Premiér Andrej Babiš obvinil předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského z toho, že není nestranný a že slouží politickým zájmům. Konstituční tribunál se zrušením části volebního zákona snaží podle něj aktivně ovlivňovat politickou situaci v zemi, nahlodává důvěru občanů v politiku, a navíc útočí na hnutí ANO. Podle nových pravidel, která má na základě soudního nálezu vypracovat parlament, by měly proběhnout už podzimní sněmovní volby. Rychetský se proti Babišovi vymezil, Ústavní soud podle něj chrání ústavu a princip rovnosti ve volebních procesech.
Podle Babiše se Ústavní soud snaží aktivně ovlivňovat situaci v zemi, Rychetský to odmítá
Andrej Babiš komentuje rozhodnutí Ústavního soudu změnit volební zákon (zdroj: ČT24)
Konstituční tribunál se zabýval otázkou nerovnosti v současném volebním systému – a čtyři jeho paragrafy zrušil. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do sněmovny získání pěti procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.
Nález nemá časový odklad, dopadne tedy už na letošní podzimní sněmovní volby, a podle politologa Tomáše Lebedy je nezbytné, aby změnu legislativy připravili ještě současní zákonodárci; musí ji totiž schválit dolní i horní komora parlamentu, jenže bez voleb nebude sněmovny a bez sněmovny by neměl kdo zákon schválit.
Babiš: Jde o účelové politické rozhodnutí
Silně kritický tón zvolil ve své reakci premiér Andrej Babiš (ANO). „Ústavní soud definitivně ztratil všechny zábrany a aktivně se snaží ovlivnit politickou situaci v naší zemi,“ prohlásil na tiskové konferenci. Aktuální nález podle něj otřásá důvěrou občanů v politiku jako takovou, mění pravidla stranické soutěže, „zbortí ústavní systém naší země“ a ukazuje, že „tuto republiku velmi často neřídí volení zástupci lidu, ale ústavní soudci.“
Premiér sice konstatoval, že rozhodnutí soudu jde jedině respektovat a že hnutí ANO bude mít zájem na hledání politické shody, přijetí příslušné novely volebního zákona ale nepovažuje za reálné a „v situaci, kdy tu máme největší zdravotní a ekonomickou krizi za desítky let, to vypadá skoro nemožně“ – o to spíš, že do voleb zbývá jen pár měsíců.
Nález, který má za cíl zastavit znevýhodňování malých stran a posílit proporční systém v zemi, je podle premiéra nezodpovědný i proto, že potenciálně rozdrobí složení sněmovny. „Posilovat poměrné prvky v situaci, kdy za tři desetiletí dovládly pouze tři vlády, je velmi nezodpovědné. Zemi to uvrhne do politického chaosu. Česko se vydává cestou Itálie s novou vládou průměrně každý rok,“ varoval.
„Načasování je jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí,“ prohlásil Babiš a Pavla Rychetského obvinil z podjatosti. „Ruší volební zákon, na kterém se sám podílel a který obhajoval. Popírá sám sebe. V roce 2000 sloužil politickým zájmům a v roce 2021 slouží jiným politickým zájmům.“
„Pavel Rychetský evidentně není nestranný ústavní soudce, opakovaně mluví o tom, že některé strany by ve sněmovně neměly být,“ pokračoval premiér. „Útočí na mě v médiích a ze své pozice neadekvátně vstupuje do veřejného prostoru. Je to další způsob, jak odstranit Babiše z politiky.“ Předsedu Ústavního soudu potom premiér vyzval, aby okomentoval, „zda udělal politickou dohodu s hnutím STAN o kandidatuře na prezidenta v roce 2023“.
Rychetský: Soud nechce ovlivňovat politiku
Podle Rychetského, který se v prohlášení proti Babišovým výrokům vymezil, se Ústavní soud nesnaží ovlivnit politickou situaci, ale chrání ústavu a princip rovnosti ve volebních procesech. Babiš se podle Rychetského dopustil dehonestujícího výroku vůči ostatním soudcům Ústavního soudu. Středeční nález byl totiž většinovým rozhodnutím patnáctičlenného pléna, pro které hlasovalo 11 soudců. Rychetský ani nebyl soudcem zpravodajem, nález připravoval Jan Filip.
Babišův náznak, že Rychetský má politickou dohodu s hnutím STAN, je podle předsedy Ústavního soudu scestnou úvahou. Rychetský v minulosti opakovaně prohlásil, že se nikdy nehodlá ucházet o funkci hlavy státu. Také předseda hnutí Vít Rakušan ve středu odpoledne odmítl, že by STAN nabídli Rychetskému kandidaturu na prezidenta.
Vnitro hledá nové scénáře
Vicepremiér a ministr vnitra Hamáček kvůli verdiktu Ústavního soudu svolává na příští úterý jednání všech politických stran. Vnitro v Česku volební proces garantuje, a podle ministra by proto mělo také iniciovat jednání a předložit možnosti, které uspokojí konstituční poptávku.
Strany by si podle něj měly nejprve vyjasnit, jaký počet volebních krajů by preferovaly; v současnosti jich je čtrnáct (stejně jako krajů samosprávných), a i když do nich Ústavní soud nezasáhl, i v krajích je zakotvená jistá nerovnost. Volí se podle nich a stojí na počátku rozdělování hlasů. Čím menší region je, tím méně se z něj generuje poslanců a současně tím více musí strana získat hlasů, aby podle současného vzorce na sněmovní křeslo dosáhla.
Možnosti vidí Hamáček čtyři:
- Česká republika by nově tvořila jeden obvod a byla by jediná kandidátka za každou stranu v celé zemi (pro vnitro by to bylo logisticky nejkomplikovanější).
- Zůstane zachován systém 14 volebních krajů, ale změní se způsob přidělování mandátů. „Počty by se počítaly za celou republiku, tím se stanovil počet mandátů, a až pak by (zpětně) se distribuovaly podle krajů,“ řekl Hamáček.
- Řešením by mohlo být také použít místo d'Hondtovy metody jiný vzorec, například Hareovu kvótu.
- Nabízí se také pro účely voleb některé kraje sloučit, tím je zvětšit, a snížit diskriminační hranice.
Hamáček se ke svému koaličnímu partnerovi v kritice rozhodnutí nepřipojil. „Já říkám, že není možné zpochybňovat Ústavní soud a instituce demokracie a že to nikam nevede. Máme povinnost tu situaci nyní řešit a já už to řeším,“ sdělil.
Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová na Twitteru uvedla, že se zrušením části volebního zákona bude zabývat ve čtvrtek stálá komise pro ústavu. Kvůli přípravě novely, která by byla přijatelná pro obě parlamentní komory, se sejde taky senátní ústavní komise. Oznámil to její předseda Zdeněk Hraba (za STAN).
Připravenost Senátu, výhrady sněmovny a Hradu
„Rozhodnutí Ústavního soudu samozřejmě respektuji a je akutní výzvou pro obě komory našeho parlamentu,“ dodal předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Chce iniciovat schůzku předsedů poslaneckých a senátorských klubů, která by měla jednat dohodě na úpravě volebního zákona tak, aby stihla včas projít horní i dolní komorou. Od jejího vedení zní v tuto chvíli v první řadě kritika.
„Je to velice závažné rozhodnutí, a jestli mělo přijít, tak rozhodně dříve,“ komentoval nález Ústavního soudu předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Načasování považuji za extrémně špatné. Považuji to za liknavost, která ohrožuje stabilitu České republiky, právní stát a vládu práva.“
Premiéra v jeho reakci podpořila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). „Chápu, že pan premiér je z toho trochu vykolejený, je hlavou velké strany, která na tom teď bude tratit, zatímco se nahrává malým stranám v průběhu už rozjetých voleb, které se čekají. Považuji to za trochu zvláštní a nestandardní,“ uvedla pro ČT24 Benešová s tím, že se nyní pravidla mění „v průběhu hry“.
Ministryně spravedlnosti Benešová k rozhodnutí Ústavního soudu (zdroj: ČT24)
Prezident Miloš Zeman potom odkázal na dopis, který už během rozhodování zaslal soudnímu dvoru. V něm varoval, že zrušení části volebního zákona může znamenat destabilizaci ústavního systému. Pokud by se například poslanci a senátoři neshodli na uspořádání volebních krajů, nemohly by se včas konat volby do sněmovny. Noví poslanci by tak nemohli nahradit ty dosavadní. Senát by v takové situaci bez sněmovny novelu volebního zákona přijmout nemohl.
Zeman v dopise také poznamenal, že má-li nastat spravedlnost, musí přicházet co nejrychleji. V té souvislosti poukázal na to, že Ústavní soud nerozhodl více než tři roky.
Opozice je spokojená, kritizuje Babišovo vyjádření
Iniciativa k Ústavnímu soudu zamířila v roce 2017 právě ze Senátu, když si skupina senátorů stěžovala na nerovnost v rozdělování poslaneckých mandátů. „Je to nesporně úspěch. Kdyby se dohodl parlament, mohl některá ustanovení zrušit sám. Ale k tomu nedošlo a nebyla k tomu vůle,“ reaguje nyní na nález ústavních soudců místopředseda Senátu Jan Horník z hnutí Starostové, které na stávajícím sněmovním systému tratilo.
„Nález je pozitivní zprávou pro všechny voliče. Hlasy voličů mají mít stejnou váhu, což dosavadní systém neumožnoval,“ dodává předseda starostenského klubu Petr Holeček – a podle jejich právníka a europoslance Stanislava Polčáka je nyní úkol jasný: najít spravedlivější přepočet hlasů na mandáty.
Studio ČT24: Brífink senátního klubu STAN (zdroj: ČT24)
Opoziční strany ve středu odpoledne kritizovaly Babiše za jeho vyjádření směrem k Ústavnímu soudu a Rychetskému, jinak ale v reakci na kroky Ústavního soudu mluvily o žádoucím napravení poměrů.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše soud potvrdil dlouhodobý názor Pirátů i Starostů a nezávislých, že hlasy voličů musí mít stejnou váhu. „Aditivní klauzule byla pozůstatkem opoziční smlouvy, dlouhodobě jsme prosazovali její snižování,“ uvedl Bartoš. Piráti odpoledne na Twitteru kritizovali Babiše. „Politici si nemohou ‚objednat' u soudů, aby jim načasování nálezu vyhovovalo,“ napsali.
Piráti a Starostové (do nadcházejících voleb jdou tyto strany v koalici) jsou podle Bartoše připraveni jednat tak, aby se volební zákon rychle doplnil a volby se mohly řádně konat – a o tomtéž mluví i lidovci, podle jejichž šéfa Mariana Jurečky rozhodnutí povede k žádoucí změně, „aby hlasy voličů v menších krajích, kteří volí strany výsledkem pod deset procent, nebyly diskriminovány jako doposud.“
I lidovci totiž chtějí kandidovat v koalici, a sice s ODS a TOP 09. Její předsedkyně Markéta Pekarová Adamová potom mluví o „odstranění nespravedlností“ rovněž; pozastavuje se ale nad tím, že volební kraje jsou ústavně v pořádku, ale přepočet na mandáty nikoliv. „Nejjednodušší řešení by bylo zavést celorepublikovou kandidátku,“ doplnila.
Podle předsedy ODS Petra Fialy nyní bude úkolem politických stran v co nejkratším čase najít řešení „tak, aby nedošlo k další destabilizaci politického systému“. Na volební koalici podle něj verdikt vliv nemá. „Aditivní klauzule jsme se nebáli. Věříme, že uspějeme v jakémkoli volebním systému.“
I ODS na Twitteru zkritizovala Babiše. „Pan premiér nemusí s rozhodnutím Ústavního soudu souhlasit, ale hysterické vystoupení a svalování viny na všechny ostatní jen dokazuje, že naprosto selhává v řízení naší země,“ uvedla strana.
KSČM kroky soudců kritizuje
Rozhodnutí Ústavního soudu naopak nepodpořili komunisté. „Musím respektovat názor Ústavního soudu, ale považuji jej za hrubé vměšování do probíhající politické kampaně,“ uvedl ve středu odpoledne předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle šéfa komunistů by takové rozhodnutí nemělo zasahovat do kampaně, odpovědnosti za řešení nové situace se ale strana nebojí a na úterní jednání přijde se svými návrhy.
Kritická je i SPD. „Podezření z účelovosti občané bezesporu mají a i ve mně to vzbuzuje určité otazníky, protože rozhodnutí zásadně pomohlo určitým stranám. Už je jasné, jaké předvolební koalice vznikly, jaké mají preference a že mají problémy s volitelností,“ prohlásil předseda hnutí Tomio Okamura. Je podle něj důležité, aby občané ve volby neztratili důvěru.