Arabsko-kurdská koalice SDF tvrdí, že Turecko a jeho syrští spojenci zahájili v severovýchodní Sýrii velkou pozemní ofenzivu, při které útočí na tři vesnice. Ankara naopak tvrdí, že na turecké vojáky útočí Kurdové. Syrská státní tisková agentura SANA oznámila, že turečtí vojáci a jejich spojenci zaútočili na vojáky prezidenta Bašára Asada a několik jich zabili. Všechny strany konfliktu trvají na tom, že dodržují prodloužené příměří, které má v oblasti na syrsko-turecké hranici platit do úterý.
Turecko v Sýrii opět útočí, tvrdí arabsko-kurdská koalice a Damašek
3 minuty
Události: Boje mezi Turky a Kurdy v Sýrii pokračují i přes příměří
Syrské demokratické síly (SDF), jejichž součástí jsou kurdské milice YPG, ve svém prohlášení uvedly, že útok tureckých jednotek na vesnice „ležící mimo oblast příměří“ přinutil k útěku tisíce civilistů. „Naše jednotky stále bojují,“ uvedla koalice SDF.
„Navzdory závazku našich sil dodržet klid zbraní a stáhnout jednotky z celé oblasti příměří turecký stát a jeho teroristické frakce proces příměří neustále porušují,“ napsala koalice SDF, která vyzvala Spojené státy, aby zasáhly a útok zastavily. Turecko je podle SDF zodpovědné za „zhoršení procesu příměří“.
Podle syrské stání agentury SANA dobyli spojenci Turecka z rukou Kurdů vesnici Manádžír a proti kurdským milicím bojovali také ve dvou nedalekých vesnicích. Mluvčí arabsko-kurdské koalice SDF uvedl, že turečtí spojenci k útoku použili těžké zbraně, a dodal, že se SDF hodlá bránit.
Turecké ministerstvo obrany podle agentury Reuters naopak uvedlo, že u Rás al-Ajnu bylo při útoku kurdské milice YPG zraněno pět tureckých vojáků.
Syrská státní agentura SANA později uvedla, že turečtí vojáci a jejich spojenci zaútočili na pozice syrské armády u města Tall Tamir. Syrská armáda oznámila, že při následných bojích přišla o několik vojáků a několik dalších bylo zraněno.
Erdogan: Kurdské milice zlikvidujeme, pokud se nestáhnou
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle agentury Reuters řekl, že Ankara využije svého práva zlikvidovat kurdské milice u hranice s Tureckem, pokud se z oblasti podle dohody o klidu zbraní kurdští bojovníci nestáhnou.
Zástupce arabsko-kurdských milicí již v úterý oznámil, že syrští kurdští bojovníci se z oblasti již stáhli. Přesná rozloha této zóny, jak je definována v dohodě, nebyla zveřejněna a podle AP je možné, že se Turecko snaží sféru své kontroly rozšířit.
Rusko vyšle další vojenské policisty
Na severu Sýrie začali ve středu na základě rusko-turecké dohody hlídkovat ruští vojenští policisté. Mají pomoci zajistit stažení oddílů syrských Kurdů. Ve čtvrtek Rusko oznámilo, že tam do týdne vyšle dalších 276 vojenských policistů a 33 kusů vojenské techniky.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin oznámil, že kurdské síly pokračují ve stahování z oblastí poblíž turecké hranice. „S uspokojením musíme poznamenat, že dohody, kterých bylo dosaženo v Soči, jsou realizovány,“ citovala agentura Interfax Veršinina. Podotkl, že dohoda, ve které se hovoří o stahování kurdských sil, se netýká civilní kurdské populace. Jak dlouhá bude přítomnost tureckých vojáků v oblasti, podle něj nebylo stanoveno.
Erdogan také uvedl, že Ankara a Moskva se domluvily na zřízení tureckého pozorovacího stanoviště v severovýchodní Sýrii u Manbidže. „Požádali jsme o oblast o rozloze pět krát devatenáct kilometrů severozápadně od Manbidže, abychom tu oblast chránili. Dohodli jsme se na tom s Ruskem. Bude to něco jako pozorovací stanoviště,“ řekl Erdogan.
