Dalšími protesty pohrozili členové Agrární komory. Chtějí, aby vláda do konce měsíce svolala mimořádnou schůzi a projednala jejich požadavky. Žádají například úlevu od administrativy nebo omezení bezcelního dovozu z Ukrajiny. Na nedělním sněmu Agrární komory v Brně sklidily potlesk projevy prezidenta komory Jana Doležala i viceprezidentů Martina Pýchy a Leoše Říhy. Oba byly velmi kritické vůči krokům současné vlády na podporu zemědělců.
Agrární komora hrozí dalším kolem protestů
2 minuty
Události: Agrární komora hrozí dalšími protesty
„České zemědělství se nachází v největší krizi od roku 2004, tedy od vstupu Česka do Evropské unie,“ řekl Doležal. Za letošní rok očekává velký pokles v zemědělství.
Upozornil, že pokračuje propad cen zemědělských komodit oproti roku 2023. Navíc je tu podle něj i nový jev, a to zpožďování výplat dotačních podpor. Jako hlavní problém pak zmínil „propad tržeb, růst nákladů a tedy následně horší hospodářský výsledek“.
Potíže se podle Doležala dotkly řízení finančních toků, kdy se zemědělské podniky ocitají bez peněz a musí chodit do bank. Ty jim pak prý v některých případech odmítají půjčovat, protože vidí, že se situace nelepší.
Proto se zemědělci podle šéfa komory opět obrátili na ministra Marka Výborného (KDU-ČSL), aby se pokusil na národní i mezinárodní úrovni prosadit jejich pět požadavků. Vzhledem k tomu, že současná česká vláda podporuje prodloužení bezcelních dohod mezi EU a Ukrajinou, zemědělci neočekávají, že se situace na trhu zlepší, prohlásil.
7 minut
Vyjádření prezidenta Agrární komory Jana Doležala
Agrárníci chtějí ministra jako krizového manažera
„Potřebujeme vědět, jak ministr Výborný bude naše požadavky řešit. Ne jako politik, aby je komentoval a přesvědčoval nás, že se nic neděje – my víme, že se něco děje – ale aby je řešil jako krizový manažer. Agrární komora proto dala ministrovi termín do konce dubna.“
Doležal dodal, že pokud komora neuvidí náznak řešení, budou protestní akce pokračovat. Doplnil, že na sněmu zaznívaly hlasy, aby manifestace, zřejmě v druhé polovině května, byly mnohem radikálnější, než byly ty minulé. Zmínil, že například v Bruselu bývají protesty mnohem vyhrocenější. „Nemyslím si, že v České republice budeme až tak radikální, ale pořád je tady prostor, abychom byli více vidět a možná i více cítit v Praze.“
Poukázal rovněž na to, že Polsko více chrání své zemědělce, například přímou platbou na tunu obilovin, aby za letošek neskončili v červených číslech. „Takovou vůli tady od naší vlády nevidíme.“
Požadavky agrární komory podpořila i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Ministr se domnívá, že řada požadavků zemědělců už byla naplněna
Ministr Výborný upozornil, že strávil bezmála čtyři hodiny diskusí nad stavem českého a evropského zemědělství. „Debata nebyla jednoduchá, to nezastírám, což odráží i stav, ve kterém se sektor nachází,“ řekl. Uznal, že zemědělce po celém Evropě trápí nízké výkupní ceny například obilí. Zmínil, že spolu s několika dalšími zeměmi inicioval zákaz dovozu olejnin z Ruska do Evropy, „který bude vbrzku platit“. To by prý mohlo mít příznivý vliv na výkupní ceny obilí.
6 minut
Vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného
Dodal, že se podařilo zajistit pro české zemědělce národní dotaci ve výši půl miliardy, a to tak, aby polovinu z ní dostali v polovině roku. Tedy v době, kdy před sklizní potřebují finanční prostředky. Zmínil rovněž, že se podařilo zmírnit některé administrativní podmínky, které Evropská unie kladla na zemědělce a farmáře, a s tím pak odpadla i kontrola, která se k dané podmínce váže. „V boji s byrokratickým otesánkem budeme samozřejmě pokračovat.“
Ministr se také domnívá, že řada požadavků zemědělců už byla naplněna. O dalších řekl, že jsou aktuálně v řešení a o některých se debata ještě povede. Některé požadavky prý slyšel, a tak počká, až je obdrží písemně v rámci usnesení Agrární komory. Myslí si, že každý soudný zemědělec vnímá kroky, které vláda činí jak na národní, tak na evropské úrovni. „Pojďme se bavit o tom, jak tu pomoc správně zacílit.“
Slíbil také, že dvě miliardy dostane zemědělský sektor jinou cestou, než se počítalo. Původní záměr prostřednictvím programu na podporu zaměstnanosti by prý Evropská komise neumožnila. Navíc by část peněz šla zaměstnancům, část by se vrátila na odvodech za zdravotní a sociální pojištění zpět do rozpočtu, část by zůstala v sektoru samotném. Nově by peníze měly směřovat na nejohroženější část sektoru, tedy pro střední podniky, které hospodaří na 500 až 2,5 tisíci hektarech a mají kombinovanou – rostlinnou a živočišnou – výrobu.
Neshoda na kořenech problémů
Zasedání sněmu se o více než devadesát minut protáhlo, ze strany řečníků zaznívaly i výzvy k razantnějším protestům. Nevoli vyvolala europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která sice požadavky zemědělců podpořila, zároveň ale upozornila, že v krizi není jen zemědělství, ale celá Evropská unie.
„Důvodem je ale bezprecedentní situace na Ukrajině, kterou nikdo nepředvídal a která do Unie přivedla tři miliony lidí. To je třeba mít na paměti,“ uvedla Šojdrová.
Jeden z přítomných delegátů na to reagoval z publika emocionálním projevem, kdy za kořen problémů evropského zemědělství označil Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, souhrn opatření, která mají zbrzdit klimatickou změnu.
