Inteligentní regulace rychlosti i nouzové brzdění mají být u nových aut povinné, schválili europoslanci

Evropský parlament schválil návrh nařízení o rozšíření povinné výbavy nových automobilů o vyspělé bezpečnostní technologie, jakými jsou například systém nouzového brzdění či mechanismus upozorňující na překročení povolené rychlosti. Moderní technologie by podle návrhu měly být součástí vybavení nových automobilů od května 2022 a od května 2024 i u existujících modelů aut. Poslanci se na znění návrhu již předběžně domluvili s Radou ministrů. Podle odhadů by opatření mohlo přispět ke snížení počtu smrtelných dopravních nehod o 20 procent.

Pro nařízení hlasovalo 578 poslanců, 30 bylo proti a 25 se hlasování zdrželo. Nová pravidla se budou vztahovat na osobní vozidla, dodávky, autobusy a nákladní automobily.

Jedním z bezpečnostních prvků, které by měly být v budoucnu součástí povinné výbavy automobilů, je systém inteligentní regulace rychlosti, který řidiče na základě sledování map a rozpoznání dopravních značek upozorní na překročení povolené rychlosti. Samotný systém neomezí rychlost vozidla a řidiči budou mít možnost jej vypnout, zřejmě by tak ale museli učinit při každém nastartování vozidla, jelikož se systém zapne automaticky.

K dalším povinným záchranným systémům by měly patřit pokročilý systém nouzového brzdění a rozpoznávání rozptýlenosti řidiče, systém nouzového udržování vozidla v jízdním pruhu, detekce zpětného chodu, snadnější montáž alkoholového imobilizéru a signál nouzového brzdění. Přibýt by měla také černá skříňka, která by zaznamenala údaje o případné nehodě.

Počty smrtelných nehod už výrazně neklesají, nové technologie mohou znamenat změnu

„Každoročně stále umírá na evropských silnicích více než 25 tisíc lidí, a to i přesto že jsme za poslední roky snížili počet obětí automobilových nehod téměř o polovinu. Nové technologie nám dávají nové možnosti, jak snižovat počty mrtvých i zraněných v silničním provozu. Zařízení, která byla dosud dostupná pouze v luxusních vozech, by měla nyní sloužit všem,“ uvedla europoslankyně Dita Charanzová (ANO) s tím, že prosadila řadu pozměňovacích návrhů.

„Komise například původně navrhovala, aby v případech, kdy řidič překročí povolenou rychlost, reagovalo auto vibrací plynového pedálu. Takto by to bylo naprosto nepřijatelné. Prosadila jsem proto, aby si výrobci mohli sami zvolit technické řešení, vybrat reakci auta na překročení rychlosti, ale hlavně aby mohl být tento systém samotným řidičem vypnut, pokud jej nechce používat. Jde o asistenční režim, který nám má jízdu například ve městech usnadnit, nikoli omezovat,“ doplnila. 

V letech 2001 až 2017 se v souvislosti s technologickým a společenským pokrokem počet úmrtí při dopravních nehodách v Evropě podle informací Evropského parlamentu snížil o 58 procent. Loni si vedle 25 tisíc životů vyžádaly nehody také 135 tisíc vážných zranění. V Česku byl loni počet úmrtí při dopravních nehodách v poměru k obyvatelstvu nad průměrem EU a oproti roku 2017 stoupl o 14 procent.

V poslední době počty smrtelných nehod již výrazněji neklesají. V roce 2017 měly podle statistik nejbezpečnější silnice Švédsko, Velká Británie a Nizozemsko, zatímco Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko se umístily na nejspodnějších příčkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...