Opoziční strana Respekt a svoboda (Tisza) v čele s Péterem Magyarem ve své vizi postorbánovského Maďarska slibuje potlačit korupci, oživit právní stát a znovu ukotvit zemi v Evropské unii. Pragmatické vztahy chce udržovat s Ruskem i Ukrajinou. Podle expertů Magyar těží z pochroumané ekonomiky i toho, že sám roky působil ve vládnoucím Fideszu. Možný budoucí premiér však není klasický liberál a obrat o 180 stupňů čekat nelze.
„Nyní,“ zní Magyarovo heslo, kterým se snaží burcovat maďarskou společnost ke změně po šestnácti letech Orbánovy vlády. Za více než dva roky cestování po zemi si opozičník vybudoval silnou základnu podpory, a to i v malých městech a vesnicích, kde Fidesz tradičně dominoval. Loni v kampani za „znovusjednocení“ národa ušel tři sta kilometrů z Budapešti k rumunským hranicím a snažil se tak přetáhnout voliče Orbána, píše BBC.
Právník a byznysmen Magyar vstoupil v roce 2002 do strany Fidesz a jeho exmanželkou je někdejší ministryně spravedlnosti v Orbánově vládě Judit Vargová. Ta v roce 2024 rezignovala po skandálu, kdy tehdejší prezidentka Katalin Nováková udělila milost muži, který pomáhal krýt sexuální zneužívání v maďarském státním dětském domově.
Rozchod s Fideszem
Magyar tehdy vystoupil na proopozičním YouTube kanálu s názvem Partizán, kde vysvětloval, proč už nechce mít s Fideszem nic společného, a uvedl, že si přeje politickou změnu. „Nechci být součástí systému, ve kterém se skuteční lidé, kteří mají věci pod kontrolou, schovávají za ženskými sukněmi,“ napsal na facebooku.
Později řekl BBC, že vyjádření, které se stalo virálním, nebyl plánovaný krok. „Matka mi volala, abych nešel, ale já jsem udělal opak. Všichni znali situaci v Maďarsku – není moc bezpečné jít proti této vládě,“ poznamenal opozičník.
V rychlosti pak založil středopravicovou stranu Tisza. „Krok za krokem, cihlu po cihle si vezmeme zpět naši vlast a vybudujeme novou zemi, suverénní, moderní a evropské Maďarsko,“ řekl tehdy Magyar.
V červnu 2024 získala Tisza ve volbách do Evropského parlamentu zhruba třicet procent hlasů a postupně se stala pro Orbána velkou výzvou. Většina nezávislých průzkumů přisuzuje Tisze v parlamentních volbách výrazný náskok, který si navíc drží už déle než rok.
Sjednocení opozice
Magyar se snaží prezentovat jako kandidát všech a svou stranu označuje za hnutí velké většiny Maďarů proti korupci, lžím, propagandě a autokracii. „Po šestnácti letech jedné vlády je Péter Magyar pro mnohé novou tváří, zároveň ale člověk, který strávil dvacet dva let ve Fideszu. Staví se do role nového lídra, ale zároveň insidera, který zná vnitřní poměry ve straně i státu. I proto dokázal právě on sjednotit opoziční voliče,“ uvedl zpravodaj ČT Jan Šilhan.
I politická analytička Nora Schultzová si myslí, že lidé Magyarovi věří díky tomu, že „pochází“ z Fideszu. „V předchozích volebních obdobích se maďarská opozice potýkala s tím, že neměla jednoho vůdce, který by byl dostatečně disciplinovaný a dostatečně toužil po vítězství,“ řekla stanici Deustche Welle.
Podpora Tiszy je viditelná napříč zemí. „Předchozí opozice nedokázala dostat patnáct let lidi na ulici mimo Budapešť a v posledních několika měsících to vypadá, že Magyar má plná náměstí i v malých obcích, kde dříve vyhrával Fidesz. Na sociálních sítích má dosahy někdy až dvojnásobné než Viktor Orbán,“ sdělil ČT24 expert na Maďarsko Oliver Adámek, který působí v Reflexu.
