Inteligentní regulace rychlosti i nouzové brzdění mají být u nových aut povinné, schválili europoslanci

Evropský parlament schválil návrh nařízení o rozšíření povinné výbavy nových automobilů o vyspělé bezpečnostní technologie, jakými jsou například systém nouzového brzdění či mechanismus upozorňující na překročení povolené rychlosti. Moderní technologie by podle návrhu měly být součástí vybavení nových automobilů od května 2022 a od května 2024 i u existujících modelů aut. Poslanci se na znění návrhu již předběžně domluvili s Radou ministrů. Podle odhadů by opatření mohlo přispět ke snížení počtu smrtelných dopravních nehod o 20 procent.

Pro nařízení hlasovalo 578 poslanců, 30 bylo proti a 25 se hlasování zdrželo. Nová pravidla se budou vztahovat na osobní vozidla, dodávky, autobusy a nákladní automobily.

Jedním z bezpečnostních prvků, které by měly být v budoucnu součástí povinné výbavy automobilů, je systém inteligentní regulace rychlosti, který řidiče na základě sledování map a rozpoznání dopravních značek upozorní na překročení povolené rychlosti. Samotný systém neomezí rychlost vozidla a řidiči budou mít možnost jej vypnout, zřejmě by tak ale museli učinit při každém nastartování vozidla, jelikož se systém zapne automaticky.

K dalším povinným záchranným systémům by měly patřit pokročilý systém nouzového brzdění a rozpoznávání rozptýlenosti řidiče, systém nouzového udržování vozidla v jízdním pruhu, detekce zpětného chodu, snadnější montáž alkoholového imobilizéru a signál nouzového brzdění. Přibýt by měla také černá skříňka, která by zaznamenala údaje o případné nehodě.

Počty smrtelných nehod už výrazně neklesají, nové technologie mohou znamenat změnu

„Každoročně stále umírá na evropských silnicích více než 25 tisíc lidí, a to i přesto že jsme za poslední roky snížili počet obětí automobilových nehod téměř o polovinu. Nové technologie nám dávají nové možnosti, jak snižovat počty mrtvých i zraněných v silničním provozu. Zařízení, která byla dosud dostupná pouze v luxusních vozech, by měla nyní sloužit všem,“ uvedla europoslankyně Dita Charanzová (ANO) s tím, že prosadila řadu pozměňovacích návrhů.

„Komise například původně navrhovala, aby v případech, kdy řidič překročí povolenou rychlost, reagovalo auto vibrací plynového pedálu. Takto by to bylo naprosto nepřijatelné. Prosadila jsem proto, aby si výrobci mohli sami zvolit technické řešení, vybrat reakci auta na překročení rychlosti, ale hlavně aby mohl být tento systém samotným řidičem vypnut, pokud jej nechce používat. Jde o asistenční režim, který nám má jízdu například ve městech usnadnit, nikoli omezovat,“ doplnila. 

V letech 2001 až 2017 se v souvislosti s technologickým a společenským pokrokem počet úmrtí při dopravních nehodách v Evropě podle informací Evropského parlamentu snížil o 58 procent. Loni si vedle 25 tisíc životů vyžádaly nehody také 135 tisíc vážných zranění. V Česku byl loni počet úmrtí při dopravních nehodách v poměru k obyvatelstvu nad průměrem EU a oproti roku 2017 stoupl o 14 procent.

V poslední době počty smrtelných nehod již výrazněji neklesají. V roce 2017 měly podle statistik nejbezpečnější silnice Švédsko, Velká Británie a Nizozemsko, zatímco Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko se umístily na nejspodnějších příčkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 6 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 18 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...