Inteligentní regulace rychlosti i nouzové brzdění mají být u nových aut povinné, schválili europoslanci

Evropský parlament schválil návrh nařízení o rozšíření povinné výbavy nových automobilů o vyspělé bezpečnostní technologie, jakými jsou například systém nouzového brzdění či mechanismus upozorňující na překročení povolené rychlosti. Moderní technologie by podle návrhu měly být součástí vybavení nových automobilů od května 2022 a od května 2024 i u existujících modelů aut. Poslanci se na znění návrhu již předběžně domluvili s Radou ministrů. Podle odhadů by opatření mohlo přispět ke snížení počtu smrtelných dopravních nehod o 20 procent.

Pro nařízení hlasovalo 578 poslanců, 30 bylo proti a 25 se hlasování zdrželo. Nová pravidla se budou vztahovat na osobní vozidla, dodávky, autobusy a nákladní automobily.

Jedním z bezpečnostních prvků, které by měly být v budoucnu součástí povinné výbavy automobilů, je systém inteligentní regulace rychlosti, který řidiče na základě sledování map a rozpoznání dopravních značek upozorní na překročení povolené rychlosti. Samotný systém neomezí rychlost vozidla a řidiči budou mít možnost jej vypnout, zřejmě by tak ale museli učinit při každém nastartování vozidla, jelikož se systém zapne automaticky.

K dalším povinným záchranným systémům by měly patřit pokročilý systém nouzového brzdění a rozpoznávání rozptýlenosti řidiče, systém nouzového udržování vozidla v jízdním pruhu, detekce zpětného chodu, snadnější montáž alkoholového imobilizéru a signál nouzového brzdění. Přibýt by měla také černá skříňka, která by zaznamenala údaje o případné nehodě.

Počty smrtelných nehod už výrazně neklesají, nové technologie mohou znamenat změnu

„Každoročně stále umírá na evropských silnicích více než 25 tisíc lidí, a to i přesto že jsme za poslední roky snížili počet obětí automobilových nehod téměř o polovinu. Nové technologie nám dávají nové možnosti, jak snižovat počty mrtvých i zraněných v silničním provozu. Zařízení, která byla dosud dostupná pouze v luxusních vozech, by měla nyní sloužit všem,“ uvedla europoslankyně Dita Charanzová (ANO) s tím, že prosadila řadu pozměňovacích návrhů.

„Komise například původně navrhovala, aby v případech, kdy řidič překročí povolenou rychlost, reagovalo auto vibrací plynového pedálu. Takto by to bylo naprosto nepřijatelné. Prosadila jsem proto, aby si výrobci mohli sami zvolit technické řešení, vybrat reakci auta na překročení rychlosti, ale hlavně aby mohl být tento systém samotným řidičem vypnut, pokud jej nechce používat. Jde o asistenční režim, který nám má jízdu například ve městech usnadnit, nikoli omezovat,“ doplnila. 

V letech 2001 až 2017 se v souvislosti s technologickým a společenským pokrokem počet úmrtí při dopravních nehodách v Evropě podle informací Evropského parlamentu snížil o 58 procent. Loni si vedle 25 tisíc životů vyžádaly nehody také 135 tisíc vážných zranění. V Česku byl loni počet úmrtí při dopravních nehodách v poměru k obyvatelstvu nad průměrem EU a oproti roku 2017 stoupl o 14 procent.

V poslední době počty smrtelných nehod již výrazněji neklesají. V roce 2017 měly podle statistik nejbezpečnější silnice Švédsko, Velká Británie a Nizozemsko, zatímco Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko se umístily na nejspodnějších příčkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 10 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 15 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.