Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.
Pro návrh hlasovalo 464 poslanců, 92 bylo proti a 65 se zdrželo. U českých zákonodárců činil poměr jedenáct pro ku čtyřem proti, pět se zdrželo. Proti schválení aktu hlasovali z českých europoslanců Jan Zahradil (ODS), Hynek Blaško a Ivan David (oba zvoleni za SPD) a Kateřina Konečná (KSČM). Zdrželi se tři zástupci hnutí ANO a dva členové ODS.
Akt zakáže mimo jiné použití špehovacích počítačových programů (spyware) proti novinářům „s výjimkou přesně definovaných případů“, státní orgány nebudou smět vyvíjet na novináře jakýkoliv nátlak, aby jim prozradili své zdroje, a evropská média se budou moci bránit před svévolným omezováním či mazáním obsahu velkými internetovými platformami, píše se v tiskové zprávě europarlamentu.
„Je to signál pro Slovensko, že všechny evropské země sdílí svobodu a demokracii a nechtějí, aby jakákoliv země Evropské unie tuto svobodu médií pozměňovala,“ řekl poslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s odkazem na postup vlády Roberta Fica vůči veřejnoprávním médiím a premiérově snaze omezovat nezávislá média, která pokládá za nepřátelská. „Zahrávat si s veřejnoprávními a nezávislými médii vždy vede k diktatuře a je třeba na to Slovensko poměrně jasně a tvrdě upozornit,“ dodal.
Vraždy novinářů v EU
Německá poslankyně z klubu evropských lidovců Sabine Verheyenová (CDU), která je zpravodajkou normy, v rozpravě zmínila zavraždění novinářky Daphne Caruanaové Galiziové v roce 2017 na Maltě a ohrožení svobody tisku v Maďarsku. „Evropský zákon o svobodě médií je naší odpovědí na tyto hrozby,“ řekla. „Význam plurality médií pro fungující demokracii ani nelze dostatečně ocenit,“ zdůraznila.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na závěr úterní debaty připomněla zavraždění novináře Jána Kuciaka v roce 2018 na Slovensku, kde odhaloval korupční aféry spjaté s politikou. „Dnes tady hovoříme o aktu o svobodě médií, a když pomyslím na situaci a vývoj na Slovensku, tak se mi chce říct, že včera bylo pozdě,“ prohlásila Jourová.
„V každé zemi by měla být opravdu silná média veřejné služby, a ne média, která budou sloužit jako hlásné trouby strany a vlády,“ dodala Jourová s tím, že Evropská komise vývoj na Slovensku detailně sleduje.
Jourová vidí na Slovensku velké nebezpečí
Návrh nového zákona o Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) může vést ke konci nezávislého zpravodajství veřejnoprávních médií na Slovensku. V rozhovoru s českými a slovenskými novináři v Bruselu to ve středu uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Evropská komise vývoj v zemi detailně sleduje, Jourová by se chtěla sejít se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou. Eurokomisařka nechtěla předjímat možný postih pro Slovensko, zatím podle svých slov dává přednost dialogu a vysvětlování.
„Ten proces je na začátku, jak jsem pochopila... Ale vidím tam velké nebezpečí, že jak ta programová rada, tak i rada televize a rozhlasu budou vyloženě pod kontrolou, já to řeknu natvrdo, stranických orgánů vlády. Tak to nemá být,“ uvedla česká eurokomisařka.
Změny v RTVS by mohly nastat již během následujících měsíců. Na dotaz, zda má Evropská komise nástroje, jak vývoj zvrátit, místopředsedkyně EK uvedla, že pro ni je „vždycky nejlepším nástrojem dialog“. „Velmi bych stála o rozhovor s paní ministryní Šimkovičovou. Musíme si o těch věcech promluvit,“ řekla.
Nový sporný návrh slovenské vlády Roberta Fica ohledně Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) počítá mimo jiné s výměnou vedení, silnějším vlivem státu na tuto instituci nebo se zřízením nové rady pro dohled nad jejím programem. Proti připravovaným změnám se na Slovensku dříve vyslovily opoziční strany a záměry kritizovala i samotná RTVS, která je označila za snahu podřídit veřejnoprávní média politické moci.
„Přijatý akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií má přinést svobodnější a nezávislejší mediální prostor. Proto zavádíme větší transparentnost médií, aby čtenáři měli jasné ponětí, kdo je vlastníkem média. V této databázi bude muset být uvedeno i další podnikání, které vlastník médií má. Čtenář se například dozví, že vlastník média současně vlastní nějaký byznys, a může z toho vyvodit, zda to nějak ovlivňuje zprávy v médiích,“ uvedl europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).
Nedomnívá se, že by se novou normou mohly zaštítit různé dezinformační weby, protože nadále platí odpovědnost za zveřejněný obsah. „To, že se snažíme vytvořit prostor, kde média jsou svobodná, ještě neznamená, že lze beztrestně provozovat dezinformační média financovaná třeba z Ruska bez jakékoliv odpovědnosti za obsah,“ řekl Kolaja.
Jako příklad potřebnosti nové normy Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) uvedla maďarskou agenturu, v jejímž názvu figuruje zkratka pro visegrádskou čtyřku V4, ale ve skutečnosti jde podle ní o „hlásnou troubu“ vlády premiéra Viktora Orbána, a ne o názory Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). „Ve chvíli, kdy se zjistí, kdo to vlastní, jak je to financované, tak bude možné ukázat, že toto není V4,“ uvedla europoslankyně.
Transparentní informování o vlastnictví a financování médií i v dalších členských zemích EU zabrání podle Šojdrové vytváření falešných dojmů a odhalí skutečné zájmy. Akt sice nebude možné vymáhat „z pozice síly“, nicméně podle europoslankyně je důležitá i sama podpora nezávislosti médií ze strany EU.
