Nabíječky pro telefony či tablety se v EU sjednotí, schválili europoslanci

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

„Je to velký den pro spotřebitele a také velký den pro naše životní prostředí,“ prohlásil maltský europoslanec Alex Saliba, který se jako zpravodaj EP podílel na formování konečného znění normy.

Při svém dopoledním vystoupení se slovy „toto je minulost“ zvedl nad řečnický pultík klubko kabelů a adaptérů, načež dodal „toto je současnost“ a ukázal jedinou nabíječku. Krátce po poledni pak parlament příslušný návrh odhlasoval poměrem 602 hlasů ku 13.

Podle unijních činitelů norma nejen zjednoduší životy obyvatelům a ušetří jim peníze, ale také zredukuje množství elektronického odpadu. Eurokomisařka Margrethe Vestagerová ji na půdě EP spojovala s úsporou až tisíc tun „e-odpadu“ ročně.

Rychle získaná podpora

Evropská komise návrh předložila loni v září a iniciativa poměrně rychle získala podporu europoslanců i členských zemí Unie. Během letošních vyjednávání o konečné podobě byl záběr směrnice rozšířen a spotřebitelům by tak měl kabel s koncovkou USB-C v budoucnu stačit na nabíjení mobilů, tabletů, čteček, digitálních fotoaparátů, bezdrátových sluchátek, myší a reproduktorů nebo ovladačů k herním konzolím.

Na tyto produkty se opatření začne vztahovat 24 měsíců po vstupu v platnost, u laptopů mají výrobci 40 měsíců na to, aby se přizpůsobili.

Dotažení legislativního procesu do konce při aktuální rozpravě vítali zástupci všech politických skupin Evropského parlamentu. Někteří zdůrazňovali, že spotřebitelé se díky přijaté regulaci také budou moci rozhodnout, zda si nové přenosné zařízení koupí s novou nabíječkou, nebo bez ní. Také ovšem zaznívala kritika na adresu Evropské komise, že cesta ke sjednocení nabíječek trvala příliš dlouho. Komise v uplynulých letech o tématu jednala s výrobci, přičemž proti vystupovala zejména společnost Apple, která dlouhodobě používá vlastní systém konektorů.

„Již přes deset let se snažíme z půdy Evropského parlamentu dotlačit Komisi k tomu, aby začala jednat (…), ale až donedávna byla Komise neaktivní,“ řekla česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která při přípravě opatření plnila roli stínové zpravodajky. Přijatá směrnice podle ní mohla zahrnovat i další typy zařízení, označila ji nicméně za důležitý krok na zmírnění problému, s nímž „se setkáváme všichni“.

Čeští europoslanci rozhodnutí vítají

O tom, že EP roky volal po zásahu unijní exekutivy, mluvila na plénu také další česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO). Aktuální vývoj podobně jako ostatní řečníci vítala, zdůraznila však, že unijní předpisy bude třeba přizpůsobovat technologickému vývoji. „USB-C je dnes nejefektivnější variantou nabíječky, ale zítra může přijít USB-D nebo nový bezdrátový standard,“ upozornila. V této souvislosti nová směrnice dává prostor EK k úpravě pravidel skrze takzvané akty v přenesené pravomoci.

„Toto hlasování zavazuje Evropskou komisi, aby průběžně posuzovala možnost zahrnout i další kategorie výrobků. První revize se nařízení dočká už tři roky od začátku platnosti a pak každých pět let s ohledem na technologický pokrok, pohodlí spotřebitelů i životní prostředí,“ doplnil český zástupce ve frakci zelených Marcel Kolaja (Piráti).

Kolaja upozorňoval, že unijní orgány se musí zaměřit také na „druhou stranu kabelu“, tedy na konektory na adaptérech. „Pokud bychom sjednotili i druhou stranu, docílíme ještě menšího elektronického odpadu,“ vysvětlil. Řešení podle něj může přinést aktuálně projednávané nařízení o „ekodesignu“.

Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) vyzdvihl zahrnutí notebooků, které je podle něj výsledkem tlaku europoslanců ve vyjednávání s členskými zeměmi. „Když si je spotřebitelé budou moci nabíjet stejnou nabíječkou jako třeba mobil, výrazně jim to usnadní život,“ domnívá se.

„Každý máme doma mnoho nabíjecích kabelů, u kterých často ani nevíme, k čemu přesně jsou. Veškeré tyto nabíječky a kabely produkují až 13 tisíc tun elektronického odpadu ročně. Jednotný typ nabíjecího kabelu proto ulehčí život nejen nám, uživatelům elektronických zařízení, ale zejména tím výrazně ulevíme naší planetě,“ domnívá se europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
21:57Aktualizovánopřed 5 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 32 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.