Žhářské útoky na francouzskou železnici nevyvolávají v bývalém místopředsedovi Evropského parlamentu (EP) Liboru Roučkovi (SOCDEM) pochybnosti o bezpečnosti na olympiádě. Řekl to v pořadu Události, komentáře. S Roučkem souhlasila i bývalá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle které zatím není důvod k obavám. Francouzská vysokorychlostní železnice v noci na pátek čelila koordinované žhářské sabotáži s cílem zásadně narušit dopravu, a to zejména v Paříži. Útokem, který ovlivnil nejméně statisíce cestujících, se zabývají všechny francouzské zpravodajské služby.
V Roučkovi žhářské útoky na pařížské železnici pochybnosti o bezpečnosti na olympiádě nevyvolávají. „Francie udělala (pro bezpečnost) maximum. Viděli jsme to při slavnostním zahájení. Ta bezpečnost je naprosto bezprecedentní,“ věří bývalý místopředseda Evropského parlamentu. Podle něj navíc nešlo o přímý útok na slavnostní zahájení olympijských her.
Šojdrová považuje současnou dobu za nebezpečnou. Souhlasí s Roučkem, že i přes neklidné dění ve světě nejsou žhářské útoky důvodem k obavám. Považuje je však za důvod k velké ostražitosti. „EU to nepochybně musí ve své politice zohlednit,“ apelovala Šojdrová.
Podle bývalého europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) jsou otázky bezpečnosti dlouhodobé téma. „Vzpomeňme, že před několika lety byl teroristický útok přímo v Paříži. Byl to problém celé Evropy,“ zavzpomínal a dodal, že tajné služby s terorismem úspěšně bojují. V listopadu 2015 došlo ve francouzské metropoli k sérii teroristických útoků, které si vyžádaly na 130 mrtvých.
„Počet teroristických útoků islámských extrémistů výrazně klesl, ale bezpečnost je stále klíčovým tématem,“ tvrdí Pospíšil s tím, že před několika lety v EU převládala obava, že počty útoků budou narůstat. „Pokud problém bezpečnosti olympijských her zůstane u tohoto útoku, tak si myslím, že to bude velký úspěch a klobouk dolů před tím, jak to Francouzi případně zvládnou,“ dodal.
Bývalý europoslanec Daniel Kroupa zavzpomínal, že v době vstupu Česka do EU se Evropa jevila jako mnohem bezpečnější než v současnosti. „Bezpečnost tehdy nebyla největší téma. Řekl bych, že největší téma tehdy byla reforma EU směrem k demokracii a rozšíření,“ podotknul.
Role východní Evropy podle mnohých posílila
„Myslím si, že je možné v rámci kolegia komisařů vyhradit komisaři pro obranu dostatečné pravomoci, aby to portfolio naplňoval,“ je přesvědčen bývalý europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Podle něj se situace kolem případného komisaře pro obranu vyjasní v následujících „týdnech, nebo spíše měsících“. Teprve poté se podle Kolaji ukáže, zda bude disponovat důležitým portfoliem, nebo půjde spíše o „trochu falešné portfolio“.
Rouček uvedl, že v době jeho mandátu v EP byl zodpovědný za zahraniční politiku, tedy i vztahy s Ruskem a Spojenými státy. Byl také v podvýboru pro obranu a bezpečnost a potvrdil slova Kroupy o tom, že tehdy bezpečnost nebyla prioritou. On osobně by vzhledem k současné bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě byl pro zřízení eurokomisaře pro obranu.
Silné portfolio pro kandidáta na eurokomisaře
Celková podoba složení nové Evropské komise se teprve vyjeví, jednotlivé státy už ale postupně přicházejí se svými nominacemi. Většina zemí se nechala slyšet, že chce „silné ekonomické portfolio“. To se týká i Česka, kandidátem na eurokomisaře je současný ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
Kroupa sdělil, že kolem roku 2004 si Česko nemohlo říkat o silné portfolio. „V té západní části Evropy převažoval trochu přehlíživý pohled na východní část EU. Pro mnohé západní politiky tím hlavním partnerem bylo Rusko,“ upřesnil tehdejší pozici Česka v EU s tím, že západní státy svoji politiku formovaly tak, aby nepopudily Rusko.
Pospíšil zastává názor, že každý členský stát EU při honbě za co nejsilnějším portfoliem zastává jinou taktiku. „Estonsko vsadilo na silné jméno. Premiérka Estonska (Kaja Kallasová) chce do Komise, to je jasné poselství, které slyšíme poslední půlrok. I když je to malá země bude mít pravděpodobně silné portfolio,“ shrnul Pospíšil a dodal, že Polsko zase sází na neuvedení jména, ale uvedení o jaký resort má zájem. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj zastává pozici, že v rámci taktiky české vlády při vyjednávání se nemá žádané portfolio uvádět.
