureckem podporovaným silám Ázerbájdžánu, byly to ruské jednotky, které přispěly k příměří.

V současnosti je ale ruská armáda plně nasazena na Ukrajině a v Jerevanu narůstají obavy, zda jsou vojáci vůdce Vladimira Putina ochotni či schopni udržet mír na Kavkaze. Napětí roste i proto, že hrozí obnovení bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem o odtrženou enklávu Náhorní Karabach.

„V důsledku událostí na Ukrajině se schopnosti Ruska změnily,“ konstatoval v rozhovoru se serverem Politico Pašinjan a uznal, že Moskva není v jednoduché situaci, neboť strategický význam Ázerbájdžánu i jeho spojence Turecka pro ni od začátku invaze není zanedbatelný.

„Měli bychom se v této situaci pokusit maximálně snížit závislost na ostatních. Chceme být nezávislou, suverénní zemí. Ale zároveň musíme najít způsob, jak neskončit v centru ostrých střetů mezi Západem a Východem,“ zdůraznil arménský premiér. 

Spoléhat na pomoc „velkého ruského ochránce“ pokaždé, když se jakýkoli konflikt rozhoří, je podle Pašinjana neudržitelné. 

Ázerbájdžánské sevření

Náhorní Karabach byl od rozpadu Sovětského svazu dějištěm dvou válek, přičemž Rusko v obou případech zasáhlo. A ani období příměří nebyla klidná, ke střetům mezi Arménií a Ázerbájdžánem docházelo ve větší či menší intenzitě opakovaně.

Jerevan už se nechce spoléhat na schopnost Moskvy udržet na Kavkaze status quo. „Bezpečnostní situace se rapidně změnila v důsledku střetů podél hranice a invaze na území Náhorního Karabachu,“ uvedl Pašinjan a obvinil Ázerbájdžán z vytvoření „humanitární krize“ uzavřením Lachinského koridoru – jediné dálnice spojující zmíněný region s Arménií, kterou měly ruské jednotky střežit podle mírových podmínek z roku 2020.

Mnoha konvojům pomoci je fakticky zakázán vstup do enklávy a ruské síly navzdory ázerbájdžánské blokádě nezasáhly, což arménskou vládu rozhněvalo. Ázerbájdžán následně popřel, že by záměrně přerušil dodávky do Náhorního Karabachu, a tvrdil, že karavany s pomocí převážely kontraband a jsou míněny jako „provokace“.

Humanitární organizace tvrdí, že dodávky potravin a paliva byly na měsíce zablokovány a vydaly varování před hrozícím hladomorem. Ázerbájdžánská vláda vyzvala karabašské Armény, aby složili zbraně, dostali zásoby potravin a paliva z Ázerbájdžánu a přijali vládu v Baku jako svou vlastní.

Tato výzva podle Pašinjana ukázala, že Rusko už se mírových podmínek z roku 2020 nedrží. „To vše… mělo být v kompetenci ruských jednotek. S odkazem na to, že problémy na území Náhorního Karabachu existují, ve své misi jednoznačně selhaly.“

Zároveň ale dodal, že nemůže s jistotou tvrdit,  že pokud by ruské jednotky v Náhorním Karabachu operovaly, situace by byla lepší.

Arménie uzná ICC, posílá pomoc Kyjevu

Frustrace z neschopnosti Rusů pomoci v naléhavé situaci je součástí zhoršujících se vazeb mezi Moskvou a Jerevanem.

Arménská vláda kupříkladu podnikla kroky k ratifikaci takzvaného Římského statutu, čímž definitivně uzná jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC), orgánu, který obvinil ruského prezidenta Putina z válečných zločinů a vydal na něj zatykač. Pokud se Arménie připojí, o čemž je Pašinjan přesvědčen, stane se 124. zemí, která tak učinila.

Během minulého týdne ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že si předvolalo arménského velvyslance k rozhovoru o z pohledu Kremlu nepřátelských krocích Arménie. Nelíbilo se mu totiž rozhodnutí Jerevanu zaslat poprvé od začátku ruské invaze humanitární pomoc na Ukrajinu.

Arménie také stáhla svého zástupce z vojenské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) zahrnující šest zemí bývalého Sovětského svazu (Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán). Alianci vedenou Moskvou obvinila, že nereagovala na její žádosti o podporu poté, co Ázerbájdžán loni v září zahájil ofenzivu.

Anthony Brenton, bývalý britský velvyslanec v Rusku, agentuře Reuters sdělil, že „mizerný výkon Ruska na Ukrajině“ přiměl státy jako Arménie, které na jeho podpoře dříve závisely, k „hledání jiných spolehlivějších ochránců“.

Pašinjanova vláda krátce nato ohlásila varování, že ázerbájdžánští vojáci se shromažďují na arménských hranicích – což Ázerbájdžán popírá – a ve snaze obnovit dialog mezi oběma zeměmi začala hledat mezinárodní pomoc.

Pašinjan už se obrátil na vedoucí představitele několika západních zemí včetně Spojených států, Francie a Německa s žádostí o pomoc při zprostředkování dohody s Baku.

Cvičení s americkými vojáky

Arménie navíc pozvala americké vojáky, aby v zemi uspořádali společná cvičení s kódovým označením Eagle Partner. Příjezd 85 vojáků na výcvikovou misi pochopitelně vyvolal silnou negativní reakci ruské vlády. Američané budou trénovat se 175 příslušníky arménské 12. mírové brigády. Cílem je připravit je tak, aby vyhověli standardům NATO a mohli se účastnit mezinárodních mírových misí.

Desetidenní výcvik se bude konat poblíž arménské metropole Jerevanu. Zúčastní se ho příslušníci americké 101. výsadkové divize, nebo kansaské národní gardy.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že spolupráce s Američany vypadá „divně“ v kontextu posledních dvou let, kdy se Arménie opakovaně odmítala účastnit cvičení s pěti dalšími členy OSKB. „Nevěřím, že to bude pro někoho dobré, včetně samotné Arménie,“ pokračoval Lavrov a dodal: „Kamkoliv Američané dorazí, vždy to znamená potíže.“

Americká armáda charakterizovala operaci Eagle Partner jako klasický výcvik, který má rozšířit dlouhodobý vztah arménské armády s kansaskou národní gardou. 

„Eagle Partner je skvělou příležitostí pro vojáky ze dvou zemí k vybudování nových vztahů na taktické úrovni a ke zvýšení interoperability pro mírové operace,“ vysvětlil plukovník Martin O’Donnell, mluvčí amerického velení v Evropě a Africe. „Staví na dvacetiletém vztahu, který si kansaská národní garda s arménskou armádou vybudovala,“ uzavřel O’Donnell.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 11 mminutami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 24 mminutami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 34 mminutami

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku.
18:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
07:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
15:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 1 hhodinou

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 6 hhodinami
Načítání...