Zelenskyj apeloval na OSN kvůli ruským únosům ukrajinských dětí. Další zatím skončily v Bělorusku

Masové únosy a deportace ukrajinských dětí ruskými agresory na dočasně okupovaných územích jsou jednoznačně genocidou, řekl ve svém úterním vystoupení ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve stejný den se objevila zpráva o tom, že desítky dětí z Donbasu byly převezeny do Běloruska – údajně na ozdravný pobyt.

„Různé teroristické skupiny bohužel unášejí děti, aby vyvíjely nátlak na jejich rodiny a společnost,“ řekl Zelenskyj. Poznamenal, že nikdy v historii nebyly hromadné únosy a deportace součástí vládní politiky.

Uvedl také, že ukrajinská strana zná jména desítek tisíc dětí a má důkazy o „stovkách tisíc dalších unesených Ruskem na okupovaných územích Ukrajiny a později deportovaných“. „Snažíme se dostat děti zpět domů, ale čas běží. Co se s nimi stane? Ty děti se v Rusku učí nenávidět Ukrajinu a všechny vazby s jejich rodinami jsou zpřetrhány… Je to jasná genocida,“ řekl Zelenskyj.

Také první dáma Ukrajiny Olena Zelenská vyzvala světové lídry, aby pomohli zajistit návrat tisíců ukrajinských dětí násilně odvlečených Kremlem. V Rusku „jim řekli, že je rodiče nepotřebují, že je jejich země nepotřebuje, že na ně nikdo nečeká“, zmínila Zelenská.

Ukrajinské děti v Bělorusku

Děti ale nekončí jenom v Ruské federaci. Agentura AP ve stejný den napsala, že do Běloruska bylo převezeno 48 dětí z ukrajinských regionů, které okupují ruské invazní síly. O příjezdu informovala i běloruská státní agentura Belta na svém webu s tím, že jejich pobyt v zemi označuje jako prázdniny.

Jejich odjezd z vlasti zprostředkovala běloruská charita podporovaná tamním autoritářským vůdcem a spojencem Moskvy Alexandrem Lukašenkem. Uskupení už dříve podle AP organizovalo v Bělorusku údajné ozdravné programy.

V červnu běloruská opozice předala Mezinárodnímu trestnímu soudu materiály, které podle ní dokazují, že více než 2100 ukrajinských dětí z nejméně patnácti Ruskem okupovaných ukrajinských měst bylo se souhlasem Lukašenka násilně přemístěno do Běloruska.

„Prezident navzdory vnějšímu tlaku prohlásil, že tento důležitý humanitární projekt by měl pokračovat,“ prohlásil nyní šéf charity Aljaksej Talaj. Není přitom jasné, zda se jedná o sirotky, nebo děti odebrané rodičům se souhlasem či bez něj, protože běloruské úřady o nich neposkytly podrobnosti, píše AP.

Nová identita

Deportované děti jsou často adoptovány po několika měsících v Rusku, a jak poznamenal ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, „v dokladech Rusové často mění všechno, například jméno a datum narození a místo narození“. Vypátrat skutečnou identitu těchto dětí proto může být takřka nemožné, píše deník Financial Times.

Lubinec si stěžoval na nečinnost OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže a dalších skupin. Anna Maria Corazza Bildtová, bývalá poslankyně Evropského parlamentu, která se zabývá problematikou dětí, řekla deníku, že „OSN je k ničemu, protože Rusko je v Radě bezpečnosti a všechno blokuje“.

Soukromé charitativní organizace a ukrajinská vláda hledají všechny možné cesty k vypátrání a navrácení dětí. Přesné taktiky jsou přísně střeženy, ale zahrnují hackování ruských serverů za účelem vyhledávání záznamů, zasílání dopisů ruským úředníkům, obvolávání sympatizujících ruských občanů a vysílání zprostředkovatelů (a samotných rodičů) do Ruska.

Pomoc zvenku

Vedoucí prezidentské kanceláře v Kyjevě Andrij Jermak hovořil o tom, že se snaží získat pomoc třetích stran, jako je saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, aby se pokusili zprostředkovat dohodu o repatriaci ukrajinských dětí.

V březnu vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na šéfa Kremlu Vladimira Putina a ruskou komisařku pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou. Soudci v Haagu uvedli, že shledali „důvodné podezření“, že jsou oba zodpovědní za válečné zločiny, včetně nezákonné deportace a přemístění dětí z okupovaných částí Ukrajiny do Ruska.

Ukrajině se od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022 podařilo vrátit rodinám asi čtyři sta dětí, které okupanti odvlekli. Unesené děti nekončí jen v náhradních rodinách, procházejí důkladnou převýchovou a jsou vedeny k věrnosti Rusku. Někteří mladí chlapci se dostali i na důstojnické akademie, které je připravují ke vstupu do armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 10 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.