Iniciativa Češi pomáhají má seznam zhruba dvou stovek rodin, které by byly ochotny přijmout dětské uprchlíky z řeckých táborů. Vyzvala vládu, aby poskytnutí pomoci umožnila a vytvořila meziresortní skupinu, která by navrhla přesný postup. Na tiskové konferenci to řekl zakladatel iniciativy Jaroslav Miko. Řecko v září požádalo o to, aby Česko přijalo 40 dětí bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve čtvrtek zopakoval, že Česko má pomáhat především v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, a připomněl, že stát nadále odmítá jejich přerozdělování.
„Rodin je nyní zhruba 200. Některé už nevěří, že by se vše zrealizovalo (přijetí dětských uprchlíků)… Proběhlo setkání s některými rodinami. Přijely ze Zlína, z Ostravy. Jely do Prahy, aby se něco dozvěděly,“ uvedl Miko. Podle něj mu loni v září premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček slíbili, že snahy iniciativy podpoří. „Pokud budou děti, budou rodiny a budou finance, tak nám stát dá součinnost,“ shrnul závazek Miko.
České rodiny jsou podle něj připraveny postarat se o děti, které přišly do Evropy bez doprovodu: „Třeba když jim v Sýrii zemřeli rodiče, do Evropy je vzali sousedi. Ale pak je nechali v Řecku s tím, že k nim nemají žádný právní status.“
Iniciativě se přihlásily nejen rodiny cizinců, ale také české nebo rodiny lidí různého původu.
Řecko vyzvalo k převzetí dětí. Hamáček prý požadoval jen malé Syřany
Řecko začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Na dopis upozornil server Hlídací pes. Šéf resortu Hamáček pak uvedl, že se Řecko jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl. Minulý týden Atény vybídl, aby poskytly seznam konkrétních dětí, které by ČR mohla přijmout. Podotkl, že podobnou žádost zaslal do Řecka už před rokem, odpověď ale nedostal.
„Jsem přesvědčen, že problém, o kterém hovoříme, se rozhodně netýká syrských sirotků ve věku do deseti let. Typický nezletilý bez doprovodu na řecké straně je chlapec ve věku 15+, velmi pravděpodobně z Afghánistánu nebo z Pákistánu. U takových osob je případná integrace velmi komplikovaná,“ řekl dnes Hamáček. Dodal, že u pakistánských uprchlíků důvod k přijetí nevidí, protože EU má s Pákistánem uzavřenou readmisní dohodu o navracení. „Takže tam by měla řecká strana okamžitě reagovat a vrátit je zpátky do Pákistánu,“ uvedl Hamáček.
Miko řekl, že český ministr vnitra loni žádal pouze o seznam syrských dětí a řecká strana odmítla vybírat potřebné podle státní příslušnosti. „Opakuje se ta situace. Ministr znovu žádá o seznam syrských dětí. Řecká strana znovu zopakovala, že děti na základě národnosti separovat nelze, když už si vybíráme podle věku. Proč má mít syrské dítě nárok na lepší život než afghánské nebo palestinské,“ ptal se Miko.
Iniciativa Češi pomáhají spolu s Lékaři bez hranic, Organizací pro pomoc uprchlíkům a Amnesty International vyzvala vládu, aby projevení solidarity nebránila a vytvořila meziresortní skupinu, která by navrhla přesný postup přijetí dětských běženců bez doprovodu z Řecka.
„Chceme, aby Česká republika přijala desítky dětí, to přece není v rozporu s naší bezpečností. A také aby vláda zrušila usnesení předchozí vlády, že Česko nevezme ani jednoho uprchlíka. Právě na to se ministr Hamáček odvolává,“ vyzval Miko a dodal: „Neříkáme, ať přijmeme každého. Rozhodně je na místě bezpečnostní prověrka dětí.“
Podle spolupracovníka ČT v Řecku Thomase Kulidakise jsou řecké tábory pro uprchlíky přeplněné. V poslední době navíc počet přicházejících lidí zesílil; jen ve středu dorazilo k řeckým břehům 360 lidí. Za letošní rok přišlo do Řecka podle Úřadu vysokého komisaře OSN téměř 60 tisíc lidí, z nichž většina připlula přes Egejské moře z Turecka. Podmínky v táborech se zhoršují, množí se nepokoje a přichází zima.
Řecká vláda proto tento týden přišla s plánem přesunout dvacet tisíc lidí na řeckou pevninu, kde těm, jejichž žádost o azyl nebude zamítnuta, povolí volný pohyb v místě, kde o azyl požádali. Tábory na pěti největších řeckých ostrovech se zavřou a vzniknou tam nová zařízení.