Kampaň před volbami byla značně vyhrocená. Magyar mimo jiné obvinil Fidesz, že v Maďarsku působí agenti ruské vojenské rozvědky GRU, kteří se podle něj snaží ovlivnit výsledek voleb v Orbánův prospěch.
Začátkem tohoto roku tvrdil, že se stal terčem pokusu o pomlouvačnou kampaň v „ruském stylu“ zahrnující sexuální nahrávku s jeho bývalou přítelkyní. Na stole poblíž postele byly drogy, opozičník ale tvrdí, že se jich nedotkl a podstoupil následně test. Maďarští novináři pak v březnu rozkryli tajnou operaci, jejímž cílem bylo vyřadit z provozu IT systémy Tiszy.
Fidesz je u moci od roku 2010 a za toto období si Orbánova vláda stihla podmanit justici, média i státní společnosti, upozornil server Politico. Tisza teď lidem slibuje, že se zasadí o „změnu režimu“.
Magyar ale není jasným protipólem Viktora Orbána, upozornil Šilhan. „Nejde o typicky progresivního liberála, takto vyhraněný politik by v současném Maďarsku jen těžko uspěl. I když má některé liberální názory, ideově je spíše reformovaným konzervativcem. Proto je pro mnohé Maďary přijatelnou alternativou,“ soudí zpravodaj.
BBC v analýze podotýká, že Magyar se v minulosti otevřeně vysmíval liberální opozici, která se snažila postavit Orbánovi, jen aby pak viděl, jak lídr Fideszu získává dvoutřetinovou většinu potřebnou ke změnám ústavy. „Jedním z klíčů k jeho úspěchu bylo zničení roztříštěných starých opozičních stran. Bývalého socialistického lídra Ference Gyurcsanyho nepovažuje za o nic lepšího než Orbána,“ upozornila britská stanice.
Reformy justice i mediální rady
Tisza teď hovoří o návratu právního státu a oživení demokracie. Chce omezit působení na premiérském postu na dvě funkční období, zajistit větší transparentnost ve veřejných zakázkách a přísnější pravidla by měla platit pro střet zájmů, shrnuje Reuters.
„Magyar hodlá ve spolupráci s evropskými institucemi vytvořit nový úřad pro ochranu veřejného majetku, který má být jakýmsi zastřešujícím protikorupčním orgánem. Mluví o reformách justice, ale i razantních krocích v oblasti médií. Při jednom z rozhovorů řekl, že mezi prvotními kroky jeho vlády by bylo pozastavení veřejnoprávního vysílání do doby, než bude svobodné a nezávislé. Případné konkrétní kroky, rychlost jejich zavedení – a zejména reálného účinku – je ale těžké zatím odhadovat,“ prohlásil Šilhan.
V případě vítězství bude pravděpodobně zásadním problémem pro Tiszu to, že pro ohlášenou změnu systému by v parlamentu potřebovala dvoutřetinovou většinu. Jde například o reformy justice, ústavního soudu, generální prokuratury nebo mediální rady.
Tyto instituce ale v současnosti drží v rukou Orbánovi spojenci, kteří mohou kroky případné vlády netvořené Fideszem zablokovat, upozornil Miklós Ligeti z maďarské pobočky organizace Transparency International.
Potlačení korupce, oživení ekonomiky
Magyar chce také nastartovat stagnující maďarskou ekonomiku. Tisza těží z toho, že se Orbánovi nepodařilo po prudkém zdražování po ruském vpádu na Ukrajinu dát skomírající hospodářství do pořádku.
Přestože nejhorší fáze finanční krize už odezněla, průzkum Eurobarometru z loňského podzimu ukázal, že inflace a rostoucí životní náklady Maďary stále trápí, píše server France 24. Lidé kolem Orbána ale podle Magayra bohatnou každým dnem.
Možný budoucí premiér proto slibuje potlačit korupci a zasadit se o navrácení veřejných prostředků, které podle strany skončily u podnikatelů napojených na dosavadní vládu.
