Washington - Mimořádné a s ničím nesrovnatelné akustické vlastnosti 300 let starých nástrojů italského mistra houslaře Antonia Stradivariho, řečeného Stradivarius, spočívají v hustotě jejich dřevní hmoty. Zjistil to nizozemský lékař Berend Stoel za pomoci lékařského scanneru.
Berend Stoel z lékařské fakulty Leidenské univerzity v Nizozemsku, jehož studie byla zveřejněna v úterý, ve spolupráci s americkým houslařem Terrym Bormanem provedl tomodensitometrii u několika houslí, které vyrobili Stradivarius (1644-1737) a Guarneri del Gesu (1698-1744).
Bylo jim jasné, že musejí zkoumat kvalitu materiálu použitého na výrobu houslí, aby mohli proniknout do tajemství těchto s ničím nesrovnatelných nástrojů. K tomu by však bylo nutné nástroje poškodit, aby se dala analyzovat hustota jejich dřevní hmoty. Taková cesta nebyla možná, neboť každé z těchto houslí mají hodnotu několika desítek milionů korun. K takovému účelu se tedy velmi dobře hodila tomodensitometrie, s jejíž pomocí se především zkoumají plíce.
Lékařské scannery studovaly hustotu dřevní hmoty
Doktor Stoel z rentgenového oddělení lékařské fakulty v Leidenu ve spolupráci s pneumologem Janem Stolkem zdokonalil počítačový program, který se používá pro vypočítávání plicní hmoty u pacientů trpících rozedmou plic. Stoel vytvořil nový program, jímž se dá na základě lékařských scannerů studovat hustota dřevní hmoty.
Tato studie potvrzuje teorii amerických vědců, kteří před několika lety přišli s vysvětlením, že stradivárky vděčí za svůj jedinečný zvuk chladnému období, které v době jejich výroby panovalo.
Hustší dřevní hmota díky malé době ledové
Od konce 16. století do poloviny 19. století byly v Evropě teploty celkově nižší a rozšířily se alpské ledovce. Tomuto období se říká malá doba ledová. V letech 1645 až 1715, právě v době, kdy Stradivari působil, pak nastalo takzvané Maunderovo minimum, kdy bylo ještě chladněji. Chladno způsobilo zpomalení růstu stromů, takže jejich dřevní hmota je hustší.
Slavný houslař tak na výrobu svých nástrojů s výjimečnými akustickými vlastnostmi používal stromy, které vyrostly v podmínkách, jež se od té doby už nikdy neopakovaly.
Les houslí
Jako všichni houslaři té doby Stradivari velmi pečlivě vybíral stromy, jejichž dřevo zpracovával. Soudilo se, že si opatřoval dřevo z jižních italských Alp, z oblasti, které se říká „les houslí“. Tento masiv je dnes součástí přírodní rezervace Paneveggio.
Aby houslaři dosáhli dobrého zvuku nástroje, vyhledávali osamocené javory a smrky, které rostly ve výšce, na severních svazích a v chudé půdě, se zvláště sevřenými letokruhy. Takové stromy rostou velmi pomalu a dodávají nástroji charakter zároveň lehký a hutný i nervní a pružný, který je zárukou dobrého zvuku.