K přijetí dětí vyzvaly i opoziční strany
Na kabinet chtějí ve sněmovně tlačit i politici ze čtyř opozičních stran. Podle nich je absurdní, že desetimilionová bohatá země s humanistickou tradicí za víc než rok pomoc neposkytla. „Kdybychom rozmístili 40 dětí po celé republice, pro Prahu by to byly čtyři děti, pro Liberec dvě. To je přece nic,“ řekl místopředseda STAN Jan Farský. „Je to jeden autobus dětí, bavíme se o absurdně malém čísle,“ dodala místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Kromě nich výzvu podpořili ještě za Piráty Jan Lipavský a lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová.
S návrhem přijmout desítky syrských sirotků z řeckých táborů přišla loni právě Šojdrová. Premiér Babiš tehdy uvedl, že Česko žádné migranty přijímat nebude a uprchlíkům je třeba pomáhat v jejich zemích. Zmínil plán vybudovat sirotčinec v Sýrii. Týdeník Respekt před nedávnem informoval o tom, že se záměr neuskuteční.
Podle Šojdrové řecká žádost je nabídkou k dobrovolné solidaritě. „Celou dobu jsme slyšeli, že ČR je pro dobrovolnou solidaritu. Teď, když ji můžeme projevit, si vybíráme, jestli jsou děti malé. Neumíme se chovat zodpovědně. Ty děti tam jsou dva tři roky, sami si můžeme za to, že už tady nemáme osmileté děti,“ uvedla europoslankyně s tím, že je povinností každé vlády pomáhat dětem.
Podle vedoucí jednoho z řeckých projektů Lékařů bez hranic Eirini Papanastasiou je v Řecku na 5000 dětských uprchlíků bez doprovodu. V uprchlickém centru na ostrově Samos s kapacitou 650 míst pobývá 7000 lidí, dětí bez doprovodu je tam 300. Vody a jídla je nedostatek, chybí hygienické zázemí. „Viděli jsme děti, které jsou v takovém stavu, že přestaly jíst, mluvit,“ popsala Papanastasiou. Méně než 13 let je 15 procentům dětí, ostatní jsou starší.
O podmínkách v táborech mluvil také Miko: „Byl jsem zděšen, jak to může vypadat na území Evropské unie v 21. století. Děti spí v dírách, utíkají na noc do lesů, v táborech chybí zdravotní péče, lidé čekají několik hodin na jídlo a dostanou zkaženou rýži, nejsou tam řádné hygienické podmínky. Děti už ani nereagují jako děti, čím déle tam zůstávají,“ dodal Miko.
V4 znovu odmítla debatu o kvótách
Země visegrádské čtyřky ve čtvrtek na společném jednání zopakovaly odmítavý postoj k povinným kvótám na rozdělování migrantů mezi státy EU. Podle nich je třeba migrační problém řešit v Unii společně, zároveň je ale nutné hledat cesty, které nebudou členské státy nijak rozdělovat. V4 považuje za prioritu zabezpečení vnějších hranic EU a pomoc v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, aby se řešily příčiny migrace.
„Bylo by neefektivní se ke kvótám vracet. Takové nápady Unii jen rozdělí a nic dobrého to nepřinese. EU se má soustředit na ochranu vnějších hranic a pomoc zemím, ze kterých k nám proudí migranti,“ zdůraznil Hamáček.
Podobně se vyjádřil také premiér Babiš: „Je potřeba pomáhat lidem v zemích, odkud přichází. Určitě budeme solidární s tím, že poskytneme finanční prostředky, pomoc policistů nebo armády. Ale toto (přijímání uprchlíků) určitě není řešení.“
Reagoval tím na slova řeckého premiéra, který kritizoval členské státy EU ze střední a východní Evropy za to, že Řecku nepomáhají s přemisťováním uprchlíků. Řecký premiér podle spolupracovníka ČT Kulidakise zdůraznil, že solidarita v EU nemůže fungovat tak, že středoevropské země budou čerpat unijní fondy a těšit se z schengenského prostoru, aniž by pomohly svým partnerům v nouzi.
Slovensko už ví jistě, že žádné děti nepřijme. Ještě loni na podzim přitom premiér Peter Pellegrini tvrdil, že jeho země je dost bohatá na to, aby se mohla postarat o pár desítek sirotků. Podle tamního ministerstva vnitra ale stát nakonec od záměru upustil. Také Polsko odmítá přijímat uprchlíky včetně dětí bez doprovodu. Považuje je za bezpečnostní hrozbu.
