Tento týden potvrdil rizikový obrat v šíření koronaviru. Množství odhalených případů se vrací k číslům ze začátku června. Statistici předpokládají, že se epidemická situace bude během léta dál zhoršovat, hlavně kvůli nakažlivějším variantám koronaviru. Pokud tempo výrazně zrychlí, dotkne se to podle ministra zdravotnictví hlavně hromadných akcí. Snížil by se povolený počet účastníků. Opozice ale kritizuje, že vláda nemá konkrétní plán, jak šíření nemoci předejít.
Očkování či kontroly jako hlavní nástroje boje s covidem. Při zhoršení situace by mohly přijít restrikce
Od minulé neděle do soboty přibylo přes 1300 infikovaných. Na konci června byl jejich počet za sedm dní zhruba poloviční.
„Určitě se budeme snažit, aby už nedošlo k nějakému hromadnému zavírání akcí, respektive uzavírání podniků. Ono vlastně i podle současné legislativy, respektive judikatury to možné není, pokud není vyhlášen nouzový stav, ale to by už ta situace musela být velmi vyhrocená, abychom vyhlásili nouzový stav,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
„Musíme dodržovat pravidla, která jsou. Teď se delta šíří u věkové kategorie 17 až 21, tedy hlavně u mladých, proto chceme požádat, aby se maximum z nich naočkovalo,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš (ANO).
Ministr proto chce, aby se hygienici víc zaměřili na noční kluby. Třeba akce, během které se infikovalo víc než sto lidí, se v klubu Techtle Mechtle konala přesně před rokem. Mladí lidé mají také více kontaktů a jsou méně proočkovaní.
Podobná situace panovala před rokem
Právě pokračující očkování, ale také důslednější kontroly stávajících pravidel, jsou teď těmi hlavními plány, které politici zmiňují. Epidemiologové upozorňují na podobnost současné situace s tou před rokem. I tehdy se během léta začaly počty infikovaných zvyšovat a na podzim propukla druhá vlna nákazy.
Jedním z regionů s aktuálně nejhorší epidemickou situací je Praha. V posledních sedmi dnech bylo v hlavním městě pozitivních 34 ze sta tisíc lidí. Podle statistiků se číslo bude v nejbližších dnech zvyšovat.
Na den přesně před rokem bylo ve stejné pozici Kutnohorsko. Nákaza se tady šířila podobně rychle jako teď v Praze. Reakce epidemiologů je ale jiná. Zatímco ve středočeském regionu loni pravidla zpřísnili, v hlavním městě zatím žádná speciální opatření zavádět nechtějí. Přestože i v okolních okresech počet nově nakažených postupně čím dál víc překonává republikový průměr.
S regionálními omezeními zatím nepočítá ani Adam Vojtěch. Měnit teď nechce ani ta plošná. Kvůli opakovanému rušení ministerských opatření soudy jsou navíc podle něj možnosti resortu omezené.
„Měli jsme nějaký systém rozvolňování, pak přišel soud, řekl, že musíme rozvolnit hned, tak jsme rozvolnili, takže musíme se i pohybovat v tomto novém prostředí, které je jiné, než bylo třeba před rokem, kdy jsme měli semafor. Takže možností, které můžeme udělat, není úplně mnoho z hlediska nějakých restriktivních opatření,“ řekl Vojtěch.
Podle opozice vláda nemá plán na potlačení nákazy
To je podle ministra také důvod, proč loni Česko mělo na řízení epidemie takzvaný semafor a letos už žádný podobný nástroj nemá. Část sněmovních stran to kritizuje. „Úplně tak nejsem přesvědčená, že ministerstvo zdravotnictví dokáže reagovat na aktuální stav, protože právě nemá vyřešeny akutní a legislativní otázky s tím, jak by mělo potom postupovat,“ řekla poslankyně Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
„Chtěli jsme minulý rok a nebylo splněno ještě usnesení, které Poslanecká sněmovna zadala vládě, aby byl aktualizován pandemický plán, aby se nějakým způsobem i následně aktualizovaly typové plány, aby se skutečně dalo říct, pokud přijde toto, na podzim se stane něco konkrétního,“ uvedl poslanec Petr Třešňák (Piráti).
„Není možné, aby tady byly dva měsíce v nejistotě a ani se nevědělo, co bude od prvního září, ani nebyl žádný plán, žádná představa ministra zdravotnictví,“ sdělil poslanec Vlastimil Válek (TOP 09).
Závod mezi očkováním a virem
Co bude v září teď neví ani statistici. Scénáře na léto ale ukazují, že se situace zřejmě v nejbližších týdnech zhorší. Zatímco v červnu přibývalo denně ani ne dvě stě nakažených, v srpnu by se přírůstky mohly pohybovat nad tisícem.
„Je to takový závod mezi virem jako takovým a vakcinací. Musíme se stihnout co nejvíce proočkovat během letních měsíců, abychom si nevytvořili virovou nálož, která by pak mohla na podzim poměrně hodně zkazit trend,“ popsal ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Aspoň jednu dávku očkování už dostalo v Česku přes 5,12 milionu lidí. A víc než 3,7 milionu má vakcinaci ukončenou.
Aktuální vývoj posoudí v pondělí vláda a ve čtvrtek sněmovna na mimořádné schůzi. Sílící epidemii potvrzuje i reprodukční číslo, aktuálně se dostalo na hodnotu 1,35. Už zmíněná týdenní incidence je přibližně 12 případů na sto tisíc obyvatel.
Nárůst počtu případů se ale neprojevuje v nemocnicích. Tam je teď 25 nakažených, z toho tři ve vážném stavu. Denně teď laboratoře v Česku provedou desítky tisíc testů. Těch antigenních bylo za poslední týden přes 300 tisíc. Od pátku jsou zase více žádané. Jedna dávka vakcíny už totiž ke vstupu do restaurace, kina nebo třeba posilovny nestačí.
Za bezinfekční jsou považováni jen lidé, kteří mají nejméně dva týdny kompletní očkování nebo nemoc prodělali před méně než půl rokem. Ostatní musí mít negativní test. A to i když se vracejí z ciziny.
Nejasnosti v testování
Firmy ale upozorňují na nejasnosti kolem prokazování testů u zaměstnanců po dovolené. Některé podniky raději dál testují všechny pracovníky jako před prázdninami. Podle ministra zdravotnictví by mohly být pravidelné odběry znovu plošně povinné, až týdenní incidence přesáhne hodnotu 25.
K výraznějšímu testování ve firmách dlouhodobě vyzývá třeba Svaz průmyslu a dopravy. „Hledáme nejrůznější právní rámce pro to, aby zaměstnavatelé měli kompetenci žádat po svých zaměstnancích doložení testu nebo absolvování testu,“ přiblížil člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Miroslav Palát.
Nejasnosti panují například kolem kontrolování testů po dovolené. „Já to chápu tak, že každý, kdo se vrací ze zahraničí, má tu povinnost jako občan, ne jako zaměstnanec. My na to reagovat myslím zatím nebudeme a budeme pokračovat v týdenním testování,“ popsal například ředitel firmy Vekra Jan Tušl.
Zaměstnavatel totiž nemá ze zákona právo žádat pracovníka o informace, kde a jak tráví svou dovolenou. Zaměstnanci podle právníka Michala Peškary mají využít cestovatelského semaforu a nahlašovat třeba jen barvu země, kam jedou. Podle ministra Adama Vojtěcha by porušení nařízení znamenalo postih pro obě strany.
„Byla by to otázka správního řízení, posouzení, jestli zaměstnavatel věděl o tom, že zaměstnanec třeba je na dovolené v zahraničí, vrací se ze zahraničí,“ popsal Vojtěch. Povinnost je navíc otestovat se na odběrném místě. Samotest v tomto případě nestačí.