Povinné uprchlické kvóty se ukázaly jako nefunkční řešení krize a Česko udělalo dobře, že je razantně odmítlo. V pořadu Události, komentáře to v reakci na stanovisko unijní generální advokátky uvedl místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) se Česko mělo alespoň pokusit kvóty naplnit.
Česko se podle unijní generální advokátky spolu s Polskem a Maďarskem neřídilo právem EU, když nesplnilo povinnost přijmout svou kvótu uprchlíků prosazenou většinou členských zemí. Stanovisko advokátky není pro unijní soud závazné.
„Není to zatím rozhodnutí evropského soudu. Nemyslím si, že by to byla ostuda. Zrovna v tomto případě jsme jasně ukázali, s čím nesouhlasíme,“ zdůraznil místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Bžoch s tím, že evropský soud by se měl zabývat také tím, zda bylo legální kvóty státům nařídit.
Bžoch připomněl, že některé jiné unijní státy si uprchlíky přebíraly, ovšem kvóty stejně nenaplnily. „Ukázaly tím, že (kvóty) stejně nefungují. Razantní postoj České republiky byl správný,“ je přesvědčen Bžoch.
Podle něj je teď otázkou, zda by vůbec přišly nějaké sankce ze strany EU za neplnění povinností, když kvóty nesplnily i některé země, jež se do programu na rozdíl od žalovaných států přihlásily a nepřevzaly dostatečný počet uprchlíků.
V tuzemsku mělo na základě kvót skončit přes dva tisíce běženců. „Naše kapacity v detenčních zařízeních jsou něco přes devět set míst. Nemohli jsme to ani zajistit v takovém množství, které nám bylo určeno,“ tvrdí Bžoch s tím, že takový krok podle něj mohl případně i ohrozit vnitřní bezpečnost.
Klíčová je dobrovolná solidarita, míní Šojdrová
Podle Šojdrové Evropská komise musela Česko zažalovat. „Zodpovídá za to, že právo bude vynutitelné a že bude požadovat po členských státech, aby plnily to, co se dohodlo,“ konstatovala europoslankyně.
„Česká republika a další země se snažily přesvědčit své partnery, že hlasování o povinných kvótách není rozumné, že je lépe jít na dobrovolnou solidaritu. Protože se nám to nepodařilo, tak jsme byli přehlasováni. V takové situaci jsme se měli pokusit splnit svoji povinnost tak, abychom ji splnili bezpečně. A myslím, že se to dalo naplnit bezpečně,“ míní Šojdrová.
Podle ní šlo o pomoc konkrétním běžencům. „Vadí mi, že se tam vytrácí lidský aspekt. V uprchlických táborech byli a stále jsou lidé, kteří tu pomoc skutečně potřebují, a těm jsme pomoci mohli,“ podotkla europoslankyně.
V roce 2017 Česko udělilo azyl 47 žadatelům a doplňkovou mezinárodní ochranu pak 117 lidem, uvedla Šojdrová. „A to přesně ze zemí, kde odmítla udělit azyl z kvót. Jsou tam Iráčané, Syřané, Afghánci. Ve skutečnosti Česká republika pomohla lidem, kteří přišli nelegálně a požádali o azyl. I v době, kdy jsme tvrdili, že nepřijmeme ani jednoho uprchlíka,“ upozornila europoslankyně.
Evropa nyní řeší, jak s žadateli o azyl přicházejícími v drtivé většině do jihoevropských zemí nakládat dále. Zatímco Itálie a Francie trvají na systému povinných kvót, Německo změnilo názor a nyní je pro dobrovolný princip pomoci přetíženým státům.
