Zelenskyj apeloval na OSN kvůli ruským únosům ukrajinských dětí. Další zatím skončily v Bělorusku

Masové únosy a deportace ukrajinských dětí ruskými agresory na dočasně okupovaných územích jsou jednoznačně genocidou, řekl ve svém úterním vystoupení ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve stejný den se objevila zpráva o tom, že desítky dětí z Donbasu byly převezeny do Běloruska – údajně na ozdravný pobyt.

„Různé teroristické skupiny bohužel unášejí děti, aby vyvíjely nátlak na jejich rodiny a společnost,“ řekl Zelenskyj. Poznamenal, že nikdy v historii nebyly hromadné únosy a deportace součástí vládní politiky.

Uvedl také, že ukrajinská strana zná jména desítek tisíc dětí a má důkazy o „stovkách tisíc dalších unesených Ruskem na okupovaných územích Ukrajiny a později deportovaných“. „Snažíme se dostat děti zpět domů, ale čas běží. Co se s nimi stane? Ty děti se v Rusku učí nenávidět Ukrajinu a všechny vazby s jejich rodinami jsou zpřetrhány… Je to jasná genocida,“ řekl Zelenskyj.

Také první dáma Ukrajiny Olena Zelenská vyzvala světové lídry, aby pomohli zajistit návrat tisíců ukrajinských dětí násilně odvlečených Kremlem. V Rusku „jim řekli, že je rodiče nepotřebují, že je jejich země nepotřebuje, že na ně nikdo nečeká“, zmínila Zelenská.

Ukrajinské děti v Bělorusku

Děti ale nekončí jenom v Ruské federaci. Agentura AP ve stejný den napsala, že do Běloruska bylo převezeno 48 dětí z ukrajinských regionů, které okupují ruské invazní síly. O příjezdu informovala i běloruská státní agentura Belta na svém webu s tím, že jejich pobyt v zemi označuje jako prázdniny.

Jejich odjezd z vlasti zprostředkovala běloruská charita podporovaná tamním autoritářským vůdcem a spojencem Moskvy Alexandrem Lukašenkem. Uskupení už dříve podle AP organizovalo v Bělorusku údajné ozdravné programy.

V červnu běloruská opozice předala Mezinárodnímu trestnímu soudu materiály, které podle ní dokazují, že více než 2100 ukrajinských dětí z nejméně patnácti Ruskem okupovaných ukrajinských měst bylo se souhlasem Lukašenka násilně přemístěno do Běloruska.

„Prezident navzdory vnějšímu tlaku prohlásil, že tento důležitý humanitární projekt by měl pokračovat,“ prohlásil nyní šéf charity Aljaksej Talaj. Není přitom jasné, zda se jedná o sirotky, nebo děti odebrané rodičům se souhlasem či bez něj, protože běloruské úřady o nich neposkytly podrobnosti, píše AP.

Nová identita

Deportované děti jsou často adoptovány po několika měsících v Rusku, a jak poznamenal ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, „v dokladech Rusové často mění všechno, například jméno a datum narození a místo narození“. Vypátrat skutečnou identitu těchto dětí proto může být takřka nemožné, píše deník Financial Times.

Lubinec si stěžoval na nečinnost OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže a dalších skupin. Anna Maria Corazza Bildtová, bývalá poslankyně Evropského parlamentu, která se zabývá problematikou dětí, řekla deníku, že „OSN je k ničemu, protože Rusko je v Radě bezpečnosti a všechno blokuje“.

Soukromé charitativní organizace a ukrajinská vláda hledají všechny možné cesty k vypátrání a navrácení dětí. Přesné taktiky jsou přísně střeženy, ale zahrnují hackování ruských serverů za účelem vyhledávání záznamů, zasílání dopisů ruským úředníkům, obvolávání sympatizujících ruských občanů a vysílání zprostředkovatelů (a samotných rodičů) do Ruska.

Pomoc zvenku

Vedoucí prezidentské kanceláře v Kyjevě Andrij Jermak hovořil o tom, že se snaží získat pomoc třetích stran, jako je saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, aby se pokusili zprostředkovat dohodu o repatriaci ukrajinských dětí.

V březnu vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na šéfa Kremlu Vladimira Putina a ruskou komisařku pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou. Soudci v Haagu uvedli, že shledali „důvodné podezření“, že jsou oba zodpovědní za válečné zločiny, včetně nezákonné deportace a přemístění dětí z okupovaných částí Ukrajiny do Ruska.

Ukrajině se od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022 podařilo vrátit rodinám asi čtyři sta dětí, které okupanti odvlekli. Unesené děti nekončí jen v náhradních rodinách, procházejí důkladnou převýchovou a jsou vedeny k věrnosti Rusku. Někteří mladí chlapci se dostali i na důstojnické akademie, které je připravují ke vstupu do armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 38 mminutami

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 58 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 7 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 9 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.