Pavel navrhl na ústavního soudce bývalého místopředsedu Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra

Novým ústavním soudcem by se mohl stát někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) Robert Fremr. Návrh na souhlas s jeho jmenováním v pondělí prezident Petr Pavel předložil Senátu. Horní komora má o nominaci rozhodnout do dvou měsíců. Fremr by mohl u Ústavního soudu obsadit místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož mandát skončil 4. června.

Fremr se specializuje na trestní a mezinárodní právo, působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. V současnosti je místopředsedou Vrchního soudu v Praze.

Fremr vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, v roce 1982 se stal soudcem Obvodního soudu pro Prahu 4, v roce 1986 přešel k Městskému soudu v Praze. Od roku 2004 působil u Nejvyššího soudu. V letech 2006 až 2008 a 2010 až 2011 působil u Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, poté byl po deset let soudcem Mezinárodního trestního soudu, jehož místopředsedou se stal v roce 2018 na tříleté funkční období.

Fremr v soudcovské praxi řešil osvobození sochaře Pavla Opočenského, který byl souzen za zabití v sebeobraně, byl u odsouzení komunistického ministra spojů Karla Hoffmanna za přerušení vysílání Československého rozhlasu během okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Potvrzoval doživotí manželům Jaroslavovi a Daně Stodolovým za vraždy osmi seniorů.

Od října do listopadu 1989 byl Fremr členem tehdejší Komunistické strany Československa. Vynesl poslední rozsudek smrti v tehdejším Československu, poprava ale v prosinci 1989 nebyla vykonána a trest smrti, jehož se Fremr stal odpůrcem, byl změněn na doživotí. Předsedal například také senátu, který potvrdil osvobození Roberta Tempela viněného z dvojnásobné vraždy.

V roce 2020 získal titul Právník roku v oboru trestní právo.

Narodil se 8. listopadu 1957 v Praze. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul JUDr. Po škole nastoupil jako justiční čekatel, soudcem se stal v roce 1982 u Obvodního soudu pro Prahu 4. Později přešel k městskému soudu, v roce 1989 pak k republikovému nejvyššímu soudu (nynější Vrchní soud v Praze) a v roce 2004 k Nejvyššímu soudu. Přednášel také na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

V letech 2006 až 2008 a 2010 až 2011 působil jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. V roce 2011 byl zvolen soudcem Mezinárodního trestního soudu (ICC), u kterého působil až do roku 2021, v letech 2018 až 2021 jako první místopředseda. Po návratu z Haagu se vrátil k Vrchnímu soudu v Praze, jehož je místopředsedou.

Fremr se specializuje na trestní a mezinárodní právo. Věnoval se i problematice boje proti korupci, byl členem pracovní skupiny o korupci při Radě Evropy.

V roce 2020 ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) Fremra doporučovala prezidentu Miloši Zemanovi jako nového předsedu Nejvyššího soudu. Tento návrh podporovala i řada odborníků. Zeman si ale vybral Petra Angyalossyho.

ZDROJ: ČTK

Robert Fremr
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Reakce Dvořáka zatím není známa.
před 34 mminutami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 38 mminutami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 8 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.