Epidemie covidu a výměny ministrů zdravotnictví zbrzdily některé důležité zdravotnické zákony. Resort například nedokončil novelu o zdravotních službách, která měla přinést nová pravidla pro léčitele nebo proplácení léčby na dálku. Chybět ale budou i jasná pravidla pro takzvaná dříve vyslovená přání pacientů pro případ, že by se už později nemohli vyjádřit. Novela měla také usnadnit předávání těchto dokumentů mezi lékaři.
Novela o zdravotních službách stále chybí, měla řešit i dříve vyslovená přání pacientů
Události ČT: Novela o zdravotních službách stále chybí (zdroj: ČT24)
Například Jaroslava N., která trpí rakovinou už devět let a má za sebou několik operací, se rozhodla, že už další léčbu podstupovat nechce, což také stvrdila písemně. „Na paliativní péči to bylo první, o co jsem požádala. A to proto, kdybych se už nemohla rozhodnout sama, aby se za každou cenu nezachraňovalo. Tím si člověk musí projít, v té hlavě si to musí rozmyslet, a když jsem to uskutečnila, tak se mi hrozně ulevilo,“ popsala.
Institut dříve vysloveného přání zná zdravotnická legislativa už skoro deset let. Lékaři mají na vůli pacientů brát zřetel. Zákon, který ale zatím schválen nebyl, měl dát lékařům za povinnost, aby se přáním pacienta řídili. Dokumenty by si navíc měli mezi sebou i předávat, vzniknout měl i jejich registr. Mnohdy totiž lékaři při příjmu pacienta ani nevědí, že přání o léčbě sepsal.
„V rámci paliativního týmu sepisujeme spíše jednotky nebo malé desítky (přání). Ve většině případů se jedná o pacienty, kteří si z nějakého důvodu nepřejí být napojeni na umělou plicní ventilaci,“ uvedl vedoucí lékař podpůrného a paliativního týmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Adam Houska.
Ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka si myslí, že dříve vyslovená přání dnes nefungují například proto, že informace se nedostane ke správnému poskytovali služeb. Důvodů je však podle něj víc.
„Centrální registr souhlasu pacienta je něco, co by mělo do budoucna stoprocentně fungovat,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák (Piráti). „Doufám, že debata nastane znovu po volbách,“ dodal Vojtěch.
Léčba na dálku
Novela zákona měla také přinést odpověď na to, jakým způsobem se bude proplácet nová zdravotní péče v podobě telemedicíny, která se prosadila během pandemie. Léčba na dálku má být jakousi alternativou k osobní návštěvě lékaře, ať už prostřednictvím videohovoru, telefonu, nebo e-mailu.
Ministr zdravotnictví chce v přípravě novely pokračovat, alespoň v rámci ministerské pracovní skupiny. „Je to velké ponaučení z doby covidu, že tyto služby se využívaly a zatím nemají rámec úhrad z veřejného pojištění,“ uvedl Vojtěch.
K původnímu návrhu měli výhrady praktičtí lékaři, ale i část opozice. Lékaři chtějí například záruky, že půjde jen o doplněk péče a že ji bude provádět ošetřující lékař. „Nebylo v podstatě jasné, kdo vám tu telemedicínskou službu poskytuje a kde sedí,“ podotkl předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
„Já bych to pořád brala jen v nějakém problémovém období, jako je třeba covid. Určitě by se to nemělo brát jako standard,“ upozornila poslankyně KSČM a členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Hana Aulická Jírovcová.
Naopak další členka výboru Karla Maříková ze SPD si myslí, že jde o budoucnost medicíny. „Určitě by se k tomu měla vláda vrátit. Máme čím dál méně personálu, takže touto cestou se budeme muset vydat,“ míní.
Další dvě novely – o elektronizaci a veřejném pojištění – sice také zbrzdil covid, jsou už ale před finálním schválením v parlamentu.