Stoltenberg: Státy NATO podporují mezinárodní zapojení v Sýrii
Mezi státy NATO je široká podpora mezinárodního řešení situace. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po zasedání aliančních ministrů, kteří diskutovali i o možném zapojení některých spojenců do vytvoření bezpečné zóny v Sýrii. Za situace, kdy zvláště evropští partneři Ankary tvrdě kritizují turecký vojenský vpád do Sýrie, bylo ovšem podle Stoltennerga slyšet rozdílné názory na další postup.
Ministři diskutovali mimo jiné o německém návrhu na vytvoření bezpečného pásma v Sýrii, které by zajišťovali vojáci některých aliančních zemí. Na výraznější pokrok během ministerské schůzky však podle diplomatů nebyl prostor zvláště s ohledem na mírnější postoj Spojených států, které s Tureckem uzavřely dohodu o příměří na severu Sýrie; prezident Donald Trump poté rozhodl o zrušení protitureckých sankcí.
Stoltenberg proto hodnotil jednání jako „otevřenou a upřímnou diskusi mezi přáteli a spojenci“, z níž nevzešel žádný konkrétní návrh. „Plně podporujeme politické řešení pod patronátem OSN,“ uvedl šéf NATO s tím, že aliance chápe bezpečnostní obavy Turecka.
Evropský parlament tureckou invazi odsoudil
Evropský parlament ve čtvrtek tureckou invazi do Sýrie odsoudil a označil ji za závažné porušení mezinárodního práva. Ankaru vyzval, aby intervenci okamžitě ukončila a stáhla všechny své vojáky ze syrského území.
Usnesení, které europoslanci přijali na plénu ve Štrasburku, také vyzývá k přijetí „přiměřených a cílených“ ekonomických sankcí proti Turecku. Podle poslanců by EU například mohla zmrazit preferenční režim pro dovoz tureckých zemědělských produktů a jako poslední možnost pozastavit celní unii s Tureckem, což by mělo výrazný dopad na obchod země s osmadvacítkou.
Už ve středu europarlament navrhl, aby Evropská unie výrazně omezila Turecku peníze, které do země proudí v rámci předvstupní pomoci.
„Napadení Kurdů v Sýrii jen dokazuje, co už je dlouho zřejmé. Turecko už dávno není partnerem, který by dodržoval stejné hodnoty jako EU,“ uvedla česká europoslankyně Michaela Šojdrová, která působí ve společném parlamentním výboru EU-Turecko. Ankara podle ní zašla příliš daleko. „EU musí reagovat embargem na zbraně, ale i na finanční toky do Turecka. Nesmí přihlížet začínající humanitární a bezpečnostní katastrofě,“ dodala.
Poslanci také zdůrazňovali, že současné příměří je slabý příslib. Německá levicová poslankyně a turecká rodačka Özlem Demirelová uvedla, že takzvaná „bezpečnostní zóna“ u hranice, nutná podle Ankary pro návrat syrských uprchlíků do vlasti, neznamená bezpečnost, ale nové uspořádání Sýrie. „Faktem je, že všichni včetně EU zde mají své geostrategické zájmy, nebylo ani přijato úplné zbrojní embargo,“ uvedla.
Příměří má skončit začátkem příštího týdne
Turecko, které zahájilo ofenzivu proti syrským Kurdům 9. října, minulý čtvrtek přistoupilo na 120hodinové příměří požadované Spojenými státy. Erdogan v úterý po jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem oznámil, že klid zbraní, jenž má umožnit stažení kurdských milic z oblasti u syrské hranice s Tureckem, bude prodloužen o 150 hodin, tedy o něco více než šest dní, počínaje od 23. října.
Jádrem dohody je podmínka, že syrští Kurdové, někdejší američtí spojenci v boji proti teroristické organizaci Islámský stát, se stáhnou z pohraničního pásma. Ankara uvádí, že tam chce vybudovat bezpečnou zónu pro návrat syrských běženců.