Žádat bude o uvolnění miliard eur z unijních fondů, jejichž vyplácení bylo Maďarsku pozastaveno kvůli obavám Bruselu z oslabování demokratických institucí, nezávislosti justice a nedostatečného boje proti korupci ze strany Orbánovy vlády.
Uvolněné peníze by Tisza investovala do zdravotnictví, dopravy, vzdělávání a podpory podniků, uvedla agentura Reuters. Magyar chce zvýšit výdaje na zdravotnictví do roku 2030 na sedm procent HDP.
Jeho cílem je snížit rozpočtový deficit z pěti procent a více hrubého domácího produktu v letošním roce na méně než tři procenta a do roku 2030 splnit kritéria pro vstup do eurozóny. K přijetí evropské měny je nicméně nutný souhlas většiny poslanců.
Zachování dotací a daň z bohatství
Maďaři, kteří vydělávají méně, než je medián mzdy, by se měli dočkat nižších daní. Naopak ti nejbohatší by odváděli každoroční daň z bohatství. „Pro ty, jejichž majetek přesahuje miliardu forintů (zhruba 64,1 milionu korun), zavedeme roční jednoprocentní daň z bohatství na tu část majetku, která tuto hranici přesahuje,“ oznámil Magyar.
Podporu v podobě grantů, daňových úlev a snížení byrokracie slibuje malým podnikům. Zároveň avizuje zachovat a rozšířit Orbánovu politiku dotací na ceny energií pro domácnosti. Maďarům by ulevil i nižšími daněmi z příjmu a minimální mzdy. V platnosti by zůstal v případě nástupu nové vlády systém podpory pro rodiny a takzvaný třináctý a čtrnáctý plat.
Dotace na výrobní a znečišťující technologie by Tisza naopak snížila a zasadila se o dodržování environmentálních norem. Magyarovou ideou je do roku 2040 zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu.
Pragmatismus vůči Ukrajině i Rusku
Změn by pod novým vedením doznala maďarská zahraniční politika. Tisza by zvýšila výdaje na obranu v souladu s cílem NATO na pět procent HDP do roku 2035, neplánuje ale obnovit povinnou vojnu a odmítá poslat vojáky na Ukrajinu. Hodlá se také zasadit o urovnání desetiletí trvajícího sporu o práva maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
„Magyar rozhodně není tak silně prounijní, ale ani proukrajinský, jak ho Viktor Orbán ve své kampani vykresluje. Hlavním rozdílem mezi nimi je vztah k Rusku. Magyar je k Putinovým krokům jednoznačně kritický – odmítá i úzké vazby mezi Moskvou a Budapeští. Zároveň ale není bezhlavě nakloněn Kyjevu,“ konstatoval Šilhan.
Opoziční lídr avizuje udělat vše pro to, aby co nejdříve skončila válka, kterou Rusko rozpoutalo před čtyřmi lety svou plnohodnotnou invazí do sousední země. Moskvu dříve na rozdíl od Orbána označil za agresora.
Ohledně Ukrajiny je manifest Tiszy pozoruhodně skrovný, varoval analytik Eric Maurice z bruselského think tanku European Policy Center s tím, že „vedoucí představitelé EU by neměli předpokládat, že Magyarova vláda by znamenala jasný rozchod s politikou Orbánovy éry“.
„(Magyar) se zastává pouze finanční a humanitární pomoci, nikoliv té vojenské. Jednoznačně odmítá případné vyslání maďarských vojáků do jakékoliv mise. Nebrání se vstupu Ukrajiny do EU, je k němu ale velmi střízlivý. Ve vztahu k Ukrajině je Magyarův postoj spíše pragmatický,“ podotkl Šilhan.
Zatímco Orbán často blokoval sankční balíčky vůči Rusku a Maďarsko za jeho vlády zůstává i během války nejbližším spojencem Putina v EU, Magyar plánuje udržovat s Moskvou spíš pragmatické vztahy – zcela zpřetrhat je odmítá.
Do roku 2035 chce Tisza eliminovat závislost na ruských energiích a revizi jaderné elektrárny Paks 2 postavené ruským Rosatomem. Zároveň v programu mluví o budování strategického partnerství s USA se zaměřením na diverzifikaci energie, bezpečnost a transparentní hospodářskou spolupráci.
Rozmrazování vztahů s Bruselem a V4
Zlepšit by se mohly do budoucna vztahy Budapešti s EU. Orbán nedávno dokonce prohlásil, že Brusel je zdrojem bezprostředního nebezpečí. Magyar chce změnit trajektorii a zemi nasměrovat zpět k Evropě a Západu. V nedávném projevu zdůraznil, že Maďarsko patří do Evropy nejen proto, že ji potřebuje, ale i proto, že Evropa potřebuje Maďarsko.
Obrat o 180 stupňů ale nelze očekávat. „Magyar slibuje obnovu ,renomé‘, hodlá být podle svých slov důvěryhodným partnerem. Ale zároveň mluví o tom, že chce hájit maďarské zájmy – a snaží se tak lákat nerozhodnuté voliče. Maďarských vet na unijní půdě by rozhodně ubylo, ale je otázkou, jestli úplně,“ poznamenal Šilhan.
Silnější vztahy by Tisza budovala rovněž s V4. „Dohodli jsme se, že po změně vlády okamžitě obnovíme maďarsko-polské politické, hospodářské a kulturní vztahy a dáme nový impuls spolupráci visegrádské čtyřky,“ sdělil Magyar po nedávné schůzce s polským premiérem Donaldem Tuskem v Mnichově.
Varšavsko-budapešťská osa se zhroutila po ruském vpádu na Ukrajinu, protože země se zcela rozcházely v názorech na Moskvu. Tisza vnímá V4 jako smysluplné fórum pro středoevropskou spolupráci.
Zastavila by také proces odstoupení Maďarska od Mezinárodního trestního soudu. Orbán tento krok vysvětloval tím, že se podle něj stal „politickým“.
Výrazné zmírnění politiky nelze od Tiszy čekat v otázce přistěhovalectví. Strana hodlá zachovat plot na jižní hranici vybudovaný v roce 2015 a odmítá přemisťování migrantů ze západní Evropy. Staví se proti migračním kvótám EU i migračnímu paktu.
„I zde však záleží na tónu a praxi. Orbánova vláda otevřeně porušovala azylové právo EU i tváří v tvář vysokým pokutám. Tisza se spíše vrátí k jednacímu stolu a bude vyjednávat o výjimkách, o kterých se domnívá, že slouží národnímu zájmu,“ zmiňuje v analýze think tank European Council on Foreign Relations.
Tisza podle tohoto think tanku vnímá EU jako prostředek, jehož prostřednictvím může Maďarsko chránit své zájmy a uplatňovat svou suverenitu.
Možné složení nové vlády
Kromě Magyara v roli premiéra je známých jen několik jmen případných budoucích členů maďarské vlády, napsal server Politico. Jednou z nich je Anita Orbánová, která donedávna byla ředitelkou Vodafonu pro vnější vztahy a působila také jako členka představenstva české chemické společnosti Draslovka.
Orbánová by se mohla stát příští maďarskou ministryní zahraničí. V resortu diplomacie pracovala na vysoké pozici v letech 2010 až 2015 a měla na starosti energetickou bezpečnost. Podle serveru Telex se s Orbánovou politikou rozešla kvůli jeho stále silnějšímu příklonu k Rusku. Tato ekonomka nemá navzdory stejnému příjmení příbuzenské vazby na současného premiéra.
Do čela ministerstva energetiky v případné Magyarově vládě by se mohl postavit viceprezident společnosti Shell István Kapitány, resort financí by mohl vést manažer bankovní skupiny Erste András Kármán, píše Politico.
Místopředseda Tiszy Zoltán Tarr serveru řekl, že prioritou je najít „dobré manažery“. Jejich výhodu vidí v tom, že nejsou zatíženi zkušenostmi z vládních funkcí, které by mohly ohrozit jejich schopnost odstranit Orbánův vliv na stát.
