Ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za první pololetí píše, že antisystémové hnutí zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu, přičemž dezinformace, zejména z Ruska, podkopávají demokracii. Poslanec ODS Pavel Žáček v Událostech, komentářích označil hoaxy za ohrožení systému, zatímco bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) míní, že za dezinformátory jsou označováni lidé s jiným názorem. To odmítá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž dezinformace není názor, ale záměrně šířená lež.
Podle Žáčka jsou dezinformace zásadním ohrožením, zvláště pokud jde o působení ze zahraničí. „My jako demokratická společnost a demokratičtí politici vedeme velmi vážnou diskusi, jak tomu čelit. Máme nástroje, jednotlivé resorty mají přijaté určité plány, ale to, že se nám dezinformace prolínají s politickou realitou, velmi komplikuje situaci,“ řekl.
Vondráček konstatoval, že je zastáncem svobody projevu. „Bez svobody projevu není demokracie možná. Bohužel se u nás za bojem proti dezinformacím často skrývá snaha o nálepkování, manipulování s veřejným míněním. Já jsem v tom velice opatrný a skeptický. Když s něčím nesouhlasíte, jste dezinformátor nebo šíříte škodlivý narativ. Dostáváme se do pozice, kam bychom se dostávat neměli,“ domnívá se.
Šojdrová s deklarací, že svoboda projevu je základ demokracie, souhlasí, věří ale, že Česko by mělo zapracovat na strategii tváří v tvář dezinformacím. „Svobodu musí doprovázet zodpovědnost. Každý, kdo poruší zákon, musí počítat s tím, že je to jeho zodpovědnost. Tam, kde se začínají šířit dezinformace, které nabádají k organizovanému násilí, které štvou lidi proti sobě, tam už je ohrožena bezpečnost. Tam končí svoboda lidí, kteří po sítích šíří násilí a nenávist,“ řekla.
Hranice mezi dezinformací a názorem
Šojdrová upozornila, že je nutné připomenout si, co to vlastně dezinformace znamená. „Dezinformace je lež, která to o sobě ví,“ zdůraznila. „To bychom neměli povolit, neměli bychom tomu jen přihlížet. Pokud někdo záměrně šíří lež, aby získal například politickou moc, aby šířil nenávist, to bychom přece neměli trpět,“ sdělila.
Lidovecká europoslankyně je také toho názoru, že důležitá je i výchova a vzdělávání, aby lidé uměli rozeznat a ověřit si informace, které najdou například na sociálních sítích.
Vondráček si myslí, že trestání podmíněnými či nepodmíněnými tresty za názor nebo i lež na sociálních sítích společnosti neprospívá. „Můžeme s rozsudkem nesouhlasit, ale musíme ho vždy respektovat. Myslím si ale, že to není dobrý trend,“ uzavřel.
Žáček pochválil policii i soudy
„Dnes jsme v době, kdy je dezinformace díky sociálním sítím fenomén. To, co se v minulosti dělo profesionálně, tedy rozvědka nebo StB, tak dnes může dělat každý,“ prohlásil Žáček.
Hranice mezi názorem a dezinformací by podle něj měla být dvojí. „Když to zasahuje osobnostní práva jednotlivce, má právo se bránit. Druhá strana je ta cizí moc, která se snaží zvrátit demokratické procesy, napadnout ústavní řízení, podkopat bezpečnost svrchovaného státu,“ upozornil.
Žáček řekl, že je rád, že bezpečnostní složky, policie i soudy reagují samy o sobě. „Že to není žádná právní úprava, která by byla prosazená naší vládou. To jsou prostě zákony, které zde platí dlouhou dobu, jenom je dneska reagováno na tu situaci, na zvýšenou agresivitu některých jednotlivců, dezinformátorů a dalších,“ uvedl.
Podle Žáčka se vede diskuze o tom, zda přijímat další pravidla, případně zpřísňovat ta stávající. „Může to být masivní útok na stát, na jeho ústavní zřízení a některé nástroje bezpečnostním složkám chybějí. Na druhou stranu vůči jednotlivým atakům jednotlivých extremistů nástroje máme a policie a soudy je využívají,“ vysvětlil.
