Ostravská halda Ema, která je oblíbenou turistickou atrakcí, přejde do majetku města. To zaplatí za více než 31 hektarů pozemků přes pět milionů korun. Město slibuje lokalitu lépe zpřístupnit a udržovat. Do plánů města ale bude promlouvat stát prostřednictvím báňského úřadu i podniku Diamo. Halda je navíc památkově chráněná.
Ostrava koupí haldu Ema. Pětimilionovou investici zdůvodňuje obavou ze spekulantů
Pětimilionovou investici do koupi haldy Ema zdůvodňuje vedení Ostravy snahou zabránit odkoupení pozemků spekulanty. „Dostali jsme informaci, že by se pozemky mohly ocitnout na volném trhu. Chtěli jsme zabránit tomu, aby spekulanti nezačali vykupovat lokalitu po menších částech. Tím by se v budoucnu zabránilo scelení a možnému využití do budoucna,“ uvedl ostravský primátor Tomáš Macura (ANO).
Na kopec ve výšce 315 metrů nad mořem, který vznikl zhruba z 28 milionů tun uhlí a nepotřebné hlušiny z těžby, vedou dvě turistické trasy. Radnice by chtěla oblast zpřístupnit ještě více. „Rozhodně nemáme v plánu žádný lunapark, ale důstojné místo, které bude reflektovat hornickou historii. To znamená pravděpodobně naučná stezka,“ přiblížil Macura.
Dodal, že přesnou podobu bude muset město dohodnout s Diamem, které je správcem úložiště odpadu, jímž halda formálně je, a s báňským úřadem.
Zatím naučnou stezku na haldě nahrazují průvodci, kteří návštěvníkům nastíní průmyslovou minulost lokality. Neboť v době, kdy se pod Ostravou ještě těžilo, měla halda Ema daleko k nynější klidné výletní lokalitě, kterou lidé vyhledávají díky vynikajícím výhledům na město, ale i Beskydy a Jeseníky.
„Většinou na vrcholky vedly pásové dopravníky směrem od šachet nebo přístupových bodů. Důlní vozíky přivezly materiál k dopravníku, dopravník byl postaven zešikma na haldy, vyvážel materiál nahoru, nahoře byly další koleje, které rozvážely materiál po haldě, anebo se sypalo rovnou na vrchol na jeden bod,“ přiblížil rušný vznik haldy jeden z průvodců Jan Lenart z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Haldu tvoří přibližně 28 milionů tun vytěženého materiálu. Je termicky aktivní, což znamená, že materiál, z něhož je vytvořena, pod povrchem stále ještě hoří. Proto už Ema přišla kvůli prohořívání zhruba o osm metrů své výšky a nadále se bude zmenšovat.
Teploty uvnitř dosahují až patnáct set stupňů Celsia. Díky tomu dochází k tvorbě vzácných nerostů – porcelanitů a jaspisů. Na jejím povrchu lze spatřit vyvěrající obláčky plynů, metanu a oxidu siřičitého, provázené typickým zápachem.