Teplomilné stromy přežily dobu ledovou v oáze „moravského Yellowstonu“

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Teplotně náročným druhům rostlin během doby ledové v našich zeměpisných šířkách pšenka nekvetla. Ledovec postupující ze severu ochladil klima tak, že se jim u nás nemohlo dařit. Ale jak se říká, příroda si vždycky najde cestu. A v tomto případě ji vydláždily hydrotermální prameny.

Skupina českých vědců z několika institucí objevila při geologickém průzkumu na Hodonínsku neobvyklé horniny. Mělce pod povrchem se tam vyskytovaly takzvané křemenné sintry, což jsou usazeniny tvořené opálem, který vzniká u pramenů s teplou vodou bohatou na rozpuštěný křemen.

„Stejné horniny se dnes tvoří například v okolí gejzírů v národním parku Yellowstone v USA,“ vysvětluje hlavní autor studie Jan Hošek z České geologické služby a Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy. V těchto sedimentech se našly dokonale zachovalé zbytky vegetace, která rostla v okolí pramenišť. A protože se našla i uhlíková hmota, mohli experti pomocí klasické radiouhlíkové metody objev dostatečně přesně časově zařadit.

Tyto fosilní rostliny jsou sedmnáct až 28 tisíc let staré. Pocházejí tedy z období, kdy Země zažívala nejchladnější fázi poslední doby ledové. Střední Evropa byla sevřena mezi alpským a skandinávským ledovcovým štítem, průměrné roční teploty byly asi o deset stupňů Celsia nižší než dnes a povrch byl promrzlý do hloubky až několika stovek metrů. Tak nepříznivé podmínky dokázaly běžně přežívat jenom ty nejodolnější druhy rostlin. V usazeninách se ale nacházely pozůstatky dubů, lip, jasanů a dalších stromů, které k přežití potřebují vysoké průměrné teploty a dostatek vody.

„To, že zde tyto teplotně náročné druhy přežily glaciální maximum, si lze vysvětlit jedině tak, že hydrotermální prameny, kterých byly ve zkoumané oblasti desítky, podstatným způsobem ovlivnily mikroklimatické podmínky,“ vysvětluje Hošek.

Výsledky analýzy izotopů kyslíku to dosvědčují: teplota vody se totiž pohybovala okolo 25 až 35 stupňů Celsia. „Ohřívala půdu v okolí pramenišť, zvyšovala vzdušnou vlhkost a mohla tak udržovat v celé oblasti relativně stabilní klima. Analogicky to dnes funguje například na Aljašce nebo na Čukotském poloostrově. Důležitým faktorem také bylo, že rostliny měly celoročně k dispozici kapalnou vodu, které byl v tehdejší krajině kritický nedostatek. Byla to taková oáza uprostřed arktické pouště,“ doplňuje Hošek.

Důkazy z Liptovské kotliny

Podle autorů studie mohlo být podobných hydrotermálních oáz ve střední Evropě víc, mají důkazy například z Liptovské kotliny na Slovensku, kde se ze stejné doby našlo mnoho pylu teplomilných dřevin. „Výsledky výzkumu zásadně mění dosavadní představy o přežívání organismů během ledových dob,“ zdůrazňují autoři.

Obecně se totiž mělo za to, že se během posledního glaciálního maxima teplotně náročné druhy rostlin a živočichů přesunuly z nehostinných oblastí severní a střední Evropy tisíce kilometrů jižněji – až ke Středozemnímu moři. Tam měly přečkat až do počátku současné doby meziledové a zhruba před deseti tisíci lety se pak postupně šířit zpět na sever.

Jenže nový výzkum naznačuje, že to tak být nemuselo. Data totiž ukazují, že některé teplomilné druhy přečkaly v malých populacích i severněji.

Zaledněné Alpy

V současnosti už u Hodonína k vývěru horkých pramenů nedochází. Že fungovaly právě během nejchladnějšího období poslední doby ledové, může souviset se zaledněním Alp. Ty byly zatíženy několik kilometrů silným ledovým příkrovem, který celé horstvo zatlačoval.

„Při těchto protichůdných pochodech se pravděpodobně aktivovaly hluboce založené zlomové struktury, podél kterých mohlo z hloubky několika kilometrů docházet k výstupu geotermálně ohřáté vody. Ochlazení a s tím spojený růst alpského ledovce tak paradoxně napomohl setrvání teplomilné vegetace v oblasti,“ dodává Hošek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější, zjistila studie

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.
před 1 hhodinou

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 17 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 19 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 21 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
včera v 09:18

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025
Načítání...