Zelenskyj apeloval na OSN kvůli ruským únosům ukrajinských dětí. Další zatím skončily v Bělorusku

Masové únosy a deportace ukrajinských dětí ruskými agresory na dočasně okupovaných územích jsou jednoznačně genocidou, řekl ve svém úterním vystoupení ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve stejný den se objevila zpráva o tom, že desítky dětí z Donbasu byly převezeny do Běloruska – údajně na ozdravný pobyt.

„Různé teroristické skupiny bohužel unášejí děti, aby vyvíjely nátlak na jejich rodiny a společnost,“ řekl Zelenskyj. Poznamenal, že nikdy v historii nebyly hromadné únosy a deportace součástí vládní politiky.

Uvedl také, že ukrajinská strana zná jména desítek tisíc dětí a má důkazy o „stovkách tisíc dalších unesených Ruskem na okupovaných územích Ukrajiny a později deportovaných“. „Snažíme se dostat děti zpět domů, ale čas běží. Co se s nimi stane? Ty děti se v Rusku učí nenávidět Ukrajinu a všechny vazby s jejich rodinami jsou zpřetrhány… Je to jasná genocida,“ řekl Zelenskyj.

Také první dáma Ukrajiny Olena Zelenská vyzvala světové lídry, aby pomohli zajistit návrat tisíců ukrajinských dětí násilně odvlečených Kremlem. V Rusku „jim řekli, že je rodiče nepotřebují, že je jejich země nepotřebuje, že na ně nikdo nečeká“, zmínila Zelenská.

Ukrajinské děti v Bělorusku

Děti ale nekončí jenom v Ruské federaci. Agentura AP ve stejný den napsala, že do Běloruska bylo převezeno 48 dětí z ukrajinských regionů, které okupují ruské invazní síly. O příjezdu informovala i běloruská státní agentura Belta na svém webu s tím, že jejich pobyt v zemi označuje jako prázdniny.

Jejich odjezd z vlasti zprostředkovala běloruská charita podporovaná tamním autoritářským vůdcem a spojencem Moskvy Alexandrem Lukašenkem. Uskupení už dříve podle AP organizovalo v Bělorusku údajné ozdravné programy.

V červnu běloruská opozice předala Mezinárodnímu trestnímu soudu materiály, které podle ní dokazují, že více než 2100 ukrajinských dětí z nejméně patnácti Ruskem okupovaných ukrajinských měst bylo se souhlasem Lukašenka násilně přemístěno do Běloruska.

„Prezident navzdory vnějšímu tlaku prohlásil, že tento důležitý humanitární projekt by měl pokračovat,“ prohlásil nyní šéf charity Aljaksej Talaj. Není přitom jasné, zda se jedná o sirotky, nebo děti odebrané rodičům se souhlasem či bez něj, protože běloruské úřady o nich neposkytly podrobnosti, píše AP.

Nová identita

Deportované děti jsou často adoptovány po několika měsících v Rusku, a jak poznamenal ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, „v dokladech Rusové často mění všechno, například jméno a datum narození a místo narození“. Vypátrat skutečnou identitu těchto dětí proto může být takřka nemožné, píše deník Financial Times.

Lubinec si stěžoval na nečinnost OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže a dalších skupin. Anna Maria Corazza Bildtová, bývalá poslankyně Evropského parlamentu, která se zabývá problematikou dětí, řekla deníku, že „OSN je k ničemu, protože Rusko je v Radě bezpečnosti a všechno blokuje“.

Soukromé charitativní organizace a ukrajinská vláda hledají všechny možné cesty k vypátrání a navrácení dětí. Přesné taktiky jsou přísně střeženy, ale zahrnují hackování ruských serverů za účelem vyhledávání záznamů, zasílání dopisů ruským úředníkům, obvolávání sympatizujících ruských občanů a vysílání zprostředkovatelů (a samotných rodičů) do Ruska.

Pomoc zvenku

Vedoucí prezidentské kanceláře v Kyjevě Andrij Jermak hovořil o tom, že se snaží získat pomoc třetích stran, jako je saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, aby se pokusili zprostředkovat dohodu o repatriaci ukrajinských dětí.

V březnu vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na šéfa Kremlu Vladimira Putina a ruskou komisařku pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou. Soudci v Haagu uvedli, že shledali „důvodné podezření“, že jsou oba zodpovědní za válečné zločiny, včetně nezákonné deportace a přemístění dětí z okupovaných částí Ukrajiny do Ruska.

Ukrajině se od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022 podařilo vrátit rodinám asi čtyři sta dětí, které okupanti odvlekli. Unesené děti nekončí jen v náhradních rodinách, procházejí důkladnou převýchovou a jsou vedeny k věrnosti Rusku. Někteří mladí chlapci se dostali i na důstojnické akademie, které je připravují ke vstupu do armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 50 mminutami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 1 hhodinou

Masivní operace Epická zuřivost má Írán zlomit

V rámci izraelsko-americké operace Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu nasadily Spojené státy na Blízký východ nejmohutnější letecké síly od invaze do Iráku před více než dvěma dekádami. Přísně utajovaná operace znamenala zapojení a koordinaci nejen zbraní, ale i kybernetických a vesmírných sil, stejně jako zpravodajských služeb v regionu. Hlavním cílem má být připravit Teherán o raketové kapacity a srazit režim na kolena, aby nemohl usilovat o atomovou bombu.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 3 hhodinami
Načítání...