U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).
„Vstup Česka do EU urychlil růst tuzemské ekonomiky,“ řekl Pospíšil a zmínil, že české hospodářství roste i nadále. „Do české ekonomiky doplynuly za posledních dvacet let téměř dva biliony korun, které měly povahu především veřejných investic,“ dodal. Podle Konečné ale není EU v dobré kondici. „Myslím si, že EU udělala řadu významných chyb, a samozřejmě se to propíše i do české ekonomiky,“ míní komunistická europoslankyně.
Kolaja připustil, že EU má problémy, jako je například dvojí kvalita potravin, ale dodal, že jejich řešení by nebylo snazší, kdyby Česko nebylo v Unii. Šojdrová připomněla, že Evropský parlament přijal směrnici o nekalých obchodních praktikách, která podle ní bojuje proti dvojí kvalitě potravin. Ovšem Charanzová není spokojená s výsledkem této legislativy. „Chtěla jsem, abychom šli dál,“ dodala.
David uvedl, že pokud bude pokračovat současný trend vývoje Evropské unie, zmiňuje Green Deal, podporu imigrace, militarizaci, degradaci demokracie, tak to podle něj bude mít nepříznivé dopady na občany České republiky. Vrecionová upozornila, že evropská legislativa odpovídá složení Evropského parlamentu, na jehož základě vzniká Evropská komise, která legislativu předkládá. „Složení dnešního Evropského parlamentu je velmi levicové, zelené a progresivistické,“ hodnotí.
Evropské hodnoty a naplněná očekávání
Europoslanci bilancovali dvě dekády, ve kterých Česká republika funguje jako člen EU. „Jsem rád, že žiji ve společenství zemí, které jsou demokratické, probíhají zde svobodné volby, a lidská práva jsou základem všech států,“ prohlásil Pospíšil. Podle Vrecionové mladá generace v současné době považuje za samozřejmé, že může cestovat a studovat v zahraničí. Díky EU se podle ní zvedla úroveň české ekonomiky a životního standardu.
Konečná upozornila na to, že existuje řada možností, jak studovat i mimo EU, a poukázala na studium v USA nebo ve Spojeném království. „Nevím, jestli peníze daňových poplatníků EU mají jít na mejdany, ale nevylučuji to,“ řekla Konečná o programu Erasmus, který umožňuje studentům z členských zemí studovat v rámci Evropské unie.
Proti tomu se ohradila Charanzová, která vyzdvihla příležitost, že v zahraničí mohou studovat desítky českých studentů. „Přeji si, abychom měli vzdělanou společnost,“ dodala. „Vzdělanější společnost znamená lepší budoucnost,“ zdůraznil Kolaja a připomněl, že v Československu za komunistického režimu bylo cestování po Evropě kontrolované a omezované centrální vládou.
David nicméně vidí věci, které jsou podle něj v rozporu s demokracií. „Eurokomisařka (Věra) Jourová prosazuje pod záminkou boje proti dezinformacím cenzuru a snaží se zabránit tomu, aby bylo možné na sociálních sítích uvádět, co si lidé přejí napsat, protože každý má podle základních lidských práv příležitost vyjadřovat názory a šířit je,“ podotýká.
Migrace
Minulý týden Evropský parlament schválil nová pravidla pro přístup EU k migraci. „Hlasovala jsem pro to, aby vnější hranice EU byla bezpečná,“ uvedla Šojdrová. „Nikdo z nás nechce opakování migrační vlny 2015,“ řekla Charanzová a dodala, že všechny evropské země a jejich europoslanci hledají nové řešení. Na nových migračních pravidlech vyzdvihla především zrychlení procedur, které vyřizují azylový proces.
Podle Pospíšila se však evropské instituce nejsou schopné dohodnout na jednotném postupu. Do budoucna je podle europoslance TOP 09 důležitá ochrana vnější hranice, screening – tedy kontrola a evidence – příchozích na hranicích a omezení počtu lidí, kteří vstupují do EU.
Kolaja upozornil, že budoucí migrační opatření budou záviset na složení europarlamentu po volbách, ale schválená legislativa se podle něj „z historické zkušenosti“ nereviduje hned v následujícím funkčním období.
Podle Davida se „pracuje“ na tom, aby do Evropské unie přišlo víc migrantů. Europoslanec za SPD prohlásil, že komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová podporuje, aby do Evropy přišli další migranti. Konečná pak kritizovala roli, kterou sehrál český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při vyjednávání o migraci, protože podle ní nezastával dostatečně silnou pozici, a zdůraznila potřebu ochrany vnějších hranic EU.
Podle Vrecionové současný návrh migračních pravidel představuje drobný posun, který je ovšem „naprosto nedostatečný“. „Doufám, že složení příštího europarlamentu bude takové, že se k migračním pravidlům vrátí,“ řekla europoslankyně za ODS.
O Izraeli a Ukrajině
V souvislosti s útokem Íránu na Izrael, který Teherán prezentuje jako odvetu za úder proti íránskému konzulátu v Damašku, hovořili europoslanci o situaci na Blízkém východě. „Kloním se k názoru (amerického) prezidenta (Joa) Bidena, aby už nikdo nic nedělal,“ řekla Konečná. Podle ní není Izrael „bez viny“ a poukázala na počet mrtvých Palestinců v Pásmu Gazy.
Pospíšil podle svých slov stojí pevně na straně Izraele, a jako spouštěč konfliktu na Blízkém východě označil útok teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Jeruzalém podle něj následné kroky provedl s ohledem na mezinárodní právo a na prostředí Blízkého východu, kde „není možné ukázat slabost“.
David zdůraznil, že „nelze začít dějiny od bodu, kdy se nám to hodí“. Útok Hamásu na Izrael je podle něj neospravedlnitelný, ale poukázal na to, že mu předcházel další vývoj palestinsko-izraelských vztahů.
„Řešení má v rukou Hamás. Kdyby propustil rukojmí, tak Izrael nebude mít důvod bombardovat Gazu,“ míní Šojdrová. Podle Vrecionové Izrael očekával, že se z Pásma Gazy stane prosperující oblast, ale „Hamás si všechny tamní obyvatele vzal jako rukojmí“.
Podle Charanzové byl zlomovým okamžikem právě útok Hamásu ze 7. října, a odsoudila i útok Íránu na Izrael. Místopředsedkyně EP vyjádřila také názor, že povinností zemí ze střední Evropy je nezapomenout na pomoc Ukrajině. Izrael získal své obranné schopnosti díky podpoře ze Západu, míní Kolaja. „Na Ukrajině bychom měli dělat to samé,“ dodal.
„Bude hlavním úkolem příštího Evropského parlamentu zachovat podporu Ukrajině,“ zdůraznil Pospíšil. Podle něj se buď zachová podpora USA a EU pro Ukrajinu, což dle jeho slov povede k její nezávislosti, nebo budou posilovat aktivity ruské armády na východě napadené země.
V rusko-ukrajinském konfliktu jde podle Davida o „nerostné bohatství Sibiře“. Následně naznačil, že na Ukrajině po Euromajdanu neprobíhaly svobodné volby. Proti tomu se ohradila Šojdrová a další členové EP. „Nezaměňujte fakta a vaše dojmy. Faktem je, že to byly svobodné volby, které na Ukrajině proběhly,“ řekla europoslankyně za KDU-ČSL.
S ohledem na změny klimatu
Klimatická změna byla hlavním tématem voleb roku 2019 a mohla se stát i klíčovou otázkou daného funkčního období, kdyby nepřišla pandemie covidu-19 a plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. Vznikla nicméně legislativa známá jako Green Deal. „Říkala jsem na půdě zemědělského výboru EP skoro pokaždé, že musíme mluvit s těmi, na které to bude dopadat, jestli to budou schopní zvládnout,“ podotkla Vrecionová. Charanzová prohlásila, že debata není o tom, zda se klima mění, ale jak na změnu reagovat. Opatření EU podle ní reflektovala spíš přání než praktické možnosti evropské ekonomiky.
Kolaja vyjádřil názor, že opatření proti klimatické změně nelze brzdit, protože změna klimatu může udělat Evropu neobyvatelnou pro následující generace. „Pokud chce někdo bojovat proti migraci, tak prvně musí bojovat proti klimatické změně, protože ta může spustit skutečně masivní přesuny obyvatelstva,“ řekl europoslanec za Piráty. Podle Konečné EU opatřeními proti změnám klimatu poškodila evropské hospodářství.
„Máme společný cíl, to je klimatická neutralita v roce 2050,“ sdělila Šojdrová a uvedla, že je potřeba přijmout opatření, která zvládne průmysl.
