Zmrazení platů politiků na pět let, které navrhl premiér Andrej Babiš (ANO), by mohlo projít dolní komorou. Zákon podle zjištění ČT nechce blokovat žádná ze sněmovních stran. Aby začal platit, musí ho schválit i senátoři, někteří ale návrh kritizují jako populistický.
Ještě před nedávnem poslanci hnutí ANO se zmrazením platů politiků nepočítali. „Prostě nebyla vůle ve sněmovně napříč kluby tento zákon projednat, byly jiné priority,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Nyní Faltýnek shání podpisy pro svolání mimořádné schůze. Do pátku jich potřebuje sesbírat minimálně čtyřicet. „Jsme po covidu a nám prostě připadlo nemorální, aby od prvního ledna vzrostly platy politiků o šest procent.“
Zmrazení platů by se týkalo několika stovek lidí. Patřili by mezi ně poslanci, senátoři, členové vlády nebo prezident.
Podle platného zákona by bez zmrazení platů základní příjem poslance vzrostl o pět a půl tisíce měsíčně. Plat ministra nebo šéfa parlamentní komory by poskočil o víc než deset a půl tisíce.
Premiér chce návrh prosadit zrychleně, během jediného čtení pátého října. Rychlé schválení zákona můžou znemožnit dva libovolné poslanecké kluby, žádný z nich to ale neplánuje.
„Není to standardní. Je s podivem, že se pan premiér vzbudil až teď před volbami. Je to spíš marketingový krok než faktický, ale my to nebudeme blokovat,“ oznámil šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.
Pro zmrazení platů je i předseda hnutí SPD Tomio Okamura. „Platy politiků jsou tak vysoké, že se nesluší, a je ostudné, aby se nadále navyšovaly.“
Stejně hovoří ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová. „To je prostě neprůchozí v době, kdy se tady handrkujeme o každou korunu.“
Návrh mohou zastavit senátoři
V případě schválení zákona ve sněmovně bude o návrhu hlasovat horní komora. Někteří senátoři přitom mají k Babišovu návrhu výhrady. K případnému vetování zákona Senátem by došlo až po sněmovních volbách. Současní poslanci by nejspíš nestihli jejich veto přehlasovat a zákon by neprošel.
„Když to sněmovna projedná dva nebo tři dny před volbami, tak to není nic jiného než populismus. Opravdu je velice nešťastné, abychom si sami určovali naše platy,“ říká předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Místopředseda horní komory Jan Horník (STAN) chce návrh pozměnit a platy zastropovat nejméně na deset let. „Vláda nás totálně zadlužila a já odhaduji, že bude deset let trvat, než se ty peníze vrátí do státního rozpočtu.“
Platy politiků a soudců určuje zákon
Ústavní činitelé, na rozdíl od jiných státních zaměstnanců, pobírají platy podle speciálního zákona, který jejich výši určuje automaticky. Platy poslanců, senátorů, soudců nebo státních zástupců vypočítává jako násobek průměrného platu z předminulého roku. V roce 2020 byl průměrný plat přes 35 600 korun.
Platová základna politiků je dvouapůlnásobek průměrného platu, soudci dostávají trojnásobek. Pokud se platy nezmrazí, bude platová základna politiků víc než devětaosmdesát tisíc a soudců 107 tisíc korun.
Každý politik dostává podle své funkce ještě násobek této částky. Například plat prezidenta se vypočítá jako 3,6násobek platové základny. U soudců plat zvyšují další kritéria, třeba jak dlouho povolání vykonávají.
- Základní plat českého poslance či senátora by měl v příštím roce činit 96 300 korun měsíčně, tedy o 5,5 tisíce korun víc než dnes.
- Měsíční plat předsedy parlamentního klubu nebo šéfa parlamentního výboru by měl být 135,5 tisíce, skoro o osm tisíc víc než letos.
- Plat ministra nebo místopředsedy parlamentní komory by měl činit 183 700 korun. O 10,5 tisíce víc než dnes.
