S přicházející zimou začíná Řecko stěhovat migranty z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři na pevninu. Vláda prosadila zákon o zrychlení azylového řízení, který má neúnosnou situaci řešit. Lidi bez nároku na azyl hodlá co nejdřív deportovat. Počet běženců z Turecka v posledních měsících zase stoupá. Kritická je situace i v Bosně a Hercegovině.
Uprchlíci žijí v táborech na Balkáně v tristních podmínkách. A čeká je zima
Do Vucjaku u hranic s Chorvatskem soustředila v létě bosenská vláda migranty z celého okolí. V táboře chybí elektřina, k mytí slouží jen studená voda z hadice. Kolem přídělů jídla vznikají konflikty a s příchodem zimy zde jde minimálně o zdraví.
„Spíme v ubohém stanu, nejsou tam žádné postele, spíme na kamení. Chybí další potřebné věci jako toalety. Koupeme se jednou za šest dní,“ popisuje tristní situaci migrant Habib al Bašad.
Vloni a letos do Bosny přišlo přes 48 tisíc migrantů. Mnoha z nich se podařilo jít dál na západ. Vláda ale stále nerozhodla, co s těmi zbylými. Mezinárodní organizace na Bosnu zatím naléhají marně.
„Vucjak ukazuje, co je v Bosně a Hercegovině teď absolutní prioritou: dosáhnout politického rozhodnutí o ubytování pro migranty. Jinak je naprosto jasné, co se stane. Když tu lidi zůstanou přes zimu, začnou umírat,“ varuje koordinátor Mezinárodní organizace pro migraci Peter Van der Auweraert.
Obce vznik uprchlických zařízení odmítají. Bosenské úřady navíc chtějí do dvou týdnů zrušit centrum Bira, které obývá dva a půl tisíce běženců a je jediné na severozápadě Bosny.
Omezení migrace dopadne na ty nejpotřebnější, tvrdí odpůrci kroků řecké vlády
Neúnosná je i situace 35 tisíc žadatelů o azyl na východořeckých ostrovech. Nová vláda v Aténách přijala zákon zaměřený na snížení počtu příchozích a zrychlení azylového řízení. Letos do Řecka připlulo z Turecka nejvíc migrantů od krize z roku 2015.
„Ty, kteří vědí, že nemají nárok na azyl, ale přesto se snaží přijet a zůstat v naší zemi, už nebudeme tolerovat,“ varuje premiér Kyriakos Mitsotakis.
Tábor Moria na Lesbu je určen pro tři tisíce lidí, přežívá jich tam ale 15 tisíc. Zařízení navštívila komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová a neskrývala rozčarování: „Lidé stojí ve frontě na jídlo přes tři hodiny. Viděla jsem děti s neošetřenými kožními nemocemi. Bylo tam mnoho dalších věcí, které v Evropě 21. století šokují.“
Podle komisařky nový řecký zákon podmínky žadatelů o azyl ztíží. A podle odpůrců vlády se budou počty příchozích snižovat na úkor těch nejpotřebnějších.