Zvýšení důchodů se komplikuje, v Senátu pravděpodobně narazí zákon, který zvyšuje průměrnou penzi o tři sta korun měsíčně nad zákonnou valorizaci. Česká televize zjistila, že návrh hodlají změnit ODS a Starostové, dva nejsilnější kluby, které v horní parlamentní komoře disponují jasnou většinou. Nelíbí se jim, že vláda navrhuje dodatečný růst penzí na dluh. Průměrný důchod má podle návrhu v příštím roce vzrůst celkem o 758 korun měsíčně. To by znamenalo pro rozpočet skoro třicet miliard navíc.
„Je to další sekera do naší budoucnosti v tom smyslu, že nakonec na to všichni doplatíme. Ale že to teď není vidět, toho bohužel v předvolební době některé strany využívají,“ konstatuje místopředseda ODS a předseda Senátu Miloš Vystrčil.
„Minulý rok jsme byli stále čtvrtá nejméně zadlužená země v Evropské unii. Tady se někdo snaží říct, že máme nějaký zásadní problém. Nemáme. My patříme mezi nejméně zadlužené země,“ zdůrazňuje premiér a předseda ANO Andrej Babiš.
Podle ODS a Starostů zákon obsahuje některé věcné chyby. Kritizují třeba návrh, podle kterého by mohli jít až o pět let dřív do důchodu členové integrovaného záchranného systému. Podle členů horní komory se to bude týkat i úředníků. Vláda trvá na původní verzi a s pomocí SPD a KSČM je odhodlaná možné senátní veto přehlasovat.
Vyjít s důchodem
Například Pavla Dvořáčková pobírá měsíční důchod patnáct tisíc korun. Skoro polovinu, sedm tisíc, utratí za jídlo. Přála by si, aby penze příští rok rostly co nejvíc. „Určitě je to potřeba, protože se pořád zdražuje, takže člověk má co dělat, aby s důchodem vyšel,“ vysvětluje.
Nejvíc, zhruba šest tisíc, zaplatí za jídlo i Ludmila Hozmanová. Nakupuje hlavně mléčné výrobky a ovoce. Spolu s vdovským důchodem dostává měsíčně 18 tisíc. Podle ní by měl ale stát přidávat hlavně penzistům s nižšími příjmy. „Těm chudákům ať přidají. Ale nám, kteří máme teda těch osmnáct, to by měli rozvažovat, ne tak bezhlavě to prostě hodit, to je líbivá politika, nic jiného,“ konstatuje.
I letos má ale platit jednoduchá rovnice: čím vyšší důchod, tím vyšší přidání. Průměrná penze má i díky speciálnímu zákonu vzrůst minimálně o 758 korun měsíčně. Ministerstvo práce už připustilo, že by stát nakonec mohl zvýšit penze skoro o osm stovek. To teď připustil i premiér. „Samozřejmě máme inflaci, bude ještě nová revize vzorce koncem srpna, takže možná se to ještě navýší,“ uvedl.
Jenže právě vládní návrh na vyšší než povinný růst důchodů považují dva největší senátorské kluby – ODS a Starostové – za předvolební populismus. V horní komoře mají dohromady většinu 51 z 81 křesel. „Je hrozně rozpočtově nezodpovědné navýšení nad valorizaci. Dělají populistickou politiku a chtějí tímto způsobem ještě vykořenit peníze z rozpočtu a chtějí se udělat dobrými před voliči,“ míní místopředseda Senátu Jan Horník (STAN).
„Zvyšování důchodů v tuto chvíli, kdy máme 500 miliard dluh, je nezodpovědné,“ říká také Vystrčil.
Jen zákonem nařízený růst důchodů přijde rozpočet na víc než devatenáct miliard. Zákon, který projednají senátoři, k tomu pak přidává dalších deset a půl miliardy.
Už příští týden budou v horní parlamentní komoře návrh na zvýšení důchodů projednávat výbory. Celý Senát by pak mohl mohl o zákonu hlasovat o další týden později, tedy ve středu 18. srpna.
Třetí nejsilnější klub – lidovecký – je k zákonu mnohem smířlivější. S platností od roku 2023 totiž obsahuje jejich velkou prioritu – pět set korun navíc penzistkám či penzistům za každé vychované dítě. „Tudíž z tohoto důvodu budeme návrh, který přijde z Poslanecké sněmovny, podporovat,“ říká předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých Šárka Jelínková. „Hodně se to týká rozpočtu a Senátu nepřísluší přezkoumávat rozpočet ani ho neschvaluje,“ připomíná předseda senátorského klubu SEN 21 Václav Láska.
Fakt, že Senát zákon vrátí zpátky do sněmovny, ale připouští i ministryně práce. „Já budu chtít v Senátu prosadit i dřívější odchod do důchodu pro náročné profese,“ zdůraznila místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.
Po případném senátním vetu budou poslanci vyšší důchody znovu schvalovat v polovině září. Tedy jen tři týdny před říjnovými sněmovními volbami. Podle Babiše bude ANO trvat na sněmovní verzi.
„Pokud by se jednalo v senátní verzi o snížení valorizace, určitě bychom hlasovali pro tu sněmovní,“ uvedla také místopředsedkyně poslaneckého klubu Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Tu při prvním sněmovním hlasování minulý pátek podpořili i SPD a lidovci.
- Celkem v Česku penzi pobírá 2 390 000 lidí. Průměrně dostávají 15 351 korun měsíčně. Zhruba každý čtvrtý odešel do důchodu předčasně. Kvůli tomu mají trvale krácené peníze – průměrně o 1600 korun měsíčně.
- Penze roste v posledních letech nepřetržitě. Před deseti lety byl průměrný důchod deset a půl tisíce. O třetinu nižší než nyní.
- Taky kvůli rostoucím penzím se letos důchodový systém znovu dostal do minusu. A to devět miliard korun. Stát sice na pojistném vybral v prvním pololetí skoro 262 miliard korun, tedy o devatenáct miliard víc než před rokem, penzistům ale vyplatil ještě vyšší sumu.
- Letošnímu a loňskému schodku důchodového systému předcházely dva roky s přebytkem. Ekonomové před prohlubováním deficitu varují. Poukazují na neudržitelnost penzí do budoucna.
