Svoboda a přímá demokracie strana 2 z 4

Vláda musí předložit jasná a srozumitelná pravidla, jak chce v boji s pandemií pokračovat, chová se nepředvídatelně, shodli se poslankyně vládní ČSSD Kateřina Valachová a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Další prodloužení nouzového stavu potřebuje kabinet už jen na omezení pohybu lidí, upozornili Valachová s Kubou v Událostech, komentářích. Prodlužovat nouzový stav považuje poslanec SPD Jan Hrnčíř už za zbytečné.

Laboratoře ve středu odhalily 10 813 případů, skoro o třináct set víc než před týdnem. Počet nakažených, kteří jsou ve vážném stavu, je nyní nejvyšší od začátku epidemie. Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie stouplo o tři setiny na hodnotu 1,1. Epidemie v Česku dál sílí, je to zejména kvůli nakažlivější britské mutaci. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) plošná opatření nefungují a za pár týdnů může být situace v celé zemi stejně špatná jako na Chebsku.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura jednal s prezidentem Milošem Zemanem o možných podobách volebního zákona. Okamura po jednání novinářům řekl, že se shodli na tom, že verdikt Ústavního soudu o zrušení části předpisu byl účelový. S prezidentem hovořili i o pandemickém zákonu.

Předseda Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura jednal s prezidentem Milošem Zemanem o možných podobách volebního zákona. Po schůzce řekl, že se shodli na tom, že verdikt Ústavního soudu o zrušení části předpisu byl účelový.

Opozice podle dohody z jednání s vládou pošle ještě během úterý své připomínky k pandemickému zákonu. Ministerstvo zdravotnictví se je pokusí vypořádat. Pokud některé rozpory zůstanou, sešli by se představitelé stran znovu. Novinářům to po jednání ve sněmovně řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Cílem podle něj je, aby zákon projednala sněmovna ve čtvrtek.

Podle některých opozičních stran je vyhlášení nového nouzového stavu protiústavní. Třeba SPD a komunisté proto chtějí mimořádné zasedání sněmovny, která by ho mohla zrušit. Podle členů kabinetu postupovala vláda podle pravidel, s tím ale nesouhlasí někteří ústavní právníci.

Devět politiků se střetlo v Událostech, komentářích nad změnami ve volebním zákoně, které ve středu oznámil Ústavní soud. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech o určování počtu poslanců v krajích a průběhu skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Co to znamená pro Česko a podzimní volby, na něž má rozhodnutí dopadnout?

Vláda zřejmě nestihne zavést korespondenční hlasování pro české občany v zahraničí. Zákon je sice napsaný, kabinet se k němu ale ještě nedostal. Usnadnit volby Čechům v cizině chce i část opozice a připravila proto vlastní úpravu. Opoziční návrh čeká už rok a půl v Poslanecké sněmovně na projednání.

Na domácí politické scéně vyvrcholí rok 2021 volbami do Poslanecké sněmovny – uskuteční se 8. a 9. října. Termín oznámil prezident Miloš Zeman už teď proto, aby strany a hnutí měly dostatek času na kampaň. Některá uskupení už oznámila své lídry, případně koalice.

V průměru o 839 korun – na víc než 15 tisíc – se od ledna zvýší starobní důchody. Výdaje státního rozpočtu tím vzrostou zhruba o 30 miliard. Už před Vánoci dostali penzisté také mimořádný pětitisícový příspěvek. Opozice v souvislosti s ním mluvila o uplácení voličů. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jsou však důchody i přes rekordní navyšování z minulých let nízké. Změnit to má reforma. Její návrh počítá se zavedením základní penze na úrovni deset tisíc korun.

Vláda plánuje příští rok přijmout dalších téměř sedm tisíc státních zaměstnanců. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu, který ve středu v úvodním čtení schválili poslanci. Kabinet hodlá nabírat nové učitele, vojáky, policisty, ale i úředníky. Počet zaměstnanců placených ze státního rozpočtu má vzrůst na víc než 482 tisíc.

Po necelém týdnu od voleb se vyjednávání o rozdělení většiny krajských křesel posunulo do závěrečných fází.  V některých krajích již byly podepsány koaliční smlouvy nebo se v nejbližší době podepsat plánují. Jednání v některých regionech se ale zkomplikovalo a mohlo by ještě nějakou dobu trvat.  Vítěz voleb – hnutí ANO – se na mnoha místech dostává i přes výhru do opozice.

Nárůst počtu nových případů nemoci covid-19 v Česku podruhé v řadě překonal dosavadní maxima. Ve středu přibylo 5335 lidí s potvrzenou nákazou, do čtvrtečního podvečera se zatím zjistilo 3139 pozitivních případů. Vláda proto oznámila přísnější protipandemická opatření, tykají se primárně volnočasových aktivit a školní výuky. Původně se jimi měl kabinet zabývat až v pátek. Premiér Andrej Babiš (ANO) s nimi v předstihu seznámil představitele sněmovních stran. Šéf ODS Petr Fiala vytkl kabinetu, že situaci nezvládl, vyzval ale lidi k respektování nových opatření.

