Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí ze smluv Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová ohledně žaloby, kterou podala Evropská komise v loňském roce. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný. Definitivní rozsudek by mohl padnout na počátku příštího roku.
Generální advokátka EU: Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti, když odmítly uprchlické kvóty
Události: Česko podle unijní generální advokátky nesplnilo povinnost přijmout uprchlíky (zdroj: ČT24)
Státy žalované Evropskou komisí podle Sharpstonové nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání lidí obavami o svou vnitřní bezpečnost. „Mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů“ odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla v tiskovém prohlášení soudu.
Advokátka také odmítla argument žalovaných zemí, že se na přebírání migrantů nepodílely kvůli rizikům spojeným s rychlým zpracováváním velkého počtu žádostí. Podle Sharpstonové mohly země v případě přetížení požádat o dočasné pozastavení přijímacího procesu a nikoli program úplně odmítat.
Systém byl podle ní založen na třech významných zásadách unijního práva, které platí bez výjimky pro všechny členské státy: právním státu, solidaritě a loajální spolupráci. „Nerespektování těchto povinností proto, že v konkrétním případě nejsou vítány nebo jsou neoblíbené, představuje nebezpečný první krok k rozpadu uspořádané a strukturované společnosti, která se řídí zásadami právního státu,“ uvedla ve zprávě Sharpstonová.
Premiér Babiš: Je nutné vyčkat na rozhodnutí soudu
Český premiér Andrej Babiš v reakci napsal: „Stanovisko generální advokátky není závazné, je to čerstvá věc, aktuálně toto stanovisko ČR studuje a analyzuje. V každém případě bude nutné vyčkat rozhodnutí soudu, které jediné je závazné.“
Babiš dodal, že čeští občané při vstupu do Unie nesouhlasili s tím, že členské státy budou většinovým hlasováním rozhodovat, kdo bude v Česku žít a pracovat. „S takovým výkladem smluv nebudu nikdy souhlasit. Azylová politika je věcí každého členského státu a přerozdělování uprchlíků, kteří vstoupili do EU nelegálně, rozhodně nepatří mezi naše povinnosti,“ konstatoval. Překročit hranici do EU bez kontroly a v první zemi požádat o azyl je legální.
Přerozdělování považuje za špatné rozhodnutí, které nic neřeší. „Při soudním řízení využijeme všechny možnosti obrany a rovněž záležitost budeme koordinovat s představiteli Polska a Maďarska. Nejsme v tom sami. S povinnými kvótami ČR nebude nikdy souhlasit, alespoň po dobu, co budu já premiér. Slíbil jsem to voličům a já svoje sliby držím,“ dodal Babiš.
Polsko a Maďarsko odmítají měnit postoj
Vláda ve Varšavě tvrdí, že odmítnout povinné rozmisťování migrantů mohla na základě smlouvy o fungování Evropské unie, podle které mohou jednotlivé členské země samy rozhodovat v otázkách ochrany vnitřní bezpečnosti a udržení veřejného pořádku.
„Rozhodnutí o přerozdělování zcela nesplnila většina členských zemí,“ podotkl také mluvčí polské vlády Piotr Mueller s tím, že Evropská komise se na Soudní dvůr EU ale obrátila jen v případě Polska, Česka a Maďarska.
Náměstek maďarského ministerstva spravedlnosti Pál Völner v reakci podle agentury MTI uvedl, že odcházející Evropská komise se dál snaží prosadit přesun migrantů do Maďarska. Vláda v Budapešti prý ale trvá na tom, že Maďarsko nechce ani trvalé, ani jednorázové povinné kvóty pro příjem migrantů.
Tři žalované země nepopírají, že pravidla přerozdělování neplnily. Bylo to však podle nich odůvodněné, především kvůli udržení pořádku a bezpečnosti. Poukazují také na to, že se nakonec přesunulo výrazně méně žadatelů o azyl, než se původně předpokládalo. Program přerozdělování skončil po dvou letech předloni.
Podle kvót se podařil přesunout jen zlomek uprchlíků
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo velké množství žadatelů o azyl mířících do Evropy ze Sýrie i z dalších států sužovaných válkou nebo diktaturou. Obě jihoevropské země velké množství lidí nezvládaly.
Plán předpokládal přesun až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si jich z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc. Česko přijalo pouze 12 lidí a tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá.
Slovensko a Maďarsko už dříve neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud tehdy naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.
Evropa mezitím zažívá největší nárůst počtu příchozích běženců od roku 2015. Řecko hlásí až 12 tisíc nových migrantů měsíčně. Otázky, jak řešit případnou další uprchlickou krizi, jsou tak opět aktuální. Zatímco Německo mluví o nových kvótách, které by tentokrát měly být dobrovolné, Francie a Itálie dál trvají na povinném přebírání běženců.