Novým místopředsedou europarlamentu je Marc Angel, nahradil odvolanou Kailisovou

Uvolněné křeslo místopředsedy Evropského parlamentu zaujme lucemburský europoslanec Marc Angel. Na schůzi ve Štrasburku pro kandidáta levicové frakce S&D zvedlo ruku 307 jeho kolegů, což stačilo ke zvolení ve druhém kole. Angelova řecká předchůdkyně Eva Kailisová, která je jednou z hlavních postav obřího korupčního skandálu v europarlamentu, byla z funkce odvolána v prosinci.

Angel se stal jedním ze čtrnácti místopředsedů. Funkci na základě dohody politických sil vždy zastávají zástupci jednotlivých frakcí. Kailisová byla členkou levicové skupiny poslanců Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), proto měl její kandidát Angel úspěch v hlasování předem prakticky jistý. Protikandidáty totiž postavily jen dvě menší frakce.

Tajné hlasování nakonec tak jednoznačné nebylo, v prvním kolem Angel získal pouze 263 z 555 odevzdaných hlasů, což na většinu nestačilo. Pro kandidátku euroskeptické frakce Identita a demokracie (ID), Italku Annalisu Tardinovou, se vyslovilo 179 europoslanců a Francouzka Gwendoline Delbosová-Corfieldová z frakce Zelených získala 113 hlasů.

V druhém kole už Angel na většinu dosáhl, přesto pro něj nezvedli ruku ani zdaleka všichni zástupci tří největších frakcí, které mají dohromady 422 zákonodárců.

Kailisová a Qatargate

Zatčení Angelovy předchůdkyně Kailisové začátkem prosince naznačilo nekalé praktiky v Evropském parlamentu, kde se podle belgické prokuratury pokoušeli představitelé neevropských zemí, jako jsou Katar nebo Maroko, prosadit své zájmy pomocí úplatků a materiálních výhod pro zákonodárce, jejich spolupracovníky a blízké.

Kailisová je obžalovaná z korupce, praní špinavých peněz a zločinného spolčení a od prosince je ve vazbě. Obžalovaný je také bývalý italský europoslanec Pier Antonio Panzeri, který v úterý uzavřel s belgickou prokuraturou dohodu o spolupráci výměnou za nižší trest. Mezi podezřelé patří i belgický člen Evropského parlamentu Mark Tarabella a Ital Andrea Cozzolino, o jejichž imunitě budou europoslanci rozhodovat příští měsíc.

Větší dohled nad zákonodárci

Kvůli kauze nazývané Qatargate začali europoslanci horečně debatovat o tom, jak korupčním praktikám zabránit. Na plenární schůzi ve středu padaly například návrhy na zpřísnění stávajících pravidel kontroly, na tvrdší postihy za jejich porušení nebo na lepší ochranu whistleblowerů – lidí, kteří na překročení pravidel upozorní. Europoslanci zdůrazňovali, že skandál významně poškodil důvěryhodnost celé instituce a že je třeba zvýšit dohled nad aktivitami zákonodárců.

„Sebereflexe parlamentu zatím není dostatečná,“ míní lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. Podle ní je chybou také to, že parlament v současné situaci na volbu nového místopředsedy tak spěchá. Stejně to vidí i německý europoslanec z frakce Zelených Damian Boeselager, kterého citoval server Politico. „Tohle mohl být silný signál, že rozumíme tomu, jak je situace vážná, a že chceme znovu získat důvěru… Místo toho rutinně pokračujeme, jako by se nic nestalo,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěProjev amerického prezidenta Donalda Trumpa k národu

Americký prezident Donald Trump má projev k národu. Tématem mají být nadcházející volby do Kongresu.
před 6 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.