Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.
Oproti podobným skupinám, které fungovaly před pandemií covidu-19, je nynější hnutí podle ministerstva „vitálnější“. Tvoří jej především lidé starší 40 let. „Lze tak hovořit o revoltě osob středního či vyššího věku, které cítí existenční obavy a zažívají pocit odcizení,“ píše ve zprávě vnitro.
Antisystémové hnutí podle ministerstva tvoří široká škála nesourodých uskupení, které mají omezený počet členů i omezenou životnost. Skupiny se často skládaly jen z několika jednotlivců, při svých prezentacích se ale snažily působit dojmem masových, dobře organizovaných subjektů s politickými ambicemi, „včetně nahrazení stávajícího politického systému jiným způsobem vládnutí“.
Představitelé některých subjektů se zaštiťují různými konspiračními teoriemi nebo se jim snaží dodávat spirituální rozměr. „Na hnutí se takzvaně nalepili i lidé, kteří frustrace druhých účelově zneužívají k získávání popularity, finančního zisku či politického kapitálu,“ míní ministerstvo.
Česko jako nelegitimní stát
Lidé aktivní v antisystémovém hnutí také podle vnitra začali přebírat myšlenku, že Česko není legitimním státem. Dosud se tento koncept takzvaných suverénních občanů podle ministerstva projevoval především nátlakovým jednáním proti úřadům či ignorováním jejich výzev, vyvrcholením činnosti se ale staly incidenty u Městského soudu v Praze či královéhradeckého krajského soudu. „Tyto osoby se pokusily zablokovat konkrétní soudní líčení s obviněnými, kteří byli vykreslováni jako oběti nelegitimního systému,“ vysvětlilo vnitro.
V prvním pololetí letošního roku ministerstvo registrovalo velké množství aktivit spadajících do proruského hybridního působení. Je namířené proti Česku kvůli jeho podpoře Ukrajiny. Kromě produkce dezinformací a podpory antisystémových proudů jde o opakované kybernetické útoky, poplašné zprávy a zastrašování oponentů. Cílem je podle vnitra podkopávat a oslabovat pilíře demokratického systému.
Potenciál dezinformačních médií radikalizovat společnost podle vnitra opadá, jejich čtenáři dávají přednost údernějším a kratším sdělením či streamovaným videím, která se šíří na sociálních sítích. V prvním pololetí tato média produkovala zprávy namířené proti liberální demokracii a vládě. Setrvale produkovala xenofobní obsahy namíření proti muslimům a migrantům, vnitro registrovalo i antisemitské teorie.
Vyčpělí anarchisté, extremisté bez osobností
Pravicoví extremisté se letos zaměřili především na zahraniční akce a udržování kontaktů. Domobranecké skupiny ochromily vzájemné neshody a strach z postihu úřadů, nedokázaly navíc vygenerovat charismatické osobnosti. Anarchistické kolektivy jsou podle vnitra „myšlenkově vyčpělé a stereotypní“, komunita je rigidní a noví členové do ní nepřichází. Ministerstvo nezaznamenalo významnější projevy náboženského extremismu.
Ortodoxní komunisté letos i nadále šířili prokremelské narativy, vnitro registrovalo aktivity stalinistů, kteří bagatelizují komunistické zločiny. Někteří ortodoxní komunisté podle vnitra otevřeně zpochybňují demokratické principy. Nejvíce pozornosti získal místopředseda KSČM Josef Skála, domnívá se ministerstvo.
„Ten se postupem času vzdaluje čistě komunistickým myšlenkám a orientuje se více na takzvané antisystémové hnutí,“ dodal úřad. Skálovi soudy letos pravomocně uložily osmiměsíční podmíněný trest za popírání válečného zločinu, masakru polských válečných zajatců v Katyni.
Napětí mezi Romy a Ukrajinci
V prvním pololetí letošního roku se také podle zprávy objevovaly xenofobní či rasistické projevy osob bez vazeb na pravicově extremistické prostředí. V souvislosti se zabitím Roma v Brně ministerstvo zaregistrovalo xenofobní výroky na adresu Ukrajinců i z romské komunity. Někteří lidé se snažili napětí dále rozdmýchávat, další naopak varovali před uplatněním kolektivní viny.
„Do budoucna je třeba počítat s tím, že se vzájemné konflikty mezi některými Ukrajinci a Romy, respektive Čechy, mohou dále objevovat,“ konstatuje vnitro. Majorita i minority podle něj procházejí od pandemie řadou zátěžových situací, které mohou zvyšovat jejich citlivost a reaktivitu na mezietnické konflikty. „V případě zanedbání či podcenění této skutečnosti bude docházet k růstu napětí a ke zneužívání situace extremisty a populisty,“ varovalo vnitro.