V nejbližších dnech budou moci majitelé ubytovacích zařízení v Česku pravděpodobně žádat o peníze z programu Covid – ubytování. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) si dohromady rozdělí téměř tři a půl miliardy korun. Výzva má hoteliérům kompenzovat výpadek příjmu kvůli koronaviru. Peníze budou moci čerpat za celých 72 dní, během kterých kvůli rozhodnutí vlády nemohli fungovat nebo přišli o hosty. Program už schválila i Evropská komise.

Mimořádné jednání Poslanecké sněmovny svolal její předseda Radek Vondráček (ANO) na příští čtvrtek. Zatím není jisté, jestli se poslanci sejdou v rouškách, nebo bez nich. Někteří z nich tím chtějí vyjádřit svůj nesouhlas s vládními opatřeními. Řádná schůze, na které budou poslanci řešit i jednorázový pětitisícový příspěvek všem důchodcům, začne až za dva týdny v úterý 15. září.

O změně pravidel pro zadávání reklamy na vozech bude jednat brněnský dopravní podnik. Diskuzi vyvolal jeden z jeho řidičů, který odmítl jezdit s autobusem polepeným sloganem hnutí SPD. Heslo se totiž vymezovalo proti inkluzi ve školství a řidič sám je otcem dvou autistických dětí.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil pojede na Tchaj-wan, přestože mu to nedoporučil ministr zahraničí ani prezident. Podle Vystrčila je ale důležitější „rovná páteř“ a hodnoty svobodné země. Podle něj Čína nejednala s Českou republikou jako se suverénním partnerem. Předseda SPD Tomio Okamura je však názoru, že rozepře s Čínou poškodí českou ekonomiku a ohrozí pracovní místa, navázaná na turismus. Společně diskutovali v Událostech, komentářích.

Vláda schválila dočasný zákon, který rozšiřuje a zpřesňuje pravomoci ministra zdravotnictví při koronavirové epidemii. Legislativa s účinností omezenou do konce letošního roku by měla vyřešit platnost opatření i po konci nouzového stavu, který trvá do 17. května. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu řekl, že sněmovna zákon projedná v řádném procesu se zkrácenými lhůtami, nikoli ve stavu legislativní nouze.

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za důležité, že Česká republika nebude povinně přijímat žádné lidi žádající v EU o azyl a že kvóty v mezičase skončily. Podle něj není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem prohrálo spor u Soudního dvora Evropské unie. Ten dospěl k tomu, že tři visegrádské země odmítáním povinného přerozdělování azylantů nesplnily povinnosti plynoucí z práva EU. Také podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) není rozhodnutí soudního dvora vzhledem k aktuální situaci zásadní.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka. Za výroky na adresu homosexuálů, Romů a Židů dostal roční podmíněný trest. Podle pravomocného verdiktu měl Staník také zaplatit 70 tisíc korun. Soud se dovoláním zabýval neveřejně, výsledek je patrný z databáze InfoSoud a potvrdila ho mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura uspěl u Ústavního soudu (ÚS) se žalobou kvůli přezdívce „Pitomio“ použitou redakcí Reflexu. Případ tak musí znovu řešit Městský soud v Praze. Svoboda projevu nemá vést k tomu, aby byl jakýkoliv člověk, včetně veřejně činných lidí, v očích veřejnosti samoúčelně cíleně zesměšňován, stojí v nálezu zpřístupněném na webu soudu.

Jedno z hlavních politických témat posledních let je, kolik peněz si zaslouží učitelé. S návrhem nového zákona nyní přišli Piráti. Chtějí stanovit platy učitelů tak, aby se odvíjely od průměrné mzdy. Odpadlo by tak každoroční dohadování, o kolik vláda svým nařízením částku zvýší. Ministr školství Robert Plaga (ANO) návrh nepodpoří. Kabinet si již dříve dal závazek zvýšit do roku 2021 průměr výdělků učitelů alespoň na 45 tisíc korun.

Téměř dva a půl milionu důchodců dostane od 1. ledna přidáno v průměru 900 korun měsíčně. Zajistí to pravidelná valorizace penzí a také zákon, který v září schválili poslanci. Průměrná částka tak od středy stoupne na víc než 14 300 korun. Vláda chce, aby důchody rostly i v roce 2021. A to o dalších minimálně sedm stovek. Zda to pokryje zákonná valorizace, zatím není jasné. Průměrný důchod má podle plánu vlády přesáhnout napřesrok 15 tisíc korun.

Řecko nemá malé děti bez doprovodu, které by mohla Česká republika přijmout. Myslí si to místopředseda ČSSD a předseda zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý. Místo toho může Řecko, které požádalo členské státy Evropské unie o pomoc, nabídnout převážně nezletilé z Pákistánu a Afghánistánu. To už ale podle Veselého nejsou děti. Řekl to v pořadu Interview ČT24.