Arménie přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Kdyby přijel Putin, musí ho zatknout

Arménský prezident Vahagn Chačaturjan dnes svým podpisem stvrdil přistoupení země k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) se sídlem v Haagu. Informovala o tom arménská prezidentská kancelář. Plán Jerevanu připojit se k ICC, který před časem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, už dopředu kritizovala Moskva. Dá se číst jako odklon od Ruska po prohrané válce o Náhorní Karabach.

Pro ratifikaci Římského statutu, na jehož základě vznikl ICC, hlasovalo na začátku října 60 arménských poslanců, proti bylo 22 členů parlamentu. Oznámila to agentura Armenpress, podle níž byli proti opoziční politici. Ti podle ruské státní agentury TASS varovali před zhoršením vztahů mezi Moskvou a Jerevanem.

Přístupový proces nyní dokončil prezidentský palác. „Prezident Arménské republiky Vahagn Chačaturjan podepsal 13. října zákon o ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu,“ uvedl Jerevan.

Rusko, nebo Ázerbájdžán?

Jerevan tvrdí, že tento krok není namířen proti Rusku, ale přistoupil k němu kvůli sousednímu Ázerbájdžánu. Větší a lépe vyzbrojený soused si nedávno připsal rychlé vojenské vítězství, které ukončilo dlouholetý spor o Armény obývaný Náhorní Karabach. Oblast, která byla od 80. let minulého století pod kontrolou arménských separatistů, v září po bleskové ofenzivě ovládl Ázerbájdžán, následoval exodus více než 100 tisíc obyvatel Karabachu do Arménie.

Arménie se po této zkušenosti obává o celé své území a v souvislosti s karabašskou válkou obvinila Rusko, že jí nepřišlo na pomoc, ačkoli je jejím regionální spojencem. Premiér země Nikol Pašinjan rovněž prohlásil, že Rusko kvůli válce na Ukrajině postupně opouští region jižního Kavkazu, a také řekl, že spoléhat výhradně na Rusko jako záruku bezpečnosti jeho země byla chyba.

ICC, ke kterému se nyní Arménie připojuje, letos vydal zatykač na ruského prezidenta Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska. Moskva tribunál neuznává a obvinění odmítla. Pokud by Putin do Arménie přijel, musel by být zatčen a vydán do Haagu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...