Pět týdnů dovolené nabízí zatím jen některé firmy, k paušálnímu zavedení se objevil další návrh

Nahrávám video

Komunisté v těchto dnech rozhodují o další toleranci menšinové vlády. Vadí jim třeba i to, že zatím neprošel návrh na zavedení pětitýdenní dovolené. Ten sice vládní strany slíbily podpořit – část opozice chce ale jednání blokovat. KSČM proto chce iniciovat svolání mimořádné schůze. Návrh na pětitýdenní dovolenou mezitím předložili i poslanci ČSSD.

Místo čtyř týdnů dovolené rovnou pět představuje dobrovolný benefit, který firmám umožňuje lákat pracovníky, tvrdí zaměstnavatelé. Podle odborů by ale mělo jít o povinnost. „Už několik desítek let sjednáváme delší dovolenou. Daří se nám to, teď už je čas na to, abychom měli všichni pět týdnů dovolené,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Ředitel odboru legislativy Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič však míní, že by zavedení pátého týdne hospodářskou situaci nyní velmi těžce zkoušených firem zhoršilo.

Podle odhadů Svazu průmyslu a dopravy zmíněný benefit každopádně nyní nabízí zhruba sedmdesát procent firem, většinou ty velké.

„Nevidíme důvod, proč mají být dvě kategorie zaměstnanců, ti, co mají pět týdnů, a ti, co mají jen čtyři. Podle nás to pracovní místa neohrozí, naopak, zaměstnanci budou výkonnější,“ argumentuje však místopředseda ČSSD a předkladatel návrhu Ondřej Veselý.

Navrhované změny v zákoníku práce podle ČSSD
Zdroj: ČT24

Poslanci sociální demokracie chtějí mimo to prosadit ale také zkrácení pracovní doby nebo mechanismus na valorizaci minimální mzdy, kterou chtějí navázat na mzdu průměrnou. To vše navrhují projednat zrychleně, bez možnosti úprav. Postup můžou další kluby vetovat.

„Rozhodně si nemyslím, že je reálné to projednat podle paragrafu 90. A myslím si, že jde spíš o předvolební kampaň,“ konstatuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Komunisté usilují o pětitýdenní dovolenou

V Poslanecké sněmovně je přitom už návrh komunistů, který rovněž počítá s povinnou pětitýdenní dovolenou. I když strana, která toleruje menšinový kabinet, má předjednanou podporu vládních stran, tak některé opoziční otevřeně říkají, že hlasování chtějí blokovat.

„Je to platba vlády za podporu komunistům, ale ať si platí vlastními zdroji a ne tím, že zatíží podnikatele,“ zdůrazňuje předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se za vládnutí ale vždy platí nějakými politickými kompromisy. A tohle je jeden z nich, uvedla.

„Asi nemá smysl dávat klasické projednávání zákoníku práce ve sněmovně. Budeme svolávat mimořádnou schůzi, podpisů bychom měli mít dostatek, to znamená určitě čtyřicet,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

Komunisté chtějí iniciovat svolání mimořádné schůze během dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 1 hhodinou

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